Cesty po ČR‎ > ‎Moravskoslezský kraj‎ > ‎Beskydy‎ > ‎

Hřebenovka Ropička-Prašivá

sobota 29.7.2017

Z Řeky vycházíme kolem deváté hodiny po žluté značce k vrcholu Ropička (918 m), stoupání je pozvolné, ani se nezadýchám. Červená značka se sice v mapě tváří jako hřebenovka, ale pravé vrcholy zpravidla obchází, my si kvůli keškám vyjdeme na vrchol Ropičky i ostatních kopců. Keškování se nám celý den velmi daří, netrávíme tím mnoho času, občas vidíme nápadné místo pro úkryt keše už zdálky i bez hintu.

Chata Ropička se mi moc líbí, je ze všech dnešních chat možná nejhezčí a dá se pěkně vyfotit. Otevřená sice není, ale vedle je bufet, sedět se dá venku na sluníčku, nebo ve stínu slunečníku. Také mají celkem přijatelné ceny, lákají mě třeba borůvkové knedlíky za 79 Kč, ale na oběd je ještě trochu brzy, je teprve krátce po desáté hodině.

cestynedalekorajce.net
Obr. 1 Chata Ropička

Pak následuje kopec Lipí (902 m) s krásnou vyhlídkou na Lysou horu a Travný (údajně, podle nějakého pána, který nás potká), vyhlídka je přímo na červené značce, vrchol je možné opět zdolat pouze s malým odbočením od značené trasy. Nedívali jsme se chvíli do mapy, a tak jsme ani nevěděli, že jsme právě minuli Lipí, zjistili jsme to až u další chaty – Kotař, kde jsem si dala polévku a táta se zatím podíval do mapy. Pak se tedy kousek vracíme pro dvě kešky a po úspěšném odlovu pokračujeme po červené k vrcholu bez jména (snad Kotař – 861 m) a na Čupel (873 m), na obou vrcholech jsou další kešky ze série, na jednu nedosáhnu ze země, vyšplhám tedy na strom, jiná je v ptačí budce, jinak většina kešek je klasicky schovaná pod kameny u nějakého stromu.

cestynedalekorajce.net
Obr. 2 Výhled na Lysou horu

cestynedalekorajce.net
Obr. 3 Náprstník červený, vyskytuje se na prosluněných pasekách a stráních ve vlhkých kamenitých půdách pahorkatin a hor

Mezi Kotařem a Čupelem odbočíme ze značky a vydáme se kolmo na vrstevnice, tedy příkře dolů ze svahu za další keší – Visutý vodopád. Táta správně poznamenává, že vody teď bude málo, takže to bude jenom pád a aby svoje slova stvrdil, v jednom nejpříkřejším místě spadne, naštěstí si neudělá nic vážného, odře si ruku a bude z toho pár modřin. Pak je na něm vidět, že mimo cesty už ho to tolik neláká, radši se vrátíme oklikou, ale pohodlněji.

Následuje hora Prašivá (843 m) a keška nedaleko pramene Lučina, musíme k ní slézt docela daleko ze svahu dolů, což je nepříjemné, ale tentokrát se to obejde bez pádů. Poslední horská chata, na které se dnes zastavíme, je chata Prašivá, vedle ní je krásný dřevěný kostelík ze 17. století. Ačkoli se neplatí vstupné, je tu dokonce průvodce, který nám o kostelu řekne pár informací. Na louce mezi chatou a kostelem posedávají turisté, nad hlavami létají paraglidisté.

cestynedalekorajce.net
Obr. 4 Chata Prašivá

cestynedalekorajce.net
Obr. 5 Kostelík sv. Antonína

Po žluté značce scházíme do Komorní Lhotky. Ač se to podle mapy nezdá, je to celkem strmá cesta, zvláště náročná pro cyklisty, kteří jedou nahoru, na tak kamenité a strmé cestě bych se asi ani neudržela v sedle, nejspíš by mi to vůbec nejelo. A dolů by to taky nebylo moc příjemné.

V Komorní Lhotce jsme kolem páté, ještě se pokusíme o odlov jedné kešky (tentokrát neúspěšně) a pak se setkáme s našimi hostiteli, kteří nás odvezou domů. Keška nás aspoň přivedla na zajímavé místo - do aleje, kde ve starých stromech údajně žije ohrožený druh brouka - páchník hnědý. Sposta stromů tu stojí s ořezanými větvemi, je vidět, jak silnice nestačí provozu, aby se protijedoucí auta mohla vyhýbat, kolikrát musí zastavit, ale stromy se nesmí skácet, protože by brouk neměl kde bydlet. Žádného páchníka jsme bohužel neviděli.

cestynedalekorajce.net
Obr. 6 Výhled z aleje starých stromů na kopec Godula
Comments