Tematické stránky‎ > ‎Hrady‎ > ‎Hradní zříceniny‎ > ‎

S-U

S

Sirotčí hrádek
- Mám na něj docela hezkou vzpomínku z jinak trochu nepovedeného výletu - skoro celou dobu pršelo. Bylo to někdy na jaře 2010, udělali jsme si dvoudenní přechod Pálavy od Dolních Věstonic do Mikulova, určitě bych o tom výletě měla hodně co psát na tyhle stránky, ale v té době jsem je ještě neměla.

Hrad byl postaven v polovině 13. století. Z významných majitelů hradu můžeme jmenovat rod Lichtenštejnů. Hrad se uvádí jako pustý v roce 1590.

ihivarajče.net
Sirotčí hrádek, Jihomoravský kraj

Střílecký hrad - To, co je vidět na obrázku níže, je největší kus zdiva, který zbyl ze Stříleckého hradu, alespoň tedy nad zemí. Přesto se sem určitě vyplatí vypravit, ať už kvůli příjemné atmosféře místa, pěknému výhledu do okolí, nebo kli menším zajímavostem nedaleko - např. starý Ctiborův dub nebo Čertovy kameny, které nejsou v mapách, nevede tam turistická značka a o to dobrodružnější je pátraní po nich. Do boku jednoho z balvanů se dá strčit hlava a je tam slyšet hučení pekelných ohňů, zkoušela jsem to. Kdo nevěří, ať tam běží.

Hrad byl vybudován v první polovině 13. století brumovským kastelánem Smilem z Obřan. Smil z Obřan vlastnil hrad téměř do konce 13. století, později se staly Střílky markraběcím sídlem, v r. 1321 je zastavil Jan Lucemburský Jindřichu z Lipé. Syn dalšího majitele, Alberta z Tovačova, Ctibor z Cimburka prodal hrad v r. 1358 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Delší dobu jej pak vlastnili Hechtové z Rosic, s výjimkou husitských válek, kdy i král Zikmund při odevzdávání Moravy markraběti Albrechtovi v r. 1423 vymínil střílecké zboží pro sebe. V r. 1460 doba vlády Hechtů končí a panství přešlo na jejich příbuzné - pány z Lichtenburka. Poté získali hrad páni z Ojnic. V té době v už ztratil význam a zpustl, jako pustý se výslovně připomíná v r. 1542. Tehdy jej spolu s panstvím zdědil Václav z Boskovic. Dochovaly se z něho zříceniny: zbytek válcové věže a část zdiva hradních budov, v terénu je rovněž patrný obranný val.

cestynedalekorajče.net
Střílecký hrad, Zlínský kraj

Svojkov - Tenhle zajímavý skalní hrad jsem navštívila na konci roku 2010, stejně jako skalní hrad Sloup (viz výše), byl to jeden z těch dní doslova nabitých zážitky a určitě by z něj byl pěkný článek na blog se spoustou fotek, ale bohužel jsem ještě na blog nepsala. Takže zavzpomínám jen takhle, stejně tvořily zříceniny hradů největší složku zajímavostí.

První zmínka o hradu se v písemných pramenech objevuje v roce 1355. K jednomu z majitelů hradu se váže zajímavá historka - Jan Kepka z Chlumu byl jedním z průvodců Mistra Jana Husa na jeho poslední cestě na sněm do Kostnice v roce 1414 a prohlásil prý tehdy před celým koncilem, že by si troufal ubránit svého Mistra celý jeden rok na svém hradě proti vojsku všech přítomných nepřátel. Kolem roku 1440 se hradu zřejmě zmocnil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna a roku 1445 byl snad dobyt a vypálen vojsky lužického Šestiměstí. Po roce 1450 patřil rytířům z Kačic, kteří se poté psali jako Kapounové ze Svojkova. Ještě roku 1524 se Fridrich z Elsnic připomíná jak pán na Svojkově, nedlouho poté však Elsnicové hrad opustili a ponechali osudu. Roku 1780 byl hrad romanticky upraven a skalní jádro zpřístupnilo vyhlídkové dřevěné schodiště, kde později vznikl ještě výletní letohrádek. Zbytky těchto romantických úprav se dochovaly až do poloviny 20. století, v současné době již však jejich stopy téměř nenajdete.

