Západ slunce v Oia

pátek 21.7.2017

Dneska máme půl dne koupání a půl dne výlet, ve tři hodiny odpoledne se před KamariTours setkáváme s naší průvodkyní a jedeme k severu, míříme do města Oia (čti: Íja), nejprve nás ale čeká pár krátkých zastávek cestou. První z nich je u významného i když malého kostela Panagia Episkopi (z konce 11. století).

cestynedalekorajce.net
Obr. 1 Kostel Panagia Episkopy

cestynedalekorajce.net
Obr. 2 Nástěnné malby uvnitř kostela Panagia Episkopy

Další zastávka je ve vesnici Pyrgos, kde jsou další kostelíky, pevnost a staré zřícené domky, v roce 1956 jich bylo hodně zničeno při velkém zemětřesení. Některé domy byly vytesané do skály, byla to levnější varianta než stavět klasický velký dům, navíc se ukázalo, že je tam v létě chladněji a v zimě tepleji, jediná nevýhoda je tmavá zadní místnost a celkově málo prostoru, většinou se takový domek skládá jen ze dvou  místností – obývák s kuchyní je vepředu, vedou do něj dveře a okna, vzadu je ložnice bez oken.
Koupila jsem si tady pohlednici, je na ní všechno – Thira, Oia, Perissa, Firostefani...

cestynedalekorajce.net
Obr. 3 Zbytky starého domu

cestynedalekorajce.net
Obr. 4 Kostelík v Pyrgosu

Třetí a poslední zastávka cestou do Oii je ve vinárně Santo Wines, kde si objednáme každý jednu sklečńičku vína (160 ml), zatímco jiní účastníci zájezdu to pojmou jako ochutnávku mnoha vín, každému z nich donesou šest skleniček (každá po 80 ml). Máme na objednání a konzumaci půl hodiny, což není zrovna moc, pokud se v tom horkém dni a skoro na lačno nechceme opít

cestynedalekorajce.net
Obr. 5 Ve vinárně

cestynedalekorajce.net
Obr. 6 Takhle vypadá pořádná ochutnávka vín

V Oie nás průvodkyně zavede na hlavní náměstí a pak ještě o kousek dál, kde jsou zříceniny majáku, odkud je prý nejlepší pozorovat západ slunce, radí nám, že pokud tam chceme najít místo, je potřeba jít si tam sednout nejlépe hned, později večer už tam místo nebude. Jenže nechceme dvě nebo tři hodiny prosedět na jednom místě, raději si prohlédneme Oiu skoro celou. Nakonec se k majáku vrátíme, rodiče najdou místo u stěny, já si vylezu na zeď, kde sice moc místa není, ale když se člověk spokojí s druhou řadou, je to dobré. Při focení si stačí stoupnout a mám naprosto nerušený výhled na větrné mlýny a zapadající slunce.

cestynedalekorajce.net
Obr. 7 Pohled k majáku

cestynedalekorajce.net
Obr. 8 Větrné mlýny při zapadajícím slunci

cestynedalekorajce.net
Obr. 9 Celkový výhled z majáku

Slunce zapadá v 8:40, máme pak přesně půl hodiny na to, abychom se dostali k autobusu, budeme odjíždět v 9:10 (pak ale stejně asi deset minut na někoho čekáme). V uličkách se valí davy lidí, v některém místě, kde se spojují dvě úzké uličky do jedné, ne o moc širší, se provoz zastaví úplně, dostat se dopředu je na chvíli nemožné, po chvilce se masa lidí zase pohne, k autobusu se dostaneme včas.

Comments