Tematické stránky‎ > ‎Hrady‎ > ‎Hrady s prohlídkou‎ > ‎

R-U

R

Rabí - Rozsáhlá zřícenina na okraji Šumavy má co nabídnout - výhledy do kraje z vysoké věže, pochmurná sklepení, skanzen za hradbami... Moc se mi tady líbilo, protože z hradu zbylo několik částí věží, paláců, zdi jsou složitě členité, až mám pocit, že se tu ztratím. Kolik že měl hrad celkem bran? A nádvoří? A věží? A k čemu sloužil který palác? Klidně bych si prohlídku zopakovala...

Hrad Rabí byl založen na poč. 14.stol. pány z Budětic. První zmínky o hradu se objevují roku 1380, kdy byl hrad majetkem Půty Švihovského z Rýzmberka. Za husitských válek (konkrétně 1420-1421) byl hrad pobořen husity. Z druhého dobyvačného obležení je známa událost, kdy Jan Žižka přišel o druhé oko střelou z kuše. Roku 1490 započala rozsáhlá pozdně gotická přestavba vedená Benediktem Rejtem. Finanční úpadek rodu Rýzmberků způsobený přestavbou všech jejich sídel měl za následek ukončení přestavby roku 1530, nakonec byli přinuceni hrad Rabí v roce 1547 prodat. V roce 1570 se hrad dostal do držení Chanovských z Dlouhé Vsi, nebyl však používán k bydlení a postupně chátral, jeho zkáza byla dokončena za třicetileté války a od té doby již neobydlený hrad jen pustl.

cestynedalekorajče.net
Rabí, Plzeňský kraj

Roštejn
- Na výlet na Roštejn (2011) asi hned tak nezapomenu - vyjela jsem si na kratší cyklovýlet (plánovaná délka výlet byla 40-50 km), ale špatně jsem to odhadla, takže jsem se vrátila pozdě večer naprosto vyřízená a s nějakými 80 km na tachometru. Na hradu a v jeho okolí se mi moc líbilo. Myslím, že tady si na své přijde každý návštěvník - hrad nabízí historii i zábavu (strašidla v podkrovní části), výhled z věže, pár metrů od hradu je několik zajímavých skal (Čertovy peřiny) a prošla jsem si i okruh oborou (asi 3 km), kde jsem bohužel žádná zvířátka neviděla, možná že budete mít při své návštěvě víc štěstí.

Hrad byl vybudován v pol. 14.st., je tedy v pozdně gotickém slohu. V 16. století byl přebudován na renesanční lovecký hrádek a kolem byla zřízena obora. V roce 1915 hrad vyhořel, opravy začaly až v roce 1958 a v 60. letech byl hrad zpřístupněn. Docela by mě zajímalo, jak vypadal Roštejn před opravou, jestli stála celá věž, nebo je dostavěná? Mohla to být docela romantická zřícenina.

ihivarajče.net
Roštejn, kraj Vysočina

Rotštejn - Zajímavý skalní hrad či spíše zříceninu Rotštejn v Českém ráji jsem navštívila v létě 2009. Je tu jen málo zbytků zdiva, zato je to zvláštní místo s příjemnou atmosférou díky skále, na které stojí a která je přímo součástí hradu. Při mé návštěvě se platilo jen dobrovolné vstupné.

Hrad byl založen v polovině 13. století jako rodové sídlo Rotštejnů. Částečně byl vytesán do okolních pískovcových skal, částečně dostavěn na ně. Po požáru v roce 1318 byl přestavěn a vznikl zde rozsáhlý zděný palác. Další dominantou sídla byla mohutná věž s několikapatrovou hrázděnou nástavbou. Hrad zanikl na počátku 15. století. Počátkem 17. století si lidé ze vsi vytesali své příbytky při patě skal, před ně přistavěly chalupy. S různou intenzitou byly tyto příbytky využívány ještě na konci 19. století. Lokalita byla několikrát využita k natáčení filmů, např. pohádka S čerty nejsou žerty.

cestynedalekorajče.net
Rotštejn, Liberecký kraj

Rychmburk - Jedná se o pěkný, opravený hrad, který ale nenabízí žádnou prohlídku s výkladem o historii, dá se jen podívat na nádvoří a do sklepení, kde jsou vystaveny práce duševně nemocných lidí, kteří tady na hradě bydlí. Údajně je po dohodě přístupná i věž, ale na tu jsem zatím neměla možnost se podívat (byla jsem tu dvakrát, pozdější návštěva, ze které pochází i fotografie - rok 2012).

Původní jméno hradu byla Reichenburk, což znamená bohatý hrad. Postavil ho někdy na přelomu 13. a 14. století šlechtic Tas. Původní hrad sestával jen z věže a jednoduchého paláce, z paláce se do současnosti zachovaly gotické sklepy, věž je také původní, pouze s novějším způsobem zastřešení.
Ve sklepní místnosti je zachována branka, která vedla přímo z paláce mimo areál hradu, snad s cílem zajistit v případě potřeby přístup k vodě. Ve 14. století vlastnil hrad Beneš z Vartemberka a po něm páni z Pardubic. V roce 1425 byl Rychmburk dobyt husity. Na sklonku 15. st. a v první polovině 16. st. došlo k několika pozdě gotickým a raně renesančním úpravám hradu. V 16. a 17. stol. připadl hrad rodu Berků, kteří jej částečně přestavěli. Na počátku 18. století přestal být hrad obýván, v polovině 18. st. byl hrad bez střech, zdivo bylo vážně poškozeno, věž hrozila spadnutím. Hrad převzal v roce 1763 Filip Kinský a nechal jej opravit. Místnosti byly znovu obyvatelné, byly zařízeny rokokovým nábytkem, hladká světlá fasáda sjednotila slohově odlišné části stavby. Filip Kinský vlastnil Rychmburk do r. 1823, kdy prodal panství Karlovi Alexandrovi Thurn-Taxisovi. Thurn-Taxisové na Rychmburce téměř nikdy nepobývali a význam hradu proto opět poklesl. Větší část hradního inventáře byla odvezena do jejich sídla v Řezně. Majetkem Thurn-Taxisů zůstal hrad až do r. 1945, potom sloužil potřebám státní lesní správy, v r. 1952 byl objekt změněn v domov důchodců.
 
