Zahraniční cesty‎ > ‎Francie‎ > ‎

Korsika

2.7. - 13.7.2015

Den první - cesta

Jedeme na zájezd s CK Alpina, kterou jsme si oblíbili už v loňském roce. Vyjíždíme z Brna kolem půl třetí odpoledne, je krásné počasí, užíváme si výhledy z autobusu i první krátkou zastávku u Mikulova. Večer se v autobusové televizi díváme na dva dobré filmy.


Den druhý - koupání v moři a přejezd do kempu

Kolem 6 h přijíždíme do Livorna k trajektu, ten vyplouvá až v osm hodin a v poledne jsme už v Bastii na Korsice. Cesta trajektem mi není moc příjemná, uvnitř je chladno, i když mám dlouhé kalhoty a mikinu, venku je celkem příjemně teplo, ale fouká vítr a nemám opalovací krém, takže by hrozilo spálení.

Nedaleko Bastie se asi hodinu a půl koupeme, polední sluníčko pěkně peče, halím se tedy do velkého šátku. Po koupání přejíždíme do Corte, kde ve velkém obchodním domě nakoupíme jablka, džus z typických korsických mandarinek klementinek a kosické broskve a pokračujeme do kempu v Tattone. Cestou jsou krásné výhledy, např. na most, který navrhoval slavný Eifel, dále na skálu hned vedle, na kostelík, který objedeme ze všech stran a pak celkový výhled do údolí.


Den třetí - túra na Punta del Oriente

Náš pobyt na Korsice by měl být nejen o koupání, ale hlavně o horské turistice, takže vzhůru do hor. Autobus nás zaveze do sedla Col de Vizzavona (1 128 m n. m.), odkud vidíme horu Monte D'Oro, kam půjdeme následující den. Koukáme pak na ni celý den a těšíme se tam.

Nejdříve stoupáme asi dvacet minut lesem, na jeho konci se osvěžíme u studánky u opuštěných kamenných domků a pak prudce stoupáme na Punta del Oriente (2 112 m n. m.). Je to nádhera, počasí je slunečné a zároveň trochu fouká větřích a ochlazuje nás. Hora má dva vrcholky, jene z křížkem, odkud je vidět hřeben, po kterém budeme pokračovat a druhý vyšší, na který je trochu obtížnější vylézt a odkud je pak úžasný kruhový výhled.

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Kamenný domek na hranici lesa

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Výhled na Monte D'Oro

Přibližně dvě hodiny pak jdeme k sverovýchodu kolem skal s krásnými výhledy, je až moc teplo, takže se těšíme na studánku, kterou najdeme, jakmile odbočíme na GR 20, což je lépe značená turistická cesta pro přechod celé Korsiky. Od studánky jdeme další přibližně dvě hodiny, je to pak už příjemněji ve stínu mezi zajímavými buky s lišejníky a dále borovicovým lesem.

Večer máme seznamovací večírek s ostatními účastníky zájezdu, hraje se na kytaru a zpívá.


Den čtvrtý - túra na Monte D'Oro

Asi čtyři hodiny nám trvá stoupání na Monte D'Oro, z toho první hodinu vede cesta lesem a později alespoň částečně mezi stromy. Je mi však stále nepříjemně teplo, vůbec tu nefouká vítr, takže se těším do výšek na bezlesí a na chladnější klima, ale bohužel je příliš teplo celý den. Navíc je túra dpst náročná, takže si ji moc neužiju a trochu závidím těm, kteří se šli koupat do kaskád.

Sluníčko praží, okolo nás jsou krásné skály, kytičky a zeleň, fotoaparát nezahálí:

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Skála, která vypadá jako velbloud, asi v polovině stoupání na Mt. 
D'Oro

Na vrcholek Mt. D'Oro (2 389 m n. m.) se musí trochu vyšplhat, necháváme si batohy asi o 50 m níž, průvodce nám shora radí, kam nejlépe šlápnout a kudy obejít který kámen. Uděláme pár fotek s výhledy, okolní hory však nejsou vidět úplně jasně a navíc nás obtěžují mouchy, takže se nezdržíme dlouho.

cestynedalekorajče.net
Obr. 4 Pohled z vrcholu 
Mt. D'Oro

cestynedalekorajče.net
Obr. 5 Cesta z Mt. 
D'Oro

Sestup je náročný na kolena, ale baví mě víc než výstup, je pořád na co koukat, kromě skal a květin také na pasoucí se krávy a prasátka a později u kaskádové říčky pozoruji ještěrky a otakárka. Koupání v Anglických kaskádách je fajn, mělčí voda na sluníčku je docela teplá, hluboká voda ve stínu mi vyrazí dech. Ale kolikrát jsme měla to štěstí abych se koupala pod vodopádem? Musím toho přece využít.

