Jan Kučera (Bibliografie) - čeští filmoví publicisté

 

 

Jan Kučera

Filmový kritik

Výběrová Bibliografie.

 

   ©  Z. K. 2011.

 

Jan Kučera

 

Filmový teoretik a publicista. (1908-1977). Jako filmový publicista počal působit v od května 1927 ve Studentském časopise. Účastnil se založení klubu ,,Za nový film”, ve kterém působili především představitelé levicové avantgardy a příslušníci ,,Devětsilu. Z činných filmových publicistů to byli především Lubomír Linhart, Arnošt Černík, Ctibor Haluza (Rovnost) a Jan Kučera. Dále ke konci dvacátých let publikoval v časopise Horizont, který řídil brněnský architekt Kroha. Na doporučení Václava Černého společně s Zdeňkem Vančurou vedli divadelní a filmovou rubriku v časopise Host. Mimo jiné publikoval i v časopise Plán, kde byl redaktorem Josef Hora. V třicátých letech psal příspěvky pro časopis sociálnědemokratické mládeže Útok. Významnou byla jeho spolupráce s časopisy Literární noviny a Listy pro umění a kulturu, kde byl hlavním filmovým kritikem v letech 1933-1937.Od roku 1934 až do roku 1938 byl stálým filmovým referentem Českého slova a dále přispíval do novin a časopisů, které vydávalo nakladatelství Melantrich (A-Zet, Telegraf,(1934) časopis Eva, Ahoj na Neděli). V třicátých letech přispíval také do deníku Lidových Novin, Přítomnosti, Volné směry, Čin, Sobota, Útok. Společně s Miroslavem Hrnčířem spolupracovali v časopise Filmové zajímavosti,* která přinášela informace z oblasti filmu. Jednalo se o filmovovou korespondenci –resp. přehled filmové produkce americké produkční firmy Metro-Goldwyn-Mayer. Časopis vydával Jaromír Štěplavý. V roce 1935 redigoval a vedl filmovou rubriku plzeňského deníku Český směr. Od roku 1937 působil jako šéfredaktor zvukového filmového týdeníku Aktualita, kde později stal hlavním redaktorem zodpovědným za jeho obsahovou náplň. Zde zůstal až do poloviny roku 1944, kdy se stal na doporučení Elmara Klose členem zlínského filmového štábu. V letech 1939-1941 přispíval do Národních Novin, deníku Zlín, do revue Brázda a jiných periodik. Po druhé světové válce přispíval do časopisu Svět Práce, kulturně-politické revue Cíl, do filmových periodik Filmové Noviny, Kino aj. V roce 1946 natočil dokumentární film ,,Unra” v Československu. Po únoru 1948 mu byla pozastavena pedagogická i jiná činnost.

 

 

 

 

   Jan Kučera představoval výraznou osobnost české filmové kritiky a publicistiky, která byla univerzální ve svém rozhledu při pohledu na filmovou tvorbu a její možnosti a omezení. Patřil k prvním, kteří si uvědomili možnosti animovaného filmu v podobě

grotesky a jejím uplatnění v tehdejším filmu. Jako filmaře ho přitahovala  francouzská filmová avantgarda, což odrazilo v jeho pokusu o avantgardní film ,,Burleska”, který se však nedochoval.

Do poloviny třicátých let můžeme také položit i jeho zájem o rozhlas a tehdy počátky vznikající televize – nová media, které nabízela možnost propagovaní filmové tvorby jinou formou, než-li tradiční formou reklamy v tištěných periodikách. V třicátých letech navázal spolupráci s časopisem Přehled rozhlasu, kam přispíval a vedl z počátku i jeho filmovou rubriku. Největším středem Kučerova zájmu se stalo tehdejší filmové zpravodajství v podobě filmového žurnálu. Zde docházelo ke  k možnému propojení několika profesí – filmového režiséra – dokumentaristy a kameramana, včetně člověka, který spolupracuje na výběru tématu – scenáristy.  Jen nemnoho předválečných filmových publicistů překročilo stín novinářské profese a stalo se výraznými osobnosti československé filmové tvorby. A ti, co ji překročili se bezpochyby stali výraznými osobnostmi českého dokumentárního filmu – Jiří Lehovec, A. F. Šulc. Jan Kučera k nim bezpochyby také patřil.

