Cesty po ČR‎ > ‎Olomoucký kraj‎ > ‎

Zbrašovské Aragonitové jeskyně a Hranická propast

pátek 28.7.2017
autovýlet

Na návrh táty, že bychom mohli přijmout pozvání k mojí sestřenici Andree, se uskuteční narychlo krátká dovolená na Moravě. Sestřenici napíšeme zprávu hned den po příjezdu z Řecka, ona rychle odpoví, není problém přijet už teď o víkendu.

Ve čtvrtek jsme doma, nakoupíme a zabalíme věci a v pátek vyjíždíme kolem 7 h směr Brno a pak do Hranic a Teplic nad Bečvou, kde je naše první zastávka pro činnost KPČ – Zbrašovské aragonitové jeskyně (to jsem vymyslela já podívat se tam, hlavní výhoda je, že klidně může i pršet a bude nám to jedno).

Jsme na místě kolem jedenácté hodiny, cestou k jeskyním v parku ulovíme jednu lehkou kešku, koupíme lístky a máme to jen tak tak na prohlídku v 11:45, ta trvá asi hodinu. Líbí se mi, že je to zase něco jiného, hlavně kvůli tomu, že jeskyně byly vytvářeny odspodu, hydrotermálně, nad podzemním jezerem je plynový polštář (myslím, že CO2), ukazují nám jeho horní hranici, a to tím, že dolů spouští lampičku a ta v určité výšce zhasne, ta výška se pohybuje podle toho, jak klesá a stoupá hladina podzemní vody.

Také objevení jeskyní souviselo s oxidem uhličitým a s vývěry kyselky – ta byla známa od nepaměti. Při hledání pramene kyselky v roce 1571 byla v místě dnešního lázeňského domu objevena jeskyně, jejíž další průzkum však znemožnila vysoká koncentrace plynu. V prosinci 1912 začal z otvoru ve skalní stěně lomu vystupovat asi desetimetrový sloupec teplé páry (ta puklina ve skále byla objevena toho léta při těžbě kamene). Zbrašovský starosta Josef Chromý a jeho bratr Čeněk se už dříve pokoušeli o prokopávání některých otvorů, a tak si nedali ujít také tuto příležitost dostat se do hlubin země. V polovině ledna sestoupili do hloubky as 5 m, později toho roku až do 42 m. Bratři Chromí a jejich spolupracovníci se věnovali průzkumu jeskyní vytrvale a s velkým nasazením. Během jediného roku objevili všechny hlavní prostory celého systému.

Jedná se o nejteplejší jeskyně v ČR (díky těm teplým pramenům). Aragonitové útvary jsou maličké, ale je tu ještě další zajímavost – raftové stalagmity, které vypadají jako maličká sopka. Průvodkyně nám vysvětlila jejich vznik, ale moc jsem to nepochopila. Tak tedy něco z internetu:

Raftové stalagmity vyrůstaly na dně jeskynních nádrží postupným hromaděním tenkých lupínků sintrových povlaků. Ty nejprve vznikly odpařováním vody na hladině jezer (plavaly - odtud „rafty") a postupně byly skapávající vodou rozbíjeny a snášeny na dno. Jejich kuželovité hromádky na dně nádrží byly poté zpevněny následnou rekrystalizací (Zdroj: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/zbrasovske-aragonitove-jeskyne/o-jeskynich/vyvoj-jeskyni/)

Další zajímavostí jsou koblihové povlaky. Jako v jiných jeskyních je tu pár obvyklých atrakcí pro děti – možnost pohladit si jeden krápník, údajně sv. Antoníček, který pak splní jedno tajné přání, házení mincí do jezírka, také pro splnění přání, vyzkoušení jaká je tma v jeskyni, když se zhasne a navíc jsou tu tryskající raftové stalagmity, aby se přiblížila původní představa o jejich vzniku – že šlo o gejzíry.

Po výstupu z jeskyně jdeme doprava k pramenu, abychom ochutnali místní kyselku. Pak za vlakovou stanicí odlovíme druhou dnešní kešku, ještě jednou zaplatíme za parkování (předtím na dvě hodiny, nyní bude stačit jedna) a protože neprší, můžeme vyrazit k Hranické propasti, což je nejhlubší zatopená propast na světě a zatím se ani neví, jak hluboká je, ani přístrojově ještě nebylo dosaženo na dno.

První pokusy o zjištění hloubky propasti proběhly už v roce 1580. V roce 1902 byla z hladiny jezírka naměřena hloubka 36 m (spouštěním závaží z loďky). V roce 1963 nastal systematický průzkum potápěním. Nejhlubší ponor uskutečnil roku 2015 Krzysztof Starnawski do hloubky 265 m. Dálkově řízený robot se v roce 2016 dostal až do hloubky 404 m.

Ulovíme dvě další kešky, konečně mám také jednu, kterou jsem objevila já, jinak dneska všechny našel táta. I s touhle jsem nebyla nijak rychlá, měl to být pařez, a tak jsem důkladně obcházela největší pařez, který tam byl a až po dlouhé době jsem si všimla, že o kousek dál je ještě jeden, mnohem nenápadnější, zato na první pohled nepřirozeně useknutý.

cestynedalekorajce.net
Obr. 1 Hranická propast

Než přijedeme na návštěvu k sestřenici, uděláme si ještě dvě zastávky cestou, a to ve Starém a Novém Jičíně.
Comments