Cesty po ČR‎ > ‎Liberecký kraj‎ > ‎Jizerské hory‎ > ‎

Oldřichovský Špičák

27.10.2014

Na trasu vyrážíme docela pozdě, ale to nevadí, nebude to dlouhá ani příliš náročná trasa. Po celý den se věnujeme hlavně fotografování podzimní přírody, jednak krajinné scenerie, jednak makro fotografie. Ty nejlepší fotky jsem uložila sem: http://ihiva.rajce.idnes.cz/Detaily_podzimu/

Nejdříve stoupáme od vlaku (Oldřichov v Hájích - žst.) po silnici do Oldřichovského sedla (to ještě nemám vůbec chuť fotit, mám co dělat s tím udýchat ten výstup). Potom pokračujeme po zelené značce kolem skal Sněhulák, Gorila, Oldříšek, Skalní brána, Hřib a další k pěkné vyhlídce zvané Skalní hrad. Cestou kolem těchto skal se už pokouším o nějaké lesní umělecké fotky, ale ještě mi to vůbec nejde, bojuji s nastavením fotoaparátu... Postupně je to ale lepší a lepší a na vyhlídce už jsem se sebou a s fotkami celkem spokojená.

cestynedalekorajče.net
Obr. 1 Gorila

cestynedalekorajče.net
Obr. 2 Skalní hrad

Na rozcestí Hřebenový buk vyměníme zelenou značku za žlutou a zdoláme poslední výstup, a to na Špičák. Raději bych všude psala Oldřichovský Špičák, protože v Jizerských horách je ještě jeden, a to Tanvaldský Špičák, který se v mapách také píše jen "Špičák". A co je ještě větší zrada - v obou případech jsou nedaleko Albrechtice, u Tanvaldského Špičáku jsou Albrechtice v Jizerských horách a u Oldřichovského Špičáku jsou Albrechtice u Frýdlantu.

Ze skály na vrcholu je trochu výhled, z velké části je ale zakryt stromy. Přesto si to tu moc užijeme - sluníčko se pomalu uklání k západu a daří se nám fotoaparátem zachytit podvečerní atmosféru, zlatavé listí nebo černé větve na pozadí světlé teplé oblohy.

cestynedalekorajče.net
Obr. 3 Výstup na Oldř. Špičák

ihivarajče.net
ihivarajče.net
Obr. 4 a 5 Romantická atmosféra při západu slunce

cestynedalekorajče.net
Obr. 6 Poslední skály při sestupu

cestynedalekorajče.net
Obr. 7 Bukové listí

Největší překvapení dne nás čeká jen kousek před Albrechticemi - po cestě před námi kráčí jelen. Pak se zastaví, počká, až si ho pořádně prohlédneme (nejspíš ho urazil můj první názor, že je to velký pes) a nakonec spokojeně odejde. Jsem úplně u vytržení, už asi rok jsem si přála někdy ve volné přírodě uvidět jelena - záviděla jsem lidem, kteří o podobném setkání vyprávěli a v skrytu duše jsem jim nevěřila, že se jich jelen nebál a neutíkal před nimi, i když o nich věděl.

Odjíždíme autobusem z Albrechtic u Frýdlantu. Vyšlo nám to na něj krásně - přišli jsme na zastávku chvíli před tím, než se setmělo a čekat jsme museli jen asi čtvrt hodiny.

Comments