cestynedalekorajče.net
Š

Štarkov (Skály) - Na této zřícenině je docela dost co obcházet a prohlížet, i když každý kus zdiva spíš jen zdálky - většina zdí je totiž postavena na skalách a nedá se k nim snadno dostat (a není to ani potřeba). I přesto, že tu byla zima a že jsme museli vyšlápnout pořádný kopec, se mi tu moc líbilo. Tento krátký výlet jsem popsala v kapitole Žďárské vrchy - Štarkov a Prosička.

Někdejší hrad Skály vybudoval na mohutné skále Archleb z Kunštátu, který jej v r. 1384 postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. Jan snad brzy zemřel, neboť v dalších zápisech se objevuje jenom Erhard s přídomkem ze Skal.Po jeho smrti nastaly o hrad spory, neboť v r. 1420 žalovala jeho dcera Žofka, provdaná za Jana Tovačovského z Cimburka, Kunu z Kunštátu z lysické větve, že se neprávem zmocnil hradu Skály a že jej nechce vrátit, ačkoli byla zákonnou dědičkou. Po dlouhých sporech nakonec v r. 1447 Žofka hrad získala, ale hned v následujím roce je hrad prodán pernštejnskému purkrabímu Vaňkovi. Ten se přidal k loupežným tlupám, a proto byl jeho hrad Skály v r. 1456 pobořen; v r. 1588 se uvádí jako pustý.

cestynedalekorajče.net
Štarkov, kraj Vysočina

T

Temlpštejn
- Navštíven na podzim 2011, celý výlet je popsán v článku Templštejn a údolí Jihlavy. Z hradu zbyly romantické zříceniny se zbytky oken a průjezdů, také se přímo na místě můžete dočíst něco o historii i o pověstech o hradu, takže tohle místo určitě stojí za návštěvu.

Hrad Templštejn nechal vystavět řád templářů na konci 13. století. Z této doby pochází jádro hradu, vymezené mohutnou plášťovou zdí, která má půdorys kruhové výseče. Její hrot, obrácený k přístupové cestě, zpevňuje velký pilíř. Uvnitř areálu jsou patrné trosky palácové budovy. Neobvyklá stavební podoba hradu je kladena do souvislosti s anglickou architekturou. Nedlouho poté, co bylo dokončeno jádro hradu, začala asi stavba částečně zdvojeného hradebního pásu, který obepjal ze všech stran starší jádro. Po upálení význačných představitelů templářů v r. 1310 a po zrušení řádu na církevním koncilu ve Vienne skončilo působení templářů na Templštejně. V r. 1318 získal hrad Bertold Pirkner z Pirknštejna; hrad zůstal v držení jeho synů, kteří se jako majitelé připomínají v r. 1349. Okolo poloviny 14. století náležel pánům z Lipé. V r. 1397 byl v zeměpanském držení a jeho purkrabím byl Markvart z Pechtic. V r. 1410 byl opět jeho majitelem rod z Lipé, protože se však účastnili stavovského povstání proti císaři Ferdinandu v l. 1618–1620, bylo jim zboží odňato. V r. 1623 je spolu s Moravským Krumlovem koupil kníže Gundakar z Lichtenštejna. Hrad Templštejn nebyl nikdy dobyt, avšak zanikl zřejmě po velkém požáru, který můžeme datovat jedině do první poloviny 16. století. Usuzujeme tak z ohořelých částí stavby, trámů, veřejí a kovových předmětů. Objevily se zřejmě i pokusy o jeho záchranu, jak o tom svědčí nalezené kameny s letopočtem 1552.
ihivarajče.net
Templštejn, Jihomoravský kraj (skoro na Vysočině)

U

-

Comments