Skály na Ještědu

1.7.2019

Na Ještědu už jsem byla mockrát, například u Kamenných vrat třikrát, stejně tak na vyhlídce na Červeném kameni, tentokrát se zaměřím na méně známá místa, chodím zpočátku mimo značky a kousek i mimo cesty, odpoledne už jsem ale tak unavená, že další průzkumné cesty vzdám, pokračuji po hřebenovce, abych se dostala co nejrychleji na koupaliště pod Javorníkem.

Ráno jedu tramvají do Horního Hanychova, kde jsem v 8 h. Je ještě celkem chladno (20°C), ale rychle se otepluje, naštěstí půjdu většinu dne lesem, kde je i předpovědí slibovaných 30°C snesitelných, na rozpálených kamenech, na asfaltce a mezi loukama u Javorníku to pak bude horší...

Protože je to dnes zároveň výprava za dosud neulovenými keškami, začínám hned v Hanychově jednu hledat, a to u bývalé restaurace Berlín. Je to zajímavá chátrající budova, které jsem si doteď nikdy nevšimla. Dál nejdu jako obvykle po modré značce, ale kolem Ještědské silnice, je na ní docela silný provoz, ale v lese vede příjemná pěšina, o které jsem nevěděla a která není ani na mapách. Přicházím na modrou, ale ujdu po ní asi jen 100 m a odpojím se a jdu podél bývalé sáňkařské dráhy, ze které tu nyní už zbývají jen sloupky. Docela příjemná cesta mě zavede na Ptačí kámen, kde je paseka s hezkou vyhlídkou, ale skála je vysoká jen asi metr.

Cestou fotím náprstníky, snažím se i o zachycení čmeláka, který kolem nich několik minut létá, ale je moc rychlý, nikdy nestihnu zmáčknout spoušť ve správný okamžik.

cestynedalekorajce.net
Obr. 1 Náprstník červený

cestynedalekorajce.net
Obr. 2 Ptačí kámen

Pokračuji dál mimo značky k Malému Matterhornu a k Vířivým kamenům, na které se prý nedá vylézzt bez horolezeckého vybavení, chci tedy prozkoumat, jestli je to pravda. Není - na Malý Matterhorn vede od silnice krásná cesta a dá se na něj vyjít úplně bezpečně a celkem pohodlně a na Vířivé kameny se s troškou opatrnosti a zručnosti dá vylézt také, aspoň na ty výše položené, čím dál od silnice, tím lépe.

cestynedalekorajce.net
Obr. 3 Výhled z Malého Matterhornu k Liberci, v tuto denní dobu trochu proti slunci

cestynedalekorajce.net
Obr. 4 Vířivé kameny - pohled ze severní stěny k jižní a na Ještěd

Potom jdu na vrchol Ještědu, pod lany lanovky ulovím bez námahy další keš a odbočím na neznačenou cestu, která vede přímo na Ještěd místo aby ho zdlouhavě obcházela, jako silnice s červenou a modrou značkou. To byla však možná chyba, je mi tam horko, stoupá se po rozpálených kamenech, po silnici to bylo pohodlnější. Na Ještědu splním virtuální keš, když se vyfotím se sochou Marťánka a pak si odpočinu asi půl hodiny v chladu bufetu, než vyrazím dál. Už jsem trochu unavená a moc se mi nechce, ale říkám si, že aspoň ty Tetřeví skály ještě zvládnu. Netuším ještě, že jsou ukryté v lese a nevede k nim ani neznačená pěšinka...

cestynedalekorajce.net
Obr. 5 Přede mnou je poslední úsek výstupu na Ještěd, na té suti bude pekelně teplo

cestynedalekorajce.net
Obr. 6 S Marťánkem

Z Ještědu jdu tedy po silnici, za parkovištěm z ní odbočím a jdu po modré dolů směrem k Tetřevím skalám, posledních asi 100 m se k nim musím prodrat lesem, skály za tu námahu ani moc nestojí, aspoň že je tam fajn keška, chvíli hledám podle signálu a podle hintu "potkal potkan potkana" a pak si uvědomím, že v takhle složitém terénu plném kamení a se špatným signálem bývají často k dispozici fotohinty, takže kouknu, jestli tam nějaký není a mám štěstí, jsou tam dokonce dva nebo tři, na jednom rozeznám spadlý strom, na druhém ten správný kámen s kolečkem mechu nahoře a pod ním skutečně kešku objevím. Nahoře na kamenech jsem předtím našla taky dvě utržené nožky s kopýtky, což mé hledačské chutě trochu oslabilo...

Pokračuji kolem studánky Frantina na žlutou značku vedoucí po asfaltce a poslední skálou, na kterou dnes vylezu je Machova skála. Zrovna odtamtud odcházejí nějací horolezci, podle rozhrabaných kamenů poznám, kudy se ze skály dostávají dolů a to je pro mě zároveň nejlepší cesta, jak se dostat bezpečně nahoru, i když tady už to není tak jednoduché a pohodlné jako na Vířivých kamenech nebo Malém Matterhornu. Odměnou je mi krásný výhled, tentokrát k jihu. Potom lovím další keš (poslední), bez fotohintu by se mi to opět asi nepovedlo.

cestynedalekorajce.net
Obr. 7 Výhled z Machovy skály

Potom natáhnu krok, už nikde moc nezastavuji, jen na sbírání borůvek, které si večer dám na palačinky. Ráda bych ještě někdy prozkoumala další části Ještědského hřebene na NS Ještědské vápence (jeskyně Liščí díra, Hanychovská jeskyně, Ještědský vodopád...) a NS Nový prales, dnes už na to ale nemám čas a hlavně chuť.

Další trasa - Pláně pod Ještědem, U Šámalů, Rašovka, Javornická kaple (stále po modré značce) a pak pod lanovkou dolů na koupaliště, kde strávím asi dvě hodiny koupáním, opalováním a čtením a teprve až se ochladí a zajde slunce za mraky, jedu domů.

cestynedalekorajce.net
Obr. 8 U Šámalů

cestynedalekorajce.net
Obr. 9 Výhled na Javorník
Comments