Poděbrady

16.5.2015

Na výlet v Poděbradech nám vyšlo krásné jarní počasí. Po vystoupení z vlaku jsme prošli podlouhlým parkem k nádraží a kochali se nádherou fontán, soch, lázeňských staveb a kvetoucích jírovců. Bylo asi deset hodin dopoledne a měli jsme v plánu jen krátkou vycházku v okolí asi na deset kilometrů, takže jsme nemuseli vůbec pospíchat. Ochutnáváme také vodu ze zdejšího pramenu v kolonádě.

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Fontána v parku mezi nádražím a náměstím

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Cesta parkem

Na náměstí jsme zašli do infocentra a do cukrárny na zmrzlinu. Cukráren tady mají na výběr několik, zvolili jsme tu, kde se dalo sedět na sluníčku a měli tam kopečkovou zmrzlinu zajímavých příchutí - štrúdlovou, pampeliškovou, s příchutí cheescake, snickers, tiramisu, kinder-vajíčka, kinder-pinguin :-) a spoustu dalších, zkusila jsem tu štrúdlovou, byla skvělá. Potom zamíříme na nádvoří zámku a prohlédneme si velká sklolaminátová srdce států EU - každé srdce je pomalované něčím, co souvisí s daným státem, např. irské má čtyřlístky a duhu, chorvatské má namalované ostrovy, francouzské jak jinak než Eifelovku, české má českou vlajku...

Pak od zámku dojdeme k řece, krmíme kachny a kachňátka, na mostě k městskému ostrovu pozorujeme otevírání vrat pro loď a pak na ostrově dojdeme do cíle pochodu a poobědváme špekáček (no, já vím, že jsme zatím vynechali samotný pochod, ale když oni tady v cíli budou jen do čtyř a nám by to tímhle tempem mohlo trvat déle).

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Loď Král Jiří a zámek v Poděbradech

Po obědě tedy vyrazíme na procházku podél Labe k soutoku s Cidlinou. Mělo by to být asi 4 km, ale my si to ještě prodloužíme do Libice nad Cidlinou a k slovanskému hradišti, kde si dáme asi půl hodiny leháro na sluníčku. Jsou tu půdorysy chrámu (ze slavníkovského období) a paláce (z přemyslovského obchodí). Toto místo je slavné hlavně kvůli vyvraždění rodu Slavníkovců.

cestynedalekorajče.net
Obr. 4 Cyklostezka podél Labe


cestynedalekorajče.net
Obr. 7 Slovanské hradiště

Od hradiště pokračujeme po zelené zpět k soutoku a odtud po neznačené stezce (v mapě jako naučná steka) lužními lesy a kolem golfových hřišť až zpět na červenou značku. Z mostu, který vypadá, že je jen pro potrubí, ale ve skutečnosti je i pro pěší (kdo se nebojí, vypadá totiž, že se každou chvíli rozpadne), fotíme poděbradský zámek z dálky a pokračujeme po NS Skupice-Huslík podél mrtvého ramene řeky Skupice do Poděbrad.

Divili jsme se, že v řece rostou lekníny - že by byla tak čistá? Ale pak podle květu poznám, že je to ve skutečnosti stulík a ten asi nepotřebuje tak čistou vodu jako lekníny. Trochu se bavím představou, že odpovím cizím lidem, kteří kolem nás procházejí a zrovna říkají: "Škoda, že ty lekníny nekvetou." "Jsou to stulíky a kvetou."


cestynedalekorajče.net
Obr. 9 Zátiší mrtvého říčního ramene

V Poděbradech opět přejdeme přes řeku a přes městský ostrov a jdeme se podívat ještě k Jezeru, zatím je moc zima na to, aby se dalo koupat, a tak si areál můžeme projít bez vstupného. Líbí se mi tu, jsou tu velké pláže, klouzačka do vody, hřiště na plážový volejbal nebo kurty na tenis a samozřejmě několik možností rychlého občerstvení. Překvapí mě fontánka s pitnou vodou zdarma, to není úplně obvyklé.

Od Jezera se vracíme k řece kolem havířského kostelíka a zvoničky, která slouží k vyměňování knih. Posloucháme kuňkání žab, ale nepodaří se nám žádnou zahlédnout. Chtěla bych někdy vidět (a vyfotit si) rosničku zelenou, podle naučných cedulí tady u Labe žije.

cestynedalekorajče.net
Obr. 10 U Jezera

cestynedalekorajče.net
Obr. 11 Havířský kostelík

cestynedalekorajče.net
Obr. 12 Zvonička

Výlet zakončíme dobrou večeří a pak jdeme zase přes ten krásný park k nádraží. Cestou si nabereme vodu z Eliščina pramene, který mi vůbec nechutná. Snad je to aspoň zdravé.
Comments