Cesty po ČR‎ > ‎Zlínský kraj‎ > ‎

Chřiby

červen 2012

V Chřibech jsem strávila několik bezvadných dní, a tak bych se ráda podělila o některé zážitky a zkušenosti. Bydleli jsme v Koryčanech "U Klokana", bylo to levné a majitelé byli velice vstřícní. Protože hlásili na začátek týdne trvalý déšť, ubytovali jsme se raději ve zděné budově než v chatkách (jak jsem původně navrhovala), i tak to bylo ale spíš pro nenáročné hosty. A je to trochu daleko od centra. Tak konec reklamy :-), jdem na první výlet:

1. vycházka - z Koryčan ke Stříleckému hradu a zpět
Ke Stříleckému hradu je nejlepší vyrazit po modré turistické značce, tak jsme to měli v plánu, ale někde na začátku cesty se nám ztratila a šli jsme pořád po silnici až ke Koryčanské přehradě. Tam to bylo dost nepříjemné, takže důrazně nedoporučuji. Šli jsme po silnici, která je ohraničená betonovými zídkami, žádný chodník, skoro žádná možnost uhnout autům. Po jedné straně plot, po druhé straně les, kterým se také nejde moc dobře, vyzkoušela jsem si to.
Zřícenina Stříleckého hradu je jen pár nevysokých zdí a docela pěkný výhled. Zpestřili jsme si proto tuhle vycházku ještě hledáním Čertových kamenů. Nedaleko zříceniny je rozcestí zvané U zeleného obrázku a tam jsme také viděli rozcestník Čertovy kameny II.  Vydali jsme se v určeném směru, ale brzy za druhým rozcestníkem jsme ztratili správnou cestu (na třetím rozcestí už žádný ukazatel nebyl). No zkrátka - těch rozcestníků je lepší si vůbec nevšímat a jestli chcete vidět Čertovy kameny, tak běžte od Zeleného obrázku po zelené značce směrem na Střílky a po lesní cestě odbočte vpravo do kopce, kde je na horizontu vidět osamělý strom. Anebo ještě lépe - mrkněte na geocaching.com a hledejte kešku Čertovy kameny I. Vede tam taková pochybná místní naučná stezka, ale je to okruh, který bychom z Koryčan nezvládli a hlavně - značení fakt nic moc, připadalo mi, že ukazatele jsou jen jednosměrné.

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Střílecký hrad

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Čertovy kameny

Cesta po modré zn. byla asi pohodlná a bezproblémová, protože si z ní už nic nepamatuji. Kromě pěkných luk nad Lískovcem a romantické lavičky s výhledem do kraje (tamtéž).

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Výhled od lavičky nad Lískovcem

2. vycházka - z Koryčan na Cimburk, ke skále Kozel, Kazatelna a na kopec Ocásek
Cesta na Cimburk má podle ukazatelů z Koryčan jen asi 4,5 km, ale podle mě to bylo aspoň 6km :-), dali jsme si pořádně do těla a trvalo nám to asi hodinu a půl, možná i víc. Na Vršavu je do pořádný stoupák, odtamtud zase prodíračka skrz ostružiní a malé smrčky. Plus přeskakování v té době rozvodněného potůčku. Prostě nám nevyšlo počasí na cestu tam. Ale na Cimburku už bylo docela pěkně, sundali jsme pláštěnky a mohla jsem i fotit bez obav, že se mi zničí foťák, či přinejmenším rozmažou snímky.

cestynedalekorajče.net
Obr. 4 Cimburk - věž

cestynedalekorajče.net
Obr. 5 Cimburk - nádvoří

Od Cimburku jsme šli ke skále Kozel (je na červené značce, jako i další popisované zajímavosti). Někde poblíž je prý vyhlídka na Cimburk, hledala jsem ji na vrcholu nejbližšího kopce, ale nenašla. Skála Kazatelna o kilometr dál po červené zn. je jen maličký skaní výchoz s křížkem na vrcholku, ale díky vykácení části lesa pod ním je odtud pěkný výhled, dokonce i na ten Cimburk, i když je už docela daleko. Snad si s tím zoom na foťáku trochu poradil.