 

 

Jan. Kra. [Jan Kučera].- také J. Kčr. – Filmový referent. Českého Slova. Informace, příl. Listů pro umění a kritiku 1934).

Dále používal: J.K.,  JK.,  JK, jak., jak-,jk, jk., -jk.,

J. Kčr, J. Kčer., Kčera, Jan Kra.,

Jan Kra, J. Kra., Kra., - Kče-, Kč., Kč, K., K, Kr., (Kr.), Ku-,  k, -k-, k., -k, a-, a, era, er, -er-, -er, -r-, ru., r., r, r-, (r.); j.,  j-, (j.), je, -je-, je- (A-Zet);

(je), je. (Telegraf): fz, fz. (=filmový zpravodaj v deníku České slovo); -(e) ?, Kinographicus (Cíl), Kinos (Kino)

 

 

 

 

 

 

 

Časopisy:

 

Defilé. – týdeník vycházející na podzim 1934 pod redakcí Jana Kučery. Byl vytvářen podle vzoru tehdejších amerických časopisů – film, divadlo, a literatura. Vyšlo pouze několik čísel.

 

Filmové zajímavosti vydával denně Jaromír Šeplavý v letech 1936-1938. Redakci vedl Jan Kučera a později Miroslav Hrnčíř.

 

Miroslav Hrnčíř

 

[Šifra:h(?)1938;  hč.]

 

Miroslav Hrnčíř – novinář a publicista. Vedl filmovou rubriku Českého slova 1939-1941. Účasník I. a II. Filmových žní ve Zlíně. Od roku 1941 předseda Svazu filmových novinářů. Publikoval v deníku Zlín (1941); Pestrý týden. Přispíval také do Telegrafu a A-Zetu. Po roce 1945 redaktor časopisu Svět práce. V roce 1948 emigroval, v padesátých letech redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa.

 

Hrnčíř. Film a zima. Eva, roč.XIII, 15. ledna 1941, č.2 (267), str. 4. [rec. 3f].

 

 

Kino (II) Týdenní filmová revue. Založená v září 1926 Josef Kozou a Josef Jírou pod redakcí Františka Vodičky. Obnovena v červenci 1927 jako měsíčník – po dvou číslech změněna na týdeník. Redakce: Na redigování Kina se podíleli významné osobnosti české filmové kritiky a publicistiky. Karel Smrž a Jan Kučera (červenec-srpen 1927).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kučera Jan: Seznam vydané literatury do roku 1960

 

Kučera Jan: Filmová interpunkce /o užívání filmových diakritických znamének/ Cykl. ČSF 1950

Kučera Jan: Filmová tvorba /základní otázky filmové estetiky/. Cykl. ČSF 1959

Kučera Jan: Filmová tvorba amatéra. Orbis 1960

Kučera Jan: Hollywood, středisko světa. Orbis 1940

Kučera Jan: Kreslený film. Vyšehrad 1941

Kučera Jan: Marxisticko-leninská estetika

/Přednáška pro školu večerní filmové tvorby/

Cykl. ČSF 1955

Kučera Jan: Socialistický realismus – metoda naší práce /Přednáška pro FAMU/. Cykl. FAMU 1953

Kučera Jan: Specifičnost filmové tvorby. Základy skladby filmového díla /přednáška pro večerní školu filmové tvorby/. Cykl. ČSF 1955

Kučera Jan: Střihová skladba I. Cykl. SPN 1959

Kučera Jan: Televise. Orbis 1940

Kučera Jan: Tvůrčí postup při filmování. Cykl. Dům lidové tvořivosti 1956.

Kučera Jan: Vládcové a hvězdy Hollywoodu. Orbis 1940.