cestynedalekorajče.net


Rychmburk, Pardubický kraj

Ř

-

S

Sloup - Jedná se o místnosti vytesané ve skalním suku. Obec Sloup v Čechách se nachází nedaleko chráněné krajinné oblasti České Středohoří a nedaleko Lužických hor. Je to krásné zajímavé místo, ačkoli nejde tak úplně o hrad, myslím, že tam nejsou k vidění vůbec žádné zdi nebo příkopy. Navštívila jsem Sloup cestou do Lužických hor v roce 2010.

Podle oficiálních stránek hradu - http://www.hradsloup.cz/ - nelze přesně určit, jestli byl Sloup panské sídlo nebo jen útočiště pro obyvatele v době nebezpečí.
Pravděpodobný je postupný a zpočátku živelný vznik jednotlivých objektů ve skále. Teprve později mohl některý z Ronovců přistoupit k systematičtějšímu vytváření opevnění. Od počátku 14. století až do začátku století 17. patřilo sloupské panství Berkům z Dubé, příslušníkům rodu Ronovců (kromě období 1412-1471). Hrad byl dobyt Švédským vojskem, r. 1639 byl vypálen. Tak končí funkce hradu, později bylo toto místo využíváno jako poustevna. Stavební úpravy vnesly do skalního útvaru zcela zásadní změny, zatímco středověk je zastoupen nečetnými relikty, barokní prostory výrazně převažují. Žili zde postupně čtyři poustevníci, než poustevna v r. 1782 zanikla nařízením císaře Josefa II.

cestynedalekorajče.net
Sloup, Liberecký kraj

Š

Špilberk - Na hradě je možné navštívit několik expozic, podívat se do kasemat (vězení) a do věže. V expozicích jsem zatím nebyla, je to hodně drahé a nejsem si jistá, jestli mě to natolik zajímá, myslím, že to bude mít spíše muzejní charakter než že by se jednalo o prohlídku hradu. Raději se tedy procházím okolo hradeb, na nádvořích a všude jinde, kde se člověk dostane zadarmo. Na věži a v kasematech jsem byla a obě prohlídky se mi moc líbily (věž - rok 2012, kasematy - rok 2007).

Dříve stál v Brně hrad v místech dnešního Petrova, byl však kolem r. 1235 opuštěn. Nový hrad začal stavět král Přemysl Otakar II., první fáze stavby byla dokončena r. 1277. Hrad měl purkrabího (od 15. hejtmana) a hradní posádku. Přemysl II a později i Václav II. tady pobývali, pokud to vyžadovala politická situace.
Špilberk nepřestal být důležitým opěrným bodem královské moci na Moravě ani za Lucemburků. V l. 1337–1340 na něm sídlila Blanka z Valois, manželka tehdejšího markraběte Karla, pozdějšího Karla IV. Za Lucemburků zde byla zřejmě postaveno značné množství budov. Za husitské revoluce obsadil Špilberk král Zikmund, potom jej odevzdal svému zeti Albrechtu Habsburskému. Po Albrechtově smrti svěřil moravský sněm v r. 1440 Špilberk městu Brnu. Brňané drželi hrad do r. 1453, kdy se ho ujal Ladislav Pohrobek. Z toho, že v r. 1440 svěřili stavové Špilberk brněnské městské radě, se v 15. a 16. století vyvinul zvyk, že po panovníkově smrti opatroval špilberský hrad zemský hejtman.

Za bojů Jiřího z Poděbrad proti panské jednotě a křižákům oblehli Špilberk r. 1467 Brňané, ale královská posádka vzdorovala všem útokům. Poté přitáhl do Brna sám uherský král Matyáš Korvín, hrad se udatně bránil velké přesile nepřátel asi tři čtrtě roku a teprve když zásoby potravin byly úplně spotřebovány, musela posádka hradu kapitulovat. Jakmile Matyáš zemřel (1490) a Morava připadla zase k Čechám, získal Špilberk nový český král Vladislav II. Jagellonský. Na poč. 16. stol. hrad poněkud chátral.

Když v r. 1542 ohrožovali Turci Moravu, usnesl se zemský sněm, aby Špilberk, Cornštejn a znojemský hrad byly opraveny, opatřeny posádkou a vybaveny pro boj. Nějakou dobu patřil pak Ferdinandu I., později městu Brnu. Stěžejní úlohu sehrál Špilberk při obléhání města Švédy (1643 a 1645). Další opevňování bylo budováno při hrozbě tatarského a tureckého vpádu v r. 1663. Potom v r. 1742 obléhali Brno a Špilberk marně Prusové a Sasové. Vojenský význam ztratil Špilberk v l. 1805 a 1809, když se stal snadnou kořistí vítězných francouzských armád Napoleona I. Při prvém obsazení Brna v r. 1805 dal Napoleon část špilberského opevnění opravit, ale v říjnu 1809 nechal četná důležitá opevnění a zbrojnici rozbořit. Vídeň si tehdy uvědomila, že Špilberk jako pevnost dosloužil; jeho hradby byly potom udržovány a upravovány jenom proto, aby překážely útěku vězňů.

cestynedalekorajče.net
Špilberk, Jihomoravský kraj

T

-

U

-


Comments