Cesty po ČR‎ > ‎Jihomoravský kraj‎ > ‎

Rájec-Jestřebí - mlžný výlet do okolí

17.11.2013

Původně jsem měla v plánu kratší výlet z Rájce-Jestřebí do Doubravic nad Svitavou, dá se tam dojít buď východní cestou po červené značce nebo západní cestou po zelené, obě varianty by byly asi 12 km dlouhé. Nakonec jsem se rozhodla jít během jednoho dne obě trasy a ujít tak nějakých 24 km. Sice už se takhle v listopadu brzy stmívá, ale když se vyrazí brzo ráno, mělo by se všechno stihnout.


Zobrazit místo Rájec-Jestřebí na větší mapě

Obr. 1 Absolvovaná trasa, barevně jsou vyznačeny značené turistické trasy

V Rájci-Jestřebí je nevlídno, mlhavo. Nijak se tedy nezdržuji prohlídkou města, jenom se projdu parkem a podívám se k zámku. Zámek má otevřeno od dubna do října, nabízejí tam dvě možnosti malého okruhu nebo velký okruh a prohlídku kaple.

Zámek stojí na místě původní středověké tvrze, renesanční přestavba proběhla v druhé polovině 16. století za vlády Bernarda Drnovského. Rod Drnovských v roce 1618 v mužské linii vymřel, rájecké panství od té doby patřilo Johanně Drnovské, která si vzala za manžela štýrského hraběte Georga Ehrenreicha z Roggendorfu. Majetkem Roggendorfů bylo panství do roku 1763. V tomto roce kupuje Rájec zakladatel nynějšího zámku Antonín Karel ze Salm-Reiffercheidtu. Panství získal v době, kdy zde již žádný zámek nebyl. Renesanční stavba Drnovských kompletně vyhořela v roce 1757, a proto bylo nutné postavit zámek nový. Antonín Karel si vybral velice moderní plány italského architekta ve stylu rokokového klasicismu. Stavba zámku trvala po dobu šesti let (1763-1769). Zakladatel zámku starohrabě Antonín Karel umírá již roku 1769, a proto se o poslední úpravy postaral jeho syn kníže Karel Josef. Zámek patřil knížecí rodině Salmů až do roku 1945, kdy jim byl spolu s velkostatkem na základě Benešových dekretů zkonfiskován a přešel do vlastnictví státu.

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Zámek Rájec

Pak už jsem ráda, že můžu vypadnout z města, ještě musím jít kousek po silnici, ale dál vede žlutá značka mezi poli. Doufám, že jak pokročí čas, udělá se konečně hezky. Zatím využiju toho, jak je teď a fotím si pavučinky s kapkami rosy a bodláky s omrzlými hlavičkami. Jakmile vystoupám výš nad Rájec (necelých 400 m n.m.) dostanu se nad hranici mlhy.

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Mlha v údolí, pohled z východu směrem k Rájci

Dál pokračuji po červené značce, je to zase z kopce, takže přicházím o potěšení ze sluníčka. Cesta lesem je příjemná, ale není na ní nic moc zajímavého, až za dlouho přicházím ke zřícenině Doubravického hradu. Moc z něj už nezbylo, na obr. 4 mám jedinou větší zeď, kterou jsem tam viděla. Můžete si na fotce také všimnout, že už jsem zase v mlze...

Středověká tvrz Doubravice byla vybudována v druhé polovině 13. století rodem z Doubravice. Historicky prvním doloženým členem rodu z Doubravice byl v r. 1255 Hlaváč z Doubravice. Není známo, kdy byla tvrz rozbořena, ani za jakých okolností, v r. 1528 se již připomíná jako pustá. Ke zřícenině tvrze Doubravice se vztahuje báje, která vypráví, že za časů knížete Rostislava prý jakýsi Saul zápasil s obrem a vytrhl mu přitom kníry i s horním rtem, kníry spolu se šípem dostal jako znak za svou udatnost. Prvorozený syn Saulův prý pak začal stavět místní tvrz.

cestynedalekorajče.net
Obr. 4 Doubravický hrad

Pokračuju dál po červené přes Doubravice a Oboru až na rozcestí pod Malým Chlumem, na ten si udělám odbočku. Přečtu si něco o paleontologických a archeologických nálezech a vylezu na rozhlednu, ze které je opravdu pěkný kruhový výhled, i když dneska z velké části zamlžený. Líbí se mi, že jsou na každé straně rozhledny cedule, kde je uvedeno, co vidíme.

cestynedalekorajče.net
Obr. 5 Malý Chlum, pískovcový lom

cestynedalekorajče.net
Obr. 6 Rozhledna na Malém Chlumu

cestynedalekorajče.net
Obr. 7 Výhled na Velký Chlum

Dál pokračuji po zelené značce kolem Velkého Chlumu. Další zajímavostí na trase je reliéf vytesaný v pískovci od S. Rolínka. Jsou na něm znázorněny tři významné postavy z období husitství - Mistr Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova a Prokop Holý. Sousoší Rolínek vytvořil v roce 1927, údajně použil hasičskou sekeru a půlku nůžek na stříhání ovcí. Většina díla prý vznikala v noci, protože zdejší hajný zakázal Rolínkovi vstup do lesa. Tento zákaz zrušil až boskovický „vládce“ Mensdorff-Pouilly, který ovšem svým rozhodnutím Rolínka natolik zmedializoval, že ten ztratil veškeré soukromí pro svou práci.

cestynedalekorajče.net
Obr. 8 Rolínkovo Husitské sousoší

Další cesta mě vede zase spíše obydlenou krajinou - přes Bořitov a Černou Horu - tak se těším zase do lesa, které mě provede poslední úsek zelené trasy a kde se z ní uhnu na žlutou. Už se pomalu stmívá a začínají mě bolet nohy, a tak jsem ráda, že už to mám k železniční stanici jen tři kilometry. Když vyjdu z lesa, první, co uvidím, je vycházející měsíc nad trochu zamlženým Rájcem. A je to opravdu pěkný pohled a zároveň moje poslední fotka z výletu, protože se mi definitivně vybíjí baterka ve fotoaparátu:

cestynedalekorajče.net
Obr. 9 Vycházející měsíc nad Rájcem
Comments