Kučera Jan: Zásady vnitřní skladby filmového obrazu /přednáška pro FAMU/ Cykl. ČSF. 1952

Kučera Jan viz co je krátký film

Kučera Jaromír: Přednášky pro večerní školu filmové tvorby. Cykl. ČSF 1955

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Recenze nových knih o filmu v časopise Student

  

  Recenze Jana Kučery v časopisu Student – na film Metrapolis

 

 

 

 

 

 

 

 

Čin – týdeník – pro kulturní a veřejné otázky. (1929-1939)

 

Čin – týdeník pro veřejné a kulturní otázky, patřil k těm literárně-kulturním časopisům, do kterého přispívala značná část představitelů předválečné československé inteligence. Jednotlivé číslo tištěno každý čtvrtek. Týdeník vycházel po celé desetiletí v  letech 1929-1939 a tiskla  ho  společnost Pokrok, Praha II, Revoluční VI. Jeho vydavatelem bylo Tiskové a nakladatelské - družstvo československých legionářů v Praze.

 

Počáteční období -1929-1936

 

Odpovědnou a vedoucí redaktorkou byla Marie Majerová (1929-1936). Členy redakčního kruhu byli: František Fajfr, Josef Kopta, Bohuslav Koutník, Zdeněk Vavřík, Zdeněk Smetáček, aj. Do týdeníku přispívali přední představitelé československé inteligence,  reprezentující  různé oblasti společenského života a kultury. Beletristické  a literární příspěvky psali např. Ivan Olbracht, Helena Malířová,  Richard Weiner, Josef Beneš, Josef Čapek, Radim Foustka, Pavel Eisner. Oblastí divadelní tvorby a  divadelního referátu se zabývala v prvních čtyřech ročnících Marie Majerová (příspěvky tiskla pod šifrou: M. M.) a od pátého ročníku Josef  Träger (příspěvky pod šifrou: tge). Svými články přispívali také divadelní režisér Jiří Frejka či  František Götz,  Grafickou úpravě knižní tvorby a knihám se věnoval Bohuslav Koutník (své příspěvky tiskl  pod šifrou: Ktk). Moderní grafické reklamní  tvorbě se věnoval Miroslav Suttnar. Velká pozornost na stránkách týdeníku byla věnována  filmové tvorbě a českému hranému filmu. Jednotlivými recenzemi a referáty  do filmové rubriky přispěli:  Petr Denk (šifra: dnk), Marie Majerová (šifra: M. M.), Artuš Černík, Jaroslav Brož  (šifra: bž). Týdeník měl dva své pravidelné filmové referenty: V letech 1931-1933 jím byl Vladimír Kolátor (šifry: V. Kl., Vl. K-or.), a v  ročníku 1934-1935 Josef Trojan (šifra: jt.).  Z české poezie zde byly otištěny příspěvky Františka Halase, Josefa Hory, Jindřicha Hořejšího, Františka Hrubína,. Zdeňka Vavříka.  O výtvarném umění a pražských výstavách referoval  kritik Jindřich Chaloupecký.

 

Jan Kučera. Dva české filmy. Čin, Roč. IV, (1935);  21. listopadu, č. 17, str. [rec.].

 

Jan Kučera. Chyby českých režisérů.,,Dobrodinec chudých psů-nebo-li Ulička v ráji”. Čin, Roč. IV, (1936); str. 317. [kom].

 

Jan Kučera. Několik úspěchů českého filmu. Čin, Roč. V, (1937); str. 60-62. [kom]. (Bilance českých filmů: Lidé na kře, Vojnarka, Maryša).

 

 

 

Český Směr: (1935)

 

Deník československé strany národně socialistické v Plzni. V ročníku XXXII -(1935) zde byla zavedena pravidelná filmová rubrika od 4. ledna 1935, která, byla věnovaná domácímu i zahraničnímu filmu. Rubrika byla vedena do prosince 1935. Rubriku řídil a redigoval český filmový kritik, publicista a filmový teoretik Jan Kučera. Značnou pozornost na stránkách Českého Směru. věnoval problematice tzv. kontigentu a probíhajícího sporu mezi Spojenými Státy a Německem v otázce dovozu hraných filmů do příslušné jazykové oblasti. Recenze amerických filmů byly podepisovány pod vlastním jménem Jan Kučera, anotace a zprávy z oblasti filmové tvorby byly podepisovány  různými šiframi: j.k.; j.; k; -r.