cestynedalekorajče.net
Obr. 6 Kozel

cestynedalekorajče.net
Obr. 7 Kazatelna

cestynedalekorajče.net
Obr. 8 Výhled od Kazatelny

Dál po červené zamíříme k vrcholu Ocásek. Je tam skalní dutina, na kterou jsme se těšili, ale pak se nám dovnitř moc nechce, je taková stísněná a teď po dešti i dost špinavá. Podle map to vypadá, že na vrchol nevede značka, ale jo, vede, my jsme tam byli :-). Vydrápali jsme se tam mimo značku a pak na ni nahoře narazili.

cestynedalekorajče.net
Obr. 9 Jeskyně pod Ocáskem

Plánovali jsme návrat do Koryčan přibližně stejnou cestou, ale nakonec to dopadlo tak, že kvůli dešti jsme stopli na silnici auto se sympatickým staříkem a ten nás dovezl do Koryčan. Děkujeme :-).

3. vycházka - na Buchlov
Na hrad Buchlov jsme vyrazili ze Starých Hutí, ale nebylo to nic moc - kus po silnici, pak nesnadné hledání značené cesty... Asi by bylo lepší vyrazit z Buchlovic, prý je tam krásný zámek. Ale autobus nám jel lépe do těch Starých Hutí, tak jsme Buchlovice neviděli. Možná by toho bylo na jeden den až příliš.

Koupili jsme si lístky na prohlídku hradu, ale museli jsme asi hodinu čekat, to mi bylo trochu nepříjemné, zvlášť, když jsem viděla, jak chodí průvodci dovnitř s návštěvníky co čtvrthodinu... ale to chodili jen krátké okruhy, jak jsme se záhy dozvěděli, a my jsme chtěli jít dlouhý okruh. Absolvovali jsme ho se skupinou děcek ze základky, byli docela hodní, podle zablácených bot jsme usoudili, že už jsou asi dneska dostatečně unavení. Prohlídka byla skvělá, viděli jsme spousty zbraní, nábytku, obrazů a vyslechly nějaké ty pověsti. Průvodkyně se nás také snažila vtáhnout do konverzace všetečnými dotazy typu: "K čemu myslíte, že tohle sloužilo?" a "Proč myslíte, že se říká černé kuchyni černá?" Ale stejně mám pocit, že hrad je mnohem větší a že jsme neviděli všechno :-), ještě bych si tam chvíli pochodila. Na konci prohlídky jsme vylezli na věž a podívali se do kraje. Počasí nám přálo, výhled byl moc hezký.

cestynedalekorajče.net
Obr. 10 Výhled z veže na Buchlově

Po prohlídce Buchlova jsem si sama vyrazila ještě na Barborku (1 km), což je pěkná kaple na kopečku, ale hodí se spíš pro klidný odpoední výlet s posezením na vrcholku než pro moje poznávací rychlotempo. Měla jsem ještě vyrazit po zelené nebo červené zn. na nedalekou Břesteckou skalku, je odtamtud prý pěkný výhled. No tak jindy, no.

Zato poslední atrakci dnešního dne jsem si užila opravdu pořádně - vyrazila jsem na Holý kopec, odkud jsem chtěla vidět (a vyfotit) Buchlov v celé jeho kráse. Na mapě vůbec není vyznačena naučná stezka, která tam vede, ale naštěstí jsem přesto správně odhadla, kudy se dát, abych došla na vyhlídku. Tak nejprve je potřeba dojít po zelené zn. (nebo nejprve po červené a pak po zelené) ke Kamenné studánce (tam je zelená odbočka) a od ní pokračovat po té naučné stezce vzhůru, kde je hned za zatáčkou vidět paseka - cíl cesty. V té zatáčce mě polekal divočák, stihla jsem ho i vyfotit (na důkaz svým přátelům, ale moc na té fotce není vidět). On se mě také bál a pádil pryč, tak jsem se brzy vzpamatovala. Ale na další cestě jsem si radši občas pohvizdovala, aby o mě všechna zvířata věděla včas. :-) Paseku není nutno zdolávat kolmo vzhůru, stačí se stále držet značek a vyjde se až na vyhlídku. Fakt nádherná, doufám, že to hnedtak nezaroste. Sedla jsem si na pařez, vychutnala si sladkou odměnu (kofola z plechovky zakoupená pod Buchlovem), fotila (z různých pohledů, s různou měrou přitažení hradu...) a když jsem se toho nabažila, šla jsem zpět a po zelené na autobus.

