Kamenický hrad a Panská skála

30.10.2010

Vyrážíme z České Kamenice, podíváme se tam ke kapli a ke kostelu a po zelené značce zamíříme na Zámecký vrch, kde je zřícenina hradu s rozhlednou. Byli jsme tu asi už před deseti lety, trochu si na to vzpomínám. Hrad byl dvakrát vypálen, jednou v patnáctém století, podruhé Švédy za třicetileté války v sedmnáctém století. V roce 1880 se členové Okrašlovacího spolku pustili do vyčistění od náletů a oprav zdiva. Pak byla budova hradního paláce upravena jako turistická chata, byla zde postavena i 16 metrů vysoká rozhledna. V roce 1910 spolek dokázal zpřístupnit rytířský sál. Po roce 1940 začal objekt chátrat, zanikla restaurace, dřevěná věž se rozpadávala, obnovena byla až v roce 1998.

cestynedalekorajce.net
Obr. 1 Kamenický hrad na Zámeckém vrchu

cestynedalekorajce.net
Obr. 2 Výhled z rozhledny

Zelená značka nás dovede do Kamenického Šenova, kde se podíváme do sklářského muzea. Stálá expozice muzea zahrnuje vývoj rytého a broušeného skla od 17. století do současnosti. Část expozice je věnována místní sklářské škole – nejstarší škole svého druhu v Evropě.  Moc se nám líbily křišťálové lustry, tradice jejich výroby v této oblasti sahá do roku 1724. K mimořádným exponátům patří skleněná židle vyrobená na konci 19. století pro palác maharadži v Indii.

Další zajímavostí na naší trase je Panská skála. Jedná se o čedičovou skálu, pravidelné šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a 20-25 cm široké. Uprostřed návrší stojí téměř svisle, směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky, připomínají píšťaly varhan. Čedič byl od konce 18. století lámán a využíván na výrobu patníků a různých sloupků. V roce 1902 bylo založeno Sdružení na záchranu Panské skály, které se snažilo získat peníze na ochranu skály - sbírkami, pořádáním loterie, dobročinných bálů, prodejem upomínkových předmětů s motivem skály apod. V roce 1904 se podařilo dosáhnout zastavení těžby alespoň na samotném vrcholku skály, takže lámání pokračovalo jen v předpolí, kde později vzniklo malebné jezírko. V listopadu 1906 byla s majitelkou lomu uzavřena nová dohoda o pronájmu hlavní části skály na 6 let za roční poplatek 300 korun. Po vypršení smlouvy v lednu 1913 ale majitelka lámání sloupců ze skály obnovila a za další pronájem požadovala dvojnásobnou cenu, na kterou již shromážděný kapitál nestačil. Ještě toho roku bylo však další lámání kamene na této skále zakázáno. Během 1. světové války a v meziválečném období byla těžba obnovena, ale po válce v roce 1948 byla těžba definitivně zakázána. Dnes má Panská skála statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách. Méně známá, ale zato mohutnější skalní stěna z čedičových sloupů je také na nedalekém Zlatém vrchu.

cestynedalekorajce.net
Obr. 3 Panská skála

Pokračujeme po modré značce do Polevska a pak po žluté do Kytlic, kde máme ubytování. Cestou si užíváme krásnou  podzimní přírodu a výhledy na Lužické hory - nejspíš Medvědí vrch, Malý a Velký Buk a ve větší dálce vyšší hora špičatý Klíč.

cestynedalekorajce.net
Obr. 4 Soumrak v Lužických horách, pravděpodobně hora Klíč
Comments