 

Tab.I. Český směr. 1935

Periodikum

Jméno

Šifra

Rok

Český směr

Kučera Jan

j., jk., J.K,

Jak, jak, -jak

k.,

K.

1935

 

Články a recenze:

 

jak.[Jan Kučera] Zrcadlo nových filmů. Hugo Haas v nebezpečí života. Český směr 27, 1935,(8.2.), č. 33, s. 12. [rec.].

(Recenze filmu Martina Friče ,,Ať žije nebožtík”)

 

Jan Kučera. Hej rup.

Český směr 27, 1935,(5.3.), č. 53, s. 4. [rec.].

 

Jan Kučera. Do nového filmového roku. Co lze očekávat od příští sezóny?. Český směr 27, 1935,(3.8), č. 178, s. 6. [bl. č.].

bl.č. = Souhrný článek pojednávající o domácí filmové produkci připravované na rok 1936. Porovnání domácích a zahraničních filmů, včetně statistických údajů.

 

-jak. [Jan Kučera] Na pražských ulicích.

Český směr 27, 1935,(20.9), č. 219, s. 11. [zpr.].

(Zpráva k filmu ,,Král ulice”)

 

Divadlo : Ročník VIII.(XV) – 1929-1932.

 

Nezávislý divadelní časopis vydávaný Svazem československého herectva. Odpovědný redaktor

Max. B. Stýblo. Redakce: Muclinger J. Mathiasko Karel. Novák Vojta. Tumlíř Jaroslav, Nejedlý Viktor, Záhořík, Soběský Bohumil.

 

Jan Kučera. Film a divadlo. Divadlo, roč. VIII (XV);

1. ledna 1929, č. 5, str. 8-10. [čl.].

(Článek pojednávající o rozdílnosti pojetí herce v divadle a filmu, táže se, co je příčinou současné krize divadla. Kučera konstatuje, že:,,..Film je němý

dvojrozměrný, dvojbarevný a není poután na určité místo.Divadlo zahrnuje vesmír k poměru ke svým třem

světům..”. ..Dodejme: a dobří činoherci zkrachovali učíce se hře ve filmu. U nás máme několik příkladů tohoto zjevu kupř. Vlasta Burian…”. Kučera upozorňuje

na to, že v němých filmech, kde Burian vystupoval postrádá jeho hlas a slova…).

 

Jan Kučera. Zvukový film. Divadlo, roč. VIII (XV);

1. února 1929, č. 6, str. 3-4. [čl.].

(Článek věnující se problematice zvukového filmu z hlediska estetiky filmové tvorby. Kučera konstatuje:,,..Film jde za světem,divadlo se musí vtěsnat do svých čtyřech nezměnitelných rozměrů...”. Táže se po uplatnění zvuku prostřednictvím hudby ve vztahu k filmu).

 

Jan Kučera. Světová kinematografie. Divadlo, roč. VIII (XV); 1. března 1929, č. 7, str. 6-11. [čl.].

(Přehled o evropském a světovém filmu).

 

Jan Kučera. Světová kinematografie. Divadlo, roč. VIII (XV); 1. dubna 1929, č. 8, str. 2-3. [čl.].

(Přehled o evropském a světovém filmu – pokrč. z čísla 7.).

 

Jan Kučera. Úpadek dnešní kinematografie. Divadlo, roč. IX (XVI); 28. září 1929, č. 1-2, str. 7-9. [čl.]. (Článek pojednávající o projevech krize světového filmu- recenze prvního zvukového filmu režiséra Griffitha).

 

Léon Mussiac. Dekorace a kostýmy ve filmu. [Z franc. přeložil J.K. [Kučera Jan].  Divadlo, roč. IX (XVI); 1. listopadu 1929, č. 3, str. 6-7. [čl.].

 

Vsevold Pudovkin. Konstrukce scenária. [Z knihy ,,Filmregle und filmmanuscript ” přeložil J. K.

[Kučera Jan]. Divadlo, roč. IX (XVI); 1. prosince 1929, č. 4, str. 6-7. [čl.].

