Cesty po ČR‎ > ‎Liberecký kraj‎ > ‎Jizerské hory‎ > ‎

Pytlácké kameny v zimě

28.2.2015
(na běžkách)

Vyrážíme ze Smědavy, kde je konečná autobusu (Frýdlant-Raspenava-Hejnice-Bílý potok-Smědava a to pouze v soboty a neděle). Rozehříváme se na Jizerské magistrále (zároveň na zelené tur. značce) směrem na Předěl, potom oběhneme Klínový vrch a zastavíme se na vyhlídce Paličník. Dnes není moc dobrý výhled, ale líbí se nám rampouchy a námraza na zábradlí. Zajímavé je, že při našem výstupu kovový žebřík klouže, ale při sestupu nikoli - nejspíš se během deseti minut oteplilo o nějaký ten kritický stupeň a led na žebříku roztál.

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Výhled z Paličníku

Když se dostaneme zpátky k předělu, pokračujeme na další skálu - Zelený kámen, odkud je výhled na Sněžku, Smrk, Bukovec... Připadá nám, že už se blíží jaro, když zahlédneme nějakého ptáčka (červenku?). Na skále to trochu klouže, ale po chvíli snažení jsme tam! Zahříváme se čajem z termosky, svačíme a užíváme si výhled.

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Zelený kámen

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Ptáček, který nás svým zpěvem vítal na skále

Plní elánu se potom vydáváme na další jízdu, a to jihovýchodním směrem, nejdřív neznačenou cestou a pak po červené zn. na Pytlácké kameny. Výstup je opět docela náročný, na skálu nevedou ani žádné stopy, jsme první, kdo se tam v poslední době ve sněhu odvážil. Nakonec to není tak hrozné, jak se to zdálo na začátku, dají se do sněhu vydupat schůdky. Za námi lezou na skálu další odvážlivci, paní úplně jásá, jak je to tam krásné, hlavně ty omrzlé kameny a na nich rampouchy a je ráda, že šli za námi, ptám se jí, jestli jinak by sem nelezli a těší mě, že jsme někoho mohli inspirovat.

                  

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 a 4 Pytlácké kameny

cestynedalekorajče.net
Obr. 5 Výhled z Pytláckých kamenů

Další vyhlídka je z Věžních skal, kam se dá vyjím mnohem pohodlněji, ale je to tam méně zajímavé. Zato potom si užívám velký prudký sjezd, nejdříve jen tak mezi stromy po boulovaté úzké stezce a potom po mírnějším svahu a po lesní silnici. Červená značka nás dovede na okraj osady Jizerka, kde jsme původně chtěli obědvat, potom jsme si říkali, že si dáme aspoň čaj a nakonec nestíháme ani ten, protože už nám zbývá necelá hodina do odjezdu autobusu ze Smědavy. Asi dva nebo tři kilometry musíme mírně stoupat přes NPR Rašeliniště Jizerky a potom si užijeme závěrečný sjezd. Deset minut do odjezdu autobusu... snažím se bruslit pro zrychlení jízdy... odpichuju se hůlkami co to jde... Autobus na Smědavě už čeká, než nastoupí ostatní cestující, stihneme jakž takž oprášit lyže a  sepnout je dohromady a odjíždíme. Hurá, stihli jsme to a máme zase spoustu super zážitků.
Comments