Tematické stránky‎ > ‎Hrady‎ > ‎Hrady s prohlídkou‎ > ‎

J-K

J

Jenštejn - Jedná se o prima jednoduchou zříceninu, tvořenou pouze vysokou věží a několika nevelkými zdmi. Jenštejn se vypíná nad stejnojmennou vsí, kterou najdeme nedaleko Prahy. Informace o historii jsme si četli sami z několika letáčků a panelů. Po prohlídce věže jsme se ještě podívali na model hradu a další exponáty v malém muzeu při pokladně hradu.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1368. Vodní hrad, který založil Jenčík z Janovic, se objevuje v pramenech pod názvem Jenczenstein, tedy „Jenčův kámen“. Obec vznikla jako podhradí vodního hradu. Od roku 1368 hrad vlastnil notář královské komory Pavel z Vlašimi, po němž ho roku 1379 zdědil jeho syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Tomu hrad roku 1390 odebral král Václav IV. Za častého střídání majitelů byl pak jenštejnský hrad obýván až do roku 1583. Poslední majitel Jan Dobřichovský z Dobřichova zemřel zadlužený, Jenštejn byl proto po jeho smrti zabaven českou komorou a připojen k brandýskému panství. Poslední ránu hradu zasadili Švédové, kteří ho zpustošili roku 1641.


Jenštejn, Středočeský kraj

K


Kámen
- Nepříliš dlouhou, ale pěknou, prohlídku si můžete vychutnat na hradu Kameni. Je tu k vidění několik místností s expozicemi, v nejstarším kamenném tmavém sále jsme měli možnost prohlédnout si výstavu fotografií (ale asi se tu střídají různé výstavy), pak je možnost vyjít na malou vyhlídku za cimbuřím a kromě toho je tu také malé muzeum motorek. Než jsme sem jeli (rok 2012), bylo mi řečeno, že tu nic neuvidím, jenom motorky, které mě stejně nebudou moc zajímat, ale nevěřte takovým řečem, není to pravda. Možná to dřív tak bylo, ale v současnosti se správci hradu snaží sbírky rozšiřovat, aby toho bylo k vidění čím dál více.

První zmínka o hradu pochází z roku 1316. Majitelé se na hradě tak rychle střídali, že nemá vůbec cenu je zde uvádět. Z významných dějin hradu můžeme uvést opravu v roce 1637, v 19. století proběhly na hradě úpravy v novogotickém slohu. Po roce 1948 patřil hrad státu, na dva roky i Československé obci sokolské. Po roce 1964 byl hrad restaurován a vzniklo zde muzeum motocyklů.

cestynedalekorajče.net
Kámen, Středočeský kraj

Kašperk - Tenhle hrad vypadá asi podobně jako v době vrcholu své slávy, kromě jedné špičky věže na něm není vidět nic rozpadlého, tyčí se do monumentální výše a středověk z něj přímo čiší. Úplně si tu můžete představit Karla IV. s Buškem z Velhartic. Navštívili jsme ho cestou na Šumavu na jaře 2013. A na Velhartice jsme si zaskočili cestou ze Šumavy.

Hrad nechal postavit král Karel IV. r. 1356. Po dostavění byl hrad byl stále zastavován. Prvním zástavním držitelem Kašperka byl pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. V r. 1379 zastavil král Václav IV. hrad i s příslušenstvím lankrabímu Janu z Leuchtenberka. V r. 1402 král potvrdil zástavu Habartovi z Hartenbergu. Od r. 1411, kdy Kašperk získal Petr Zmrzlík ze Svojšína, byli zástavní držitelé hradu a panství převážně z řad domácí šlechty. Dosavadní zástavní majitelé Kašperka nevěnovali údržbě hradu náležitou pozornost. Nějaké opravy na hradě se prováděly v r. 1495. Roku 1553 zastavil král Ferdinand I. kašperské panství Ludvíku Tovarovi z Enzesfeldu, jemuž český sněm poskytl úvěr na další opravné práce (1554). Mezi lety 1585 a 1617 mělo hrad v pronájmu město Kašperské Hory. Za městské správy však objekt nebyl již řádně udržován, takže v kupní smlouvě z r. 1617 se uvádí jako pustý. Když po třicetileté válce nařídila vídeňská vláda, aby všechny pevné hrady v Čechách byly zbořeny, aby se eventuálně v příští válce nestaly opěrnými body nepřítele, nebyl tento příkaz naštěstí na Kašperku proveden.

cestynedalekorajče.net
Kašperk, Plzeňský kraj

Košumberk -
Je to už spíše zřícenina, ale platí se sem nějaké vstupné, proto byla zařazena mezi ostatní velké hrady. Kromě toho, že je tady dost zbytků zdiva na prohlížení a obcházení, je tu také pěkný výhled a ocenili jsme i blízkost jelenů a laní za hradbami - je tam totiž obora. Prohlédla jsem si ho během výletu v létě 2012, kromě tohoto hradu jsme ten samý den zamířili ještě na Rychmburk. Košumberk leží na nevelkém kopci nedaleko vesnice Luže v Pardubickém kraji.