 

Jean Prevest. Polymme čili umění mimické. [Z franc. přeložil J.K. [Kučera Jan]. Divadlo, roč. IX (XVI); 1. února 1930, č. 6, str. 1-3. [čl.].

 

Jan Kučera. Do šťastných dob domácí kinematografi?

Divadlo, roč. XXIV, 1937-1938, Str. 20-21.

 

Jan Kučera. Filmové ceny k 28. říjnu.

Divadlo, roč. XXIV, 1937-1938.

 

Přehled rozhlasu – kulturní měsíčník –Radiofonie zvukového filmu •filmové a gramofonové hudby.

 

:Kulturní měsíčník: pod názvem - Radiofonie zvukového :filmu • filmové a gramofonové hudby. První tři :ročníky vyšly v letech 1932-1934. Od ročníku 4/1935 :pod názvem Svět ! Mluvíčasopis posluchače :rozhlasu, milovníků gramofonové desky a přátel :dobrého filmu. Vydával a za redakci odpovídal Vilém :Práger. Periodicita jednou měsíčně. Poslední číslo :měsíčníku Svět!Mluví  14/15 vyšlo 14. ledna 1939.  :Tiskl ,,Pokrok”, tiskařská nakladatelská a :vydavatelská akciová společnost v Praze II.

 

Jan Kučeta. Filmový přehled. Přehled rozhlasu 1, č. 3, s. 9. [rec.]. (Recenze filmu ,,Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa.). In: Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998, film. č. 173).

 

Jan Kučera. Filmový přehled. Přehled rozhlasu 1, č. 4, s. 6. [rec.].(Recenze filmu režiséra Karla Antona

,,Dnes se líbá Paříž”).

 

Jan Kučera. Ulice velkoměsta. Přehled rozhlasu 1, č.

5, s. 9. [rec.].(Recenze amerického filmu ,,Ulice

velkoměsta”).

 

Jan Kučera. Úkoly filmu. Přehled rozhlasu 1, č.

6-7, s. 5. [čl.].(Článek zabývající se situací v československé kinematografii).

 

Literární noviny (I)-ročník V. -1931.

 

Podtitul : Kulturní zpravodaj moderního člověka – 1930-1932; 1934-1935-1938 Čtrnáctideník kulturního člověka – 1939-1949. Měsíčník pro literaturu a kulturní reportáž. 1950-1951.

 

O Filmu na stránkách předválečných stránkách Literárních novin psali především Lubomír Linhart a Jan Kučera, ale také několika články přispěl Willy Haas, než-li se stal filmovým kritikem pražského listu Prager Presse. V letech 1936-1938 se stal hlavním filmovým referentem Literárních Novin Svatopluk Ježek, který se v roce 1939 stal zahraničním zpravodajem Lidových novin v Římě. Po jeho roli referenta převzal  Vladimír Zíma. (1937-1938). K funkci referenta se Svatopluk Ježek v letech 1940-1941. Publikované články tvořily základ budoucí knihy -,,Panoráma českého filmu” vydaného nakladatelstvím ČSFN. 1946.

 

 

 

Recenze a články:

 

Jan Kučera. Čapkův Loupežník filmován za režie J. Kodíčka ve filmových ateliérech na A-B na Vinohradech. Literární noviny 5, květen 1931, č. 9, s. 4. [rec.].

 

Jan Kučera. Psohlavci a český film. Literární noviny, roč. 5 (1931), září 1931, č. 15, str. 3-4. [rec. 1f.].

 

J.Kčr. [Kučera Jan]. Rozmluva s Jos. Kodíčkem o českém filmu. Literární noviny, roč. 5 (1931), září 1931, č. 16, str. 1. [expl.].

 

Jan Kučera. Kreslená zvuková groteska. Literární noviny, Literární noviny, roč. 5 (1931), září 1931, č. 16, str. 5. [čl.].

 

 

Jan Kučera. Eisensteinova Filmová romance. Literární noviny 5, prosinec 1931, č. 21, s. 3. [rec. 1f.].

(Recenze filmu sovětského režiséra Sergeje Eisensteina ,,Sentimentální romance”).

 

Jan Kučera. Třetí rota ve filmu. Literární noviny 6,

Leden 1932, č. 1, s. 4. [rec.].

