Cesty po ČR‎ > ‎Liberecký kraj‎ > ‎Jizerské hory‎ > ‎

Na cestě z Frýdlantu do Mníšku

31.3.2016

Cestu jsem si naplánovala velice jednoduše - stále na jih po žluté turistické značce. Vyrážím z Frýdlantu kolem nádraží, u řeky Smědé je pěkný výhled na kostel a pak jdu kolem zámku, kde obdivuji modrý koberec jarních květin. Zámek bude už dneska odpoledne otevřený, ale jeho návštěvu si nechám na jindy.

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Frýdlant - řeka Smědá a kostel Nalezení sv. Kříže

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Zámek ve Frýdlantu

Počasí mi dneska moc nepřeje, brzy za městem začíná krápat, chvíli fotím pupeny na stromech a mám radost, že jsem se naučila manuální ostření, protože s funkcí makro jsem nebyla spokojená - pupeny na větvích byly rozmazané a listí v pozadí ostré. Pak tedy musím foťák schovat, aby mi nezmokl. To už se mi otvírá pěkný výhled na Jizerky. A hle, již se otvírá i první dnešní geocache. Mám otevřít i deštník, nebo raději navléknout pláštěnku? Ale už nebude potřeba, už jsem v lese, kde se to jmenuje Větrov-Zátiší a dnes tomu zde říkejme spíše Zátiší, protože vítr nefouká. Hledám další cache, ta mě tentokrát hodně potrápí, už to chci vzdát, ale nakonec ji najdu.

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Vypuštěný rybník v Zátiší

U Zátiší je geologická stezka, která mi udělá radost tím, že odpoví na otázku, která nás před pár dny trápila na Hajním kostele - řešili jsme tam s kamarády, co je to asi za žílu v té žule? Je to snad žíla křemenná? Vypadá ale jako žula/rula, jen s menší zrnitostí... A zde se píše o aplitu - že má stejné složení jako žula a dostává se do ní později (vniká do puklin) a že se nachází např. na Hajním kostele. Ceduli tedy vyfotím a druhý den pošlu fotku kamarádům.

Pokračuji dále k jihu, nyní prudce vzhůru. Procházím kolem bunkru, je to dobrý orientační bod, takže vím, že jsem asi v polovině stoupání k rozcestí Hřebenový buk. Tam se rozhodnu místo po žluté pokračovat po zelené, protože prší a je mlha a stejně bych tedy neměla žádný výhled z vrcholu Oldřichovského Špičáku, po zelené tedy obejdu vrcholek po vrstevnici. Na rozcestí Pod Špičákem se rozhoduji, zda zkusím ulovit těžko přístupnou kešku Černý Numa, nebo jestli spěchat na vlak. 

cestynedalekorajče.net
Obr. 4 Skály na zelené značce pod Špičákem, pravděpodobně Temná Věž, focena 27.3.2016

Zkusím to na kešku, mám asi půl hodiny rezervu, ale nedostanu se až k ní včas, chybí mi posledních 48 m! Ale je to ve skalnatém prudkém terénu a vím, že by mi to zabralo dalších deset minut, které nemám. Místo abych se vrátila na rozcestí, pokračuji podél potoka, k neznačené lesní cestě by to podle GPS mělo být pouze 300 m, trvá mi to dlouho, jako by to byl aspoň kilometr, ale to nevadí, aspoň je to pořád z kopce. Pak se dostanu po jedné z lesních cest na žlutou a po ní pokračuji do Mníšku.

V Mníšku stihnu nejen vlak, ale i pár fotek (teď už je zas hezké počasí) a sníst si svačinu, na kterou během výletu čas nebyl.

cestynedalekorajče.net
Obr. 5 Zahrada plná narcisů v Mníšku u Liberce
Comments