Historický šerm

17.11.2014

Poprvé jsem si zkusila pár švihů mečem asi v červnu tohoto roku. Byl to "dřevárnický" meč - to je meč dřevěný, obalený pro změkčení ještě nějakou pěnovou hmotou, např. kusem karimatky. Na dřevárnickém typu boje se mi líbilo, že mají zásady jako "nikdy nemířit na hlavu" a "nebodat". Trochu jsem se chtěla přidat do skupiny šermířů (nebo ze začátku ani ne tak přidat se, jako spíš si párkrát přijít zablbnout) a povedlo se mi to. Nakonec jsem začala chodit skoro každé úterý do parku, kde se schází skupiny historického šermu URSI. Nejedná se o šerm s dřevěným mečem, ale se železným, zjistila jsem však, že mi to nevadí. Naopak - s kovovým těžkým mečem se cítím dobře, jako by měl schopnost mě přenést do časů dávno minulých.

Jakmile nastal podzim, začali jsme se scházet dvakrát týdně na oficiálních trénincích v rámci zájmového kroužku. Pořídila jsem si vlastní meč (nejdřív jen půjčila, ale už brzy ho i zaplatím), rukavice (na meč by se nemělo vůbec sahat holýma rukama) a sálové tenisky a snažím se naučit základy šermu. Zatím mi to ještě moc nejde, nepamatuji si úplně všechny kryty a výpady (výpady celkem ano, kryty mnohem méně) a rychle mi dochází síly v rukou, takže si někdy uvědomuji, že nedržím meč správně před sebou,protože rukám ulevuji... Ale stejně mě to baví.

Co už si pamatuji - sedm různých bodnic a z nich vycházejících nápřahů a seků a také krytí na tyto seky. Dále tři typy chůze vpřed a vzad a dvě možnosti otočení (otočka x obrat). Abych si tyto věci v hlavě ještě lépe utřídila a nezapomněla je, rozhodla jsem se něco z toho sem zapsat.

Ze všeho nejdřív jsme se učili základní postoj - střeh (jedna noha vepředu, mírně pokrčená a druhá vzadu, na té je asi jen 1/4 váhy, nohy jsou mírně od sebe, asi na šíři ramen - to kvůli stabilitě těla). Pravý střeh = pravá noha vepředu a meč míří protivníkovi na krk nebo do očí. Z tohoto postoje se dá snadno udělat výpad - přední noha poskočí ještě více dopředu, ruce natáhneme a bodneme mečem protivníka.

Hned na první lekci se učí vždy typy chůze - krok/ústup (obyčejný krok vpřed nebo vzad), posun/odsun a předkrok/zákrok. Některé tyto kroky jsou nakreslené zde:

http://serm-online.wz.cz/lekce03.htm
http://serm-online.wz.cz/nemka.htm

Základní bodnice a seky: býk, trpaslík a kanec (levý/pravý) a střecha.

Bodnice je poloha meče, kdy míříme špičkou na protivníka a jsme připraveni bodnout. Z bodnice se může přejít do nápřahu (něco jako rozmáchnutí se) a pak je možné sekat.

Býk - sek, jenž je veden po pomyslných úhlopříčkách obdélníku – tím je trup nepřítele. Sek začíná na rameni a vychází v protějším boku. Při bodnici, nápřahu či seku "pravý býk" je vpředu levá noha, u "levého býka" pravá noha. Při sekání se vždy dělá krok a stejně tak při obraně. Obrana proti seku "býk" - meč je úhlopříčně před tělem a hlavou, pokud by nepřítelův meč měl dopadnout na moje levé rameno, snažím se meč držet dostatečně vlevo s tím, že špička míří vpravo nahoru. Nepřítelův meč tak po tom mém sklouzne a neublíží mi.

Trpaslík - sek, který půlí nepřítele v pase. Do těla vchází v oblasti pánve (do měkého mezi pánví a žebry) a vodorovně vychází z těla ven. Sek je mířen těsně pod kyrys. Obrana - meč držíme svisle špičkou nahoru co nejvíce vpravo/vlevo a trochu dopředu.

Kanec - sek, který útočník vede od boku přes trup až ke klíční kosti nepřítele (opačně než býk). Obrana - meč držíme šikmo špičkou dolů.

Střecha - sek, který je veden kolmo dolů na hlavu. Obrana - podobná jako na býka, šikmo vzhůru a spíše s rukama nad hlavou.

Co je výzva? Je to postoj, který slouží pouze pro výcvik, dáváme tím najevo soupeři, že již očekáváme jeho úder a jsme na něj připraveni. Pokud např. chceme trénovat sek "býk", naznačíme soupeři, že má mířit na rameno, a to tak, že odkryjeme část těla, kam by měl jeho meč dopadnout, vlastní meč tedy držím šikmo dolů. Soupeř se napřáhne a seká, já musím stihnout meč zdola zvednout a nastavit mu ho do rány.
Tolik tedy z základům historického šermu. Není to vůbec lehké vysvětlovat :-).

Comments