Košumberk se poprvé připomíná v r. 1318. Mezi nejvýznamnější majitele hradu patří páni z Chlumu (a Košumberka). Za Diviše Slavaty z Chlumu hrad vyhořel po úderu blesku (1573) a kromě opravy byla provedena i renesanční přestavba včetně dostavění dvoukřídlého paláce.
Renesanční přístavba byla ozdobena fasádou s psaníčkovými sgrafity. V renesančníchn úpravách pokračoval i Divišův syn a vnuk, zejména se věnovali interiérům. K úpadku panství došlo vlivem nájezdů Švédů, později došlo k úplné zkáze hradu, když byl odkázán jezuitskému řádu. Na hradě bydleli jen řemeslníci budující nedaleký poutní chrám, později se z hradu stalo skladiště a sýpka. V r. 1769 byla již horní patra hradu označována jako neobyvatelná. Jezuité udržovali pouze vstupní budovu hradu, v níž bydleli úředníci a kde byly kanceláře správy panství. K opravě hradu nedošlo ani po r. 1826, kdy panství koupil Karel Matyáš Thurn-Taxis, i vstupní budova do hradu, v niž bývaly hospodářské úřady umístěny, byla ponechána svému osudu. Thurn-Taxisům náležel Košumberk až do r. 1922.

V Luži vzniklo Družstvo pro záchranu Košumberka, které v r. 1922 v rámci první pozemkové reformy získalo hrad do své správy. V letech 1922–1924 byly provedeny na hradě rozsáhlé opravy. Interiéry vstupní budovy, která se nejlépe zachovala, byly upraveny jako hradní muzeum. V původní podobě se v interiéru vstupní budovy zachovalo pouze točité schodiště. Majetkem družstva zůstal hrad až do r. 1950. Potom přešel do vlastnictví československého státu. Konzervační a zabezpečovací práce probíhaly na hradě do konce 70. let a byly zaměřeny hlavně na opravu zbytků renesančního paláce.

cestynedalekorajče.net


Košumberk, Pardubický kraj

Kunětická hora
- Tenhle hrad je od první chvíle po vstupu můj oblíbený. Může za to nejspíš skvělý výklad kastelána, jakož i skutečnost, že nás vzal na místa, kam se zatím každý návštěvník nepodívá (bývalá a snad budoucí restaurace, sklepy a ochoz). Strávili jsme na hradě asi tři hodiny, byla jsem příjemně překvapená množstvím věcí k vidění, i když se nejedná do klasické vybavené místnosti jako třeba na zámkách. V rodokmenu Pernštejnů s obrázky (móda v běhu století, portréty) bych si mohla číst ještě chvíli, ale viděla jsem že čas utíká a že mě ještě čeká několik zajímavostí. Líbila se mi výstava o tom, jak nestavět rodinné domky a jak se zamyslet nad novou výstavbou - aby byla v souladu s krajinou. Nevím, jestli je to stálá výstava nebo jen dočasná. Součástí expozice jsou určitě archeologické nálezy umístěné ve sklepě, pak něco o mučení a výstava pohlednic. Záměrně vynechám další zajímavosti, ať máte nějaké překvapení, ale rozhodně musím ještě zmínit skvělý výhled do kraje, hlavně na okolní vesnice, ale za dobrého ppočasí i na vzdálená pohoří.

Hrad byl založen asi v polovině 14. století, ale neví se, kým. Díky archeologům jsou známy starší základy (válcová věž a starý palác), na kterých ale nevznikly totožné budovy jen nějakým rozšiřováním, spíš to vypadá na kompletné přestavbu - i s odlišným půdorysem, což je podle mě dosti neobvyklé. Tato důležitá přestavba začala na konci 15. století a pokračovala až do poloviny 16. století. Hrad má tedy poměrně jednotnou pozdně gotickou až raně renesanční podobu. Pernštejnové si hradu ale moc dlouho neužili - prodali ho už roku 1560, tedy jen pár let po jeho dostavbě. Po vypálení Švédy v roce 1645 hrad pustl (ale i v době vpádu Švédů to už nebylo žádné významné sídlo, byla zde jen malá hradní posádka). Tím ovšem historie hradu nekončí - od roku 1920 byly prováděny zabezpečovací práce a nejen to, část hradu byla ve dvacátých letech obnovena (např. i klenby, portály...). Hrad zažil svou druhou krátkou slávu (byla tu prý velmi vyhlášená restaurace) a poté druhou fázi pustnutí, až byl v 70. letech znovu uzavřen. Nyní se jeho stav snad znovu zlepšuje, otevřen veřejnosti je od roku 1993.



Kunětická hora, Pardubický kraj
Comments