Od kaskád scházíme ještě asi hodinu, v závěru cesty jdeme kolem krásné zříceniny a kousek za ní už čeká autobus.

cestynedalekorajče.net
Obr. 6 Zřícenina


Den pátý - koupání nedaleko města Ajjacio a procházka do soutěsky Spelunca

Den začíná balením stanů a přejezdem k moři, koupeme se na překrásné pláži, kde je kromě písku také pár skal, bavíme se tím, že na jednu nízkou vylézáme z vody a skáčeme z ní. Zastávka u moře je překvapení za to, že jsme ráno zvládli balení stanů tak rychle.

cestynedalekorajče.net
Obr. 7 Pláž u Ajjacia

Po koupání přejíždíme do městečka Evosa a sestupujeme do soutěsky Spelunca, kde se koupeme v krásné čisté řece. Užívám si brodění mezi kameny, ze večra jsem poučenější a vzala jsem si boty do vody. Po koupání mírně pohodlně stoupáme po asfaltce k autobusu.

cestynedalekorajče.net
Obr. 8 V soutěsce Spelunca

U města Porto se ubytujeme v kempu a vyrazíme pozorovat západ slunce na pláž. Slunce nestihneme, ale aspoň posedíme u přístavu a posloucháme kytaru a zpěv linoucí se z některé taverny.


Den šestý - Calanches

Ráno vyjíždíme podél moře úzkou silničkou mezi úžasnými skalami, stoupáme autobusem asi 450 výškových metrů, takže výhledy jsou skvělé. Uděláme i krátkou fotopauzu na "srdíčkové skály". Potom asi dvě hodiny stoupáme lesem pohodovými stezkami a následující hodinu a půl lezeme strmou stěnou vzhůru. Červené bizarní skály v oblasti Calanches (v UNESCO) mě fascinují, zvláště podivné tvary - tafone - tedy díry v kamenech vzniklé subtropickým zvětráváním.

cestynedalekorajče.net
Obr. 9 Srdíčkové skály

Vrcholek Capu D'Ortu je 1 294 m nad mořem. Je vidět z našeho kempu a odtud zas rozeznáme, kde leží kemp, protože vidíme bazén. Máme tady 45 minut pauzu, pak sestupujeme dolů a stále fotíme zvláštní červené skály. Ve stínu stromů se schovávají kozy. Závěr túry při sesturu k silnici je nepříjemně strmý.

cestynedalekorajče.net
Obr. 10 Skály v Calanches

Ještě před večeří se koupeme na oblázkové pláži u Porta a v bazéně v kempu. Po večeři se jede autobusem znovu na stejnou pláž na západ slunce. Hraje se na kytaru, jedí speciální místní sýry a klobásky a odpočívá po příjemně prožitém dnu. Hlavní průvodce nám předvede ohňovou show.

cestynedalekorajče.net
Obr. 11 Západ slunce u Porta


Den sedmý - mys Capu Rossu a koupání u Piany

Dnes máme jen krátkou vycházku na nejzápadnější mys Korsiky Capu Rossu se strážní janovskou věží a zpět. Jdeme rychle, protože je nám horko a už se těšíme na koupání. Z mysu je krásný výhled na útesy. Výšlap stihneme asi za dvě a půl hodiny, pak pro nás dojede autobus a zaveze nás na pláž, kde jsme celé odpoledne, navečer ještě uděláme krátkou zastávku v Pianě - malém městečku zapsaném v UNESCO. Vyzkouším tady zajímavou myrtovou zmrzlinu. Měli také jednu z jedlých kaštanů, ale pro dnešek mám pokusů už dost.

cestynedalekorajče.net
Obr. 12 Výhled z Capu Rossu



Den osmý - túra k jezeru Lac de Nino

Dnešní túru začínáme v Col de Vergio a jdeme příjemnou lesní cestou ne moc do kopce ani z kopce ke kapličce (Bocca San Pedru), kde se pasou kravičky. Nejvyšší bod cesty je Bocca a Reta s nadmořskou výškou 1 883 m.

cestynedalekorajče.net
Obr. 14 Pózování na svahu

cestynedalekorajče.net
Obr. 15 Vlajkový strom, aneb odkud vítr vane?