cestynedalekorajče.net
Obr. 11 Kaple sv. Barbory

cestynedalekorajče.net


Obr. 12 a 13 Výhled na Buchlov z Holého kopce

4. vycházka - z Roštína na Brdo, k nedostavěné dálnici a do Kostelan
Začátek téhle vycházky byl trochu nepodařený - zelená značka se nám hned v Roštíně ztratila, kus jsme se vrátili a hledali znovu od místa, kde jsme ji viděli naposled, ale stejně nic. Zeptala jsem se dvou milých "tetiček", kudy tudy na Brdo a poradily mi uličku směřující ke kapličce a u kapličky prý nějaká ta značka je. Hned po pár krocích v té uličce jsme značku uviděli, ale z hlavní silnice vidět není :-(. Místo u kapličky bylo moc příjemné, cesta lesem kolem potoka nepříliš strmě stoupala, někde v dálce řehtali koně... prostě idylka. Aspoň do té doby, než jsme opět ztratili značku. Šli jsme stále vzhůru lesem, až jsme narazili na asfaltovou cestu vedoucí po vrstevnici a protože značka nebyly po ní ani doleva ani doprava a ani ji nekřížila, došlo nám, že jsme se drželi sice hezké vyšlapané pěšinky, bohužel ale ne značené. Tady přišel ke slovu přítelův GPS přístroj a pomohl nám najít cestu. Měli jsme samozřejmě i mapu, ale trvalo by nám určitě déle, než bychom prozkoumali, kde jsme a kde jsme asi špatně odbočlili.
Už jsem se těšila, až budeme nahoře a pro zpestření cesty jsem vymyslela soutěž - kdo uvidí rozhlednu Brdo první Jako odměnu jsem navrhla, že ten kdo ji uvidí dřív, bude moct sníst všechny klobásky z oběda - plechovky čočka s klobásou... a hned jsem svižně vyrazila kupředu, čočku totiž nemusím. taky mi bylo jasné, že přítel by se se mnou o klobásky podělil, i kdyby soutěž vyhrál. jemu to bylo ovšem jasné také, takže na můj soutěžní návrh ani nepřistoupil, ostatně byla to jeho konzerva a on se s ní (i s miniaturním vařičem) tahal na zádech. Nakonec viděl rozhlednu první.
cestynedalekorajče.net

Obr. 14 Rozhledna Brdo (24 m vysoká, kamenná, zpřístupněná v r. 2004)

Výhled z rozhledny se nám moc líbil, byli jsme nahoře asi půl hodiny :-). Další hodinu jsme strávili pod rozhlednou, kde jsme vařili oběd a užívali si sluníčka, které už nám po předcházejících deštivých a zamračených dnech vážně chybělo. Pak ale musíme trochu pospíchat, abychom stihli autobus. Ještě nás na cestě čekají dvě zajímavosti - pilíř mostu nedostavěné dálnice a skála Komínky. Oboje si jen zběžně prohlédneme a pospícháme po silnici do Kostelan

cestynedalekorajče.net
Obr. 15 Most nedokončené dálnice

5. vycházka - z Koryčan ke sv. Klimentovi
Tuhle poslední vycházku absolvuji sama, je to na závěr výletu už jen taková nouzovka, protože jdu stejnou cestou tam a zpátky. Kromě tedy jednoho krátkého zabloudění. To máte tak - dokud jdete podle mapy a podle značek a bedlivě si jich všímáte, většinou jdete správně. Ale jakmile zapnete GPS přístroj a začnete do něj koukat, okamžitě se ztratíte. Aspoň u mě to tak bylo, vážně, ztratila jsem se přesně ve chvíli, kdy jsem do něj začala koukat. Aspoň že mi pak zase pomohl najít cestu. Díky tomuto sejití ze značky jsem přišla dokonce na Moravanské louky, které bych jinak minula (chtěla jsem se na ně podívat, ale z mapy jsem špatně vyčetla, kde leží, a tak bych je málem minula). Tam se mi moc líbilo. Ale hlavním cílem této cesty je poutní místo na hoře Sv. Klimenta. Je to zajímavé místo jednak pro věci k vidění (dřevěný kostelík, venkovní varhany/zvony, půdorys staršího kostela), jednak svou historii sahající snad až do doby Konstantina a Metoděje, více k historii a popisu poutního místa, včetně virtuální prohlídky zde: http://ado.cz/poutni/osvetimany/osvetimany.htm

cestynedalekorajče.net
Obr. 16 Hora sv. Klimenta

Více obrázků na mém úložišti: http://cestynedaleko.rajce.idnes.cz/Chriby/
Comments