 

J.Kčr. Obrácení Ferdyše Pištory. Literární noviny 6,

Leden 1932, č. 1, s. 4. [rec.].

 

Jan Kučera. Pudr a benzín. Literární noviny 6, Leden 1932, č. 1, s. 4. [rec.].

 

Jan Kučera. Sovětská kinematografie a Věrtovi ,,Muži s kinoaparátem”. Literární Noviny 6, únor 1932, č. 2,

[rec.]. (Recenze sovětské filmové tvorby a její srovnání s tehdejší americkou filmovou tvorbou)

 

Jan Kučera. Filmová cenzura a morálka. Literární noviny 6, únor 1932, č. 3, s. 6. [čl.].

 

Jan Kučera. Nový Sidmakův Film. Literární noviny 6,

Březen 1932, č. 4, s. 6. [rec.]. (recenze filmu režiséra Roberta Sidmaka ,,V bouři vášní”.).

 

Jan Kučera. Význačný výchovný film. Literární noviny 6, březen 1932, č. 4, s. 6. [rec.]

(Recenze filmu ,,Děvčata v uniformě”).

 

Jan Kučera. Sňatková kancelář. Literární noviny 6, březen 1932,

Č. 5, s. 6. [rec.].

 

Jan Kučera. René Clair, snobové a tendence. Literární noviny 6, duben 1932, č. 6, s. 1-2. [čl.].

(Článek o filmu ,,A nous la liberté”. Do českého jazyka ,,Ať žije Svoboda”).

 

Jan Kučera. Dětský film. Literární noviny 6, č. 6, s. 5. [rec.]

(Recenze filmu ,,Emil und die Debehnite” německého filmového režiséra Lamprechta v produkci berlínské firmy UFA podle románu

B. Kaestnera).

 

Jan Kučera. Holandský kinematografista. Literární noviny 6, duben 1932, č. 7, [rec.]

(Recenze filmové tvorby Korábe Iverse ,,RadioPhillips”, který pojednával o výrobě lamp a radiových přístrojů v Eidhovenu.

Jan Kučera chválil holandského režiséra za jeho zpracování reklamní podoby filmu).

Jan Kučera. Rakouský Kondelík a Vejvara. Literární noviny 6, květen 1932, č. 8, s. 7. [rec.].

(recenze filmu ,,Podařený hříšník” - ,,Der brave Stünder”).

 

Jan Kučera. René Clair nejmenován. Literární Noviny 6, květen 1932, č. 8, s. 7. [rec.].

(recenze německého filmu ,,Vítěz” dvou německých režisérů Hanse Heinricha a Paula Martina s Hansem Albertem a Käthe Naftovou v hlavní roli).

 

 

 

 

 

 

Eva : podtitul: Časopis pro moderní ženu:

 

Jan Kučera. Význam filmové aktuality. Eva, Roč.V, (1932-1933), 1.12, 1932,  č. 3, str. 24-25.

 

Jan Kučera. Avantgardní filmový večer. Eva, Roč. V, (1932-1933), 15.6., 1933, č. 26, str. 26.

(Recenze na  večer Avantgardních fimů v Kině Kotva)

 

Jan Kučera. Eliška Bergerová v historickém filmu. Eva, roč. VI, 1. března, 1934, č. 9, str. 27. [rec.].

 

Jan Kučera. Film nových obzorů. Eva, roč. VI,  15. března 1934,  č. 10, str. 27. [rec. 1f.]. (Recenze filmu ,,Marijka nevěrnice”)

 

 

Jan Kučera. Záře holywoodských hvězd. Eva, roč. VI, 1. září

1934, č. 19, str. 4-5. [čl. 6f.].

 

 

Jan Kučera. Barva vtrhla do kin. Eva, roč. VII, 1. listopadu 1935 (155), č. 1,  str. 8. [čl. 6f]. (Článek o studiu Walta Disneye, o požití techniky Technocoloru v praxi).

 

Jan Kučera. Rozkošné ženy z Boomu. Eva, roč. VII, 1. ledna 1936,

č. 5, str. 12-13. [rec. 5f.].

