Zahraniční cesty‎ > ‎Rakousko‎ > ‎

Raxalpe

15.9.2018

Podívat se do této oblasti byl impulzivní nápad pár týdnů před uskutečněním zájezdu (jako obvykle s mou oblíbenou cestovkou Alpina), zájezd byl na víkend, s odjezdem v pátek večer, sobotu jsme strávili v Raxalpe a neděli na Hohe Wand. Páteční i sobotní noc jsme strávili na chatě Weichtalhaus na břehu řeky Schwarza.

Výlet mi začal vlastně už v pátek v Brně, kde jsem se podívala na známá místa (třeba kam jsem jezdívala do práce) a na oběd do oblíbené restaurace Annapurna a do několika obchodů a v 15:30 máme sraz u autobusu na Zvonařce. Odjíždíme s více než půlhodinovým zpožděním, další nabereme ještě cestou. Celou dobu prší, ale naše obavy ohledně počasí o nadcházejícím víkendu průvodce rozptýlí, předpověď je prý příznivá, pršet by tam nemělo.

Přijíždíme kolem osmé hodiny večerní, prý by se ještě dala stihnout teplá večeře, o kterou ale nemám dneska zájem. Hrajeme kostky na terase před restaurací, je celkem teplo a už neprší.

Ráno vyjíždíme asi v půl deváté (v ceně zájezdu máme také snídaně, která se podává v půl osmé), ferratistická skupinka vysedá o něco dříve, my popojedeme o pár kilometrů dál a brzy začínáme stoupat ze sedla Preiner Gscheid k chatě Karl-Ludwig Haus. Při vystoupení z autobusu jsme sice v mracích, ale průvodce nás ujišťuje, že to je obvyklé v tom sedle a že až budeme o pár metrů výš, bude hezky. Brzy zjišťujeme, že má pravdu a odkládáme vrstvy bund a mikin a místo toho nasazujeme kšiltovky a sluneční brýle.

cestynedalekorajce.net
Obr. 1 Vápencové pohoří Raxalpe, pohled vzhůru směrem ke Karl-Ludwig Haus

cestynedalekorajce.net
Obr. 2 Chata 
Karl-Ludwig Haus a vyhlídka Predigtstuhl

Vystoupáme z asi 1 100 m do 1 800 m nadmořské výšky a máme většinu dnešního stupání za sebou, u chaty máme malou pauzu na svačinu, podíváme se ke kapličce a pak mírným svahem stoupáme na nejvyšší vrchol tohoto pohoří - Heukuppe - 2 007 m n. m. Bohužel nás zrovna zahalí mrak, takže výhledů do okolí si odtud moc neužijeme. Připijeme si aspoň na zdraví a na slunce, pár metrů od vrcholu ulovím kešku a jdeme zase zpět k chatě.

cestynedalekorajce.net
Obr. 3 Vrcholek Heukuppe a šeď mraků, které nás přikryly

cestynedalekorajce.net
Obr. 4 Pohled dolů z Heukuppe na chatu a Predigtstuhl

Pokračujeme k severovýchodu na vrchol Predigtstuhl, odkud je krásný výhled na skalnaté srázy, na chatu i na Heukuppe a také dál na okolní kopce. Pod námi vede skoro soubežně lehká ferratová cesta Bismarcksteig.

cestynedalekorajce.net
Obr. 5 Výhled z Predigtstuhl

Potom přicházíme k bývalé meteorologické stanici, která slouží pro nouzové přenocování, kousek cesty jdeme příjemnou rovinkou a pak trochu sklesáme k Seehütte. Tady se rozdělíme, většina lidí ze zájezdu má delší pauzu a pak půjde k lanovce, pod níž na ně bude čekat autobus a nás pár odvážlivců sejde pěšky až přímo k chatě Weichtalhaus, kam to musíme stihnout do osmi hodin, pokud nechceme přijít o večeři.

cestynedalekorajce.net
Obr. 6 
Seehütte

Pohodovou cestou téměř po vrstevnici jdeme k chatě Ottohaus a odtud dobře značenou cestou na sever, kde nás v závěru cesty čeká velmi příkré klesání, je tam i několik ocelových lan, kterých se přidržujeme a také pár žebříků, nebo spíš schůdků. Jsou odtud krásné výhledy na protější horu Schneeberg a na skalnaté údolí na západ od nás.

cestynedalekorajce.net
Obr. 7 Nad údolními stěnami

cestynedalekorajce.net
Obr. 8 Díky výhledům si obtížný sestup užívám

K chatě přicházíme asi o půl osmé, docela vyčerpaní, nejvíc mě unavilo hledání cesty nedaleko tunelu, na který jsme omylem vylezli - cesta, po které jsme šli, se ukázala být slepou a spíš než o cestu šlo o strouhu od vody. Po dobré teplé večeři následuje další hra v kostky a brzy jít spát.
Comments