Zahraniční cesty‎ > ‎Německo‎ > ‎Horní Bavorsko‎ > ‎

6. Mnichov

sobota 2.9.2017

Prší, a tak se mi ani moc nechce někam chodit, původní plán byl vyjet vlakem už v osm, ale vzhledem k mé nechuti vyrazit a vhledem k tomu, že muzea, obchody a informační centrum by mohly být zavřené až do deseti, zůstanu o hodinu déle doma a nachystám si v té době alespoň několik kešek.

V deset hodin jsem v Mnichově a první mé kroky vedou k autobusovému nádraží, abych se ujistila, že k němu trefím a abych si okoukla, jak vypadá, kde jsou tam orientační tabule, abych si usnadnila cestu pozítří, až budu odjíždět do Prahy. Zároveň při té příležitosti si u autobusového nádraží v Lidlu koupím svačinu, abych později neutrácela za něco předraženého v centru.

Potom se vracím kolem nádraží a dál směrem k centru města, s krátkou odbočkou na první kešku, kterou ulovím naprosto bez problémů, mám z ní velkou radost, jako ze všech ze zahraničí. Procházím přes Karlsplatz (Karlovo náměstí) s velkou fontánou a skrze pěknou bránu Karlstor.

cestynedalekorajce.net
Obr. 1 Fontána na Karlově náměstí

cestynedalekorajce.net
Obr. 2 Karlova brána

Kousek za ní se podívám do kostela sv. Michala, který je vyzdoben v barokním slohu. Chvíli posedím a obdivuji zlacené oltáře a kazatelnu a štukovou výzdobu na stěnách a stropě a jsem také ráda, že můžu být v teple a suchu. Příjemně mě překvapilo, že všechny kostely byly otevřené, zdarma a nikde žádné zákazy focení.

cestynedalekorajce.net
Obr. 3 Kostel sv. Michala, v pozadí vykukují věže kostela Frauenkirche

cestynedalekorajce.net
Obr. 4 Vnitřní výzdoba

Pak mě zaujmou podivné sochy – kance a sumce – před muzeem lovu a rybolovu. Přemýšlím, jestli nejít dovnitř, protože nějaké muzeum bych celkem ráda navštívila, jenom jsem se nerozhodla jaké, vím jen, že se mi nechce jít do technického. Říkám si, že prostě na nějaké určitě narazím a když se mi bude líbit, půjdu dovnitř a prohlédnu si ho. Nakonec však strávím celý den venku, žádné muzeum mě nijak zvlášť nezaujme.

cestynedalekorajce.net
Obr. 5 Socha sumce

Blízký Frauenkirche (celý název je: Dom zu Unserer Lieben Frau) je asi nejznámější kostel v Mnichově, je na pohlednicích a jeho věže jsou jedním ze symbolů města, společně s klobásami a preclíkem :-).

Před kostelem stojí krásný kovový model města, bohužel bez popisků co je co. Přední strana kostela je pod lešením, takže nemám ani pořádnou fotku zvenčí, jen z boku a zezadu, kde však focení docela dost brání okolní domy. Také mě trochu zklame vnitřek kostela, sice mám ráda gotický styl, ale tenhle se mi zdá nějak chudý, mnohem víc se mi pak líbí gotická výzdoba v kostele svatého Lukáše.


Obr. 6 Model centra Mnichova, vpravo dole ohlavené špičky věží Frauenkirche

cestynedalekorajce.net
Obr. 7 Frauenkirche

Přicházím na nejvýznamnější náměstí Mnichova – Marienplatz – s nádhernou obrovskou radnicí. Navštívím infocentrum, podívám se do dvora radnice a pokračuji v prohlídce města, teď už více v zeleni parků, které obklopují centrum. Prvním z nich je Hofgarten se čtyřmi stejnými fontánami, pak Englischer Garten s jezírky a řekou, na které je vytvořena velká vlna a na ní trénují surfaři. Chvíli se bavím jejich pozorováním, pak pokračuji v procházce parkem k čínskému altánu.

cestynedalekorajce.net
Obr. 8 Marienplatz 

cestynedalekorajce.net
Obr. 9 Vnitřní nádvoří radnice

cestynedalekorajce.net
Obr. 10 Čínský altán

Po druhém břehu řeky Isar se vracím zpět. Mám za sebou už skoro deset kilometrů, skoro celý den prší a už mě to moc nebaví, takže se těším, až se vrátím domů. Alespoň se mohu radovat z nálezu dalších kešek, celkem jich mám za dnešek pět. Když znovu přejdu řeku, uvidím krásný kostel, jdu se k němu podívat a je to právě kostel sv. Lukáše, který se mi z celé dnešní prohlídky Mnichova líbí nejvíc.

cestynedalekorajce.net
Obr. 11 Kostel sv. Lukáše

cestynedalekorajce.net
Obr. 12 Oltář v kostele sv. Lukáše

Cestou k nádraží se také podívám do několika obchodů. Nejzajímavější je návštěva obchodu s bavorskými kroji, vrtá mi hlavou, kam se takové šaty nosí a později se na to ptám Julie, prý na festivaly, na oslavy narozenin, na Vánoce, ale i třeba na svatbu, zkrátka na všechny sváteční události. Hodně se mi líbí, ale připadalo by mi zvláštní v tom někam jít.

cestynedalekorajce.net
Obr. 13 Typický bavorský kroj
Comments