Odtud scházíme k jezeru Lac de Nino, které je hlavním cílem dnešní cesty. Těšila jsem se nejvíc na divoké koně, kteří jsou tu prý často k vidění, ale dnes se bohužel rozhodli pást na druhé straně jezera a protože ho celé neobcházíme, uvidíme koně pouze zdálky.

cestynedalekorajče.net
Obr. 16 Jezero Lac de Nino

Od jezera příkřeji sestupujeme k Berg. de Colga, v lese pak čekáme na zbytek skupiny, aby nikdo nezabloudil, pár lidí si čekání zpříjemní sezením na kládě, kterou musíme přelézt, protože je svalená přes cestu a takhle to pak dopadne:

cestynedalekorajče.net
Obr. 17 Celá skupina na kládě


Den devátý - túra na Monte Cinto

Vstáváme v 4:20, o půl dostaneme rychlou snídani, sníme asi jen polovinu toho co jindy a zbytek si bereme sebou. Z kempu vyrážíme kolem páté hodiny, asi do šesti je ještě tma, takže si svítíme čelovkami. Líbí se nám východ slunce, i když se mu svým způsobem snažíme utéct, abychom nedopadly jako jedna z předešlých výprav, která se musela vrátit, protože jim bylo příliš horko a docházela jim voda.

Několikrát na sebe čekáme, předtím, než se definitivně rozpadneme na rychlejší a pomalejší skupinky, jedna zastávka je u bývalé kaple, druhá u polozbořené chaty a větší snídaňová zastávka u chaty, kde se dá přespat (zadarmo, ve vlastních věcech). Někteří ze zájezdu toho využili, vyrazili už včera večer a dnes mají asi dvouhodinový náskok.

cestynedalekorajče.net
Obr. 18 Za svítání


Brzy se obloha zatáhne, sice ne celá, ale my jsme v mraku. Což je dobré, není nám horko. Výhledy máme jen občas, když se mraky protrhají.

Asi v 11 h jsme na vrcholku Monte Cinto (2 706 m n. m.). Celou cestu už od kempu s námi šel pes, nahoře dostává od kdekoho kus svačiny. Prý to vedl výborně, našel vždy nejlepší cestu.

cestynedalekorajče.net
Obr. 20 Mraky pod Monte Cinto

cestynedalekorajče.net
Obr. 21 Výhled z vrcholu Monte Cinto

Při sestupu se snažíme najít nejefektivnější možnost klouzání sutí tak, aby se na hlavy ostatních nesypalo moc kamínků. Sutí dokloužeme k jezírku a od něj pokračujeme strmě dolů zpět k chatě a stejnou cestou do kempu. Máme dost času, takže u chaty se ještě koupeme v tůňce u potůčku.

Kromě nebezpečného, trochu nepříjemného úseku těsně pod vrcholem to byla fajn túra, ale většina těch předcházejících byla lepší. Nejvíc se mi líbila na Punta del Oriente (třetí den), na červené skály Calanches (šestý den) a k Lac de Nino (osmý den). Můžu to už takto hodnotit, protože tímto se naše turistika na Korsice končí, čeká nás už jen koupání, opalování, nákupy a prohlídky měst.


Den desátý - Corte a Bastia

První zastávku máme v Corte - neoficiálním hlavním městě ostrova, kde je jediná korsická univerzita a mohutná citadela. Autobus zastavuje u nám již známého obchodního domu, do historického centra musíme asi 1-2 km pěšky. Protože hrad se tyčí na skále, brzy vidíme svůj cíl před sebou a je snadné k němu trefit. Projdeme se náměstím k hradu a zpět pokud možno trochu jinými uličkami.


Potom přejedeme autobusem k Bastii, postavíme stany na jedno přenocování a v čase 16-18:30 jsme v moři. Po večeři jedeme do Bastie, projdeme se přes náměstí a kolem starého přístavu s majáky. Večer máme závěrečný plážový večírek s hudbou a převleky - pláštěnkové kostýmy, potápěči a podobně.



Den jedenáctý a dvanáctý - koupání u Bastie a cesta domů

Dopoledne trávíme ještě koupáním v moři, krásně klidném, v poledne jedeme na trajekt. Ten vyplouvá v 13:30. Čteme v kabině, v závěru cesty se i opalujeme na palubě. Potom nasedneme do autobusu a jedeme celý večer a celou noc. V Brně jsme asi v 9:30.

cestynedalekorajče.net
Obr. 24 Pláž v kempu u Bastie
Comments