 

 

Jan Kučera. Za sto let. Věštba a budoucnost civilizace. Eva, roč. VIII, 15. května 1936, č. 14, str. 6-7. [kom. 6f.]. (Komentář k filmu H. O. Wellse  ,,Za sto let”).

 

 

 

Jan Kučera. Našim hvězdám. Eva, roč. VIII, 1. září 1936, č. 19. [čl. 10f.] (Článek věnovaný českým herečkám).

 

 

Host do domu, Roč. IV. (1928-1929)- Rubrika: Panoráma

 

Jan Kučera……Ernst Lubisch….(recenze filmů německého režiséra..39

K. Šourek a K. Strass …….                  Filmová kritika …….63                     

Jan Kučera..,,La Cinema sovietique  (recenze knihy Leona

                                     Moussinaca)………….        120

Jan Kučera…,,Frigo plavčíkem na vodě”.                       120

Jan Kučera … ,,On hrdinou dne” (recenze filmu s. H. Loydem.).144

Jan Kučera …. ,,Německý film ,,Návrat” a Ruský film

                ,,Zloděj lásky”                   (recenze)..168          

Jan Kučera……                         bilance filmové sezóny..180

                  (1928-1929).

(Souhrnný článek k českému hranému filmu v roce 1928).

Jan Kučera…   ,,Slaměný klobouk ”

(recenze filmu René Claira)…………190         

 

 

 

 

Časopis – Listy pro umění a kritiku.

 

Do tohoto časopisu přispíval Jan kučera – pod šifrou Kčr., J. Kčr. Jeho pozornost byla obrácena především na teoretické oblasti spojené s filmovou tvorbou.

 

Listy pro umění a kritiku, roč. II (1934-1935),

Rubrika informace: J. Kčr. ,,Dokuď máš maminku”. [rec.]. str. 91... Listy pro umění a kritiku, roč. II (1934-1935),str. 117-  118. J. Kučera. Hej rup. ,,Nový film Voskovce a Wericha”. [rec.]. Listy pro umění a kritiku, roč. II (1934-1935), str. 379-380. J. Kčr. ,,Nevěsta na prodej”. [rec.].

Jan Kučera. Dva české filmy. Listy pro umění a kritiku, roč. III (1935-1936), str. 534-536.  [rec.].

Recenze filmů:,,Milan Rastislav Štefánik”, ,,Maryša”.

 

Listy pro umění a kritiku, roč. III (1934-1935), str. 129.

J. Kčr. Česká filmová satira. „U nás v Kocourkově”. [rec.].

 

Dále přispívali: M. Havel – rubrika: film a rozhlas, Karel Dostál – Listy pro umění a kritiku, roč. II (1933-1934), str.

78-84, Herectví jevištní a filmové., Vladimír Kolátor -

Listy pro umění a kritiku, roč. III (1934-1935), Pražská avantgardní režie – 276-278.

 

 

Nakladatelství Melantrich a filmová publicistika.

 

Nakladatelství Melantrich řídili dva lidé: Jaroslav Šalda jako generální ředitel a v oblasti knižní a umělecké tvorby – Bedřich Fučík. Pro oblast filmového referátu Melantrichu byla zřízena od roku 1934 funkce filmového referenta – kterými byli např. F. Midloch a Jan Kučera.

 

Pod šifrou: je, -je-;a prav –k-. Kučera, Jan – filmový publicista a kritik. Viz. Svoboda, Jan.- Sklatba a řád : Český teoretik filmu a a televize – Jan Kučera. Národní filmový archiv, Praha, 2007, 405 str. V roce 1932 filmovým referentem v Činu. V třicátých letech referentem v Českém slově a v A-Zetu. Dále pod šifrou  Kčr publikoval v Listech pro umění a kritiku a  v revue Čin.

 

-je-., [Jan Kučera]. Nový český film. A život jde dál. A-zet 19. 10. 1935; č. 201, s. 4 [rec.].

 

Katalog, II.  Viz. II.

        100.

Grandhotel Nevada

-je-,[Jan Kučera]. Týdenní filmový přehled. Telegraf 7, 19. 1. 1935; č. 16, s. 2. [rec.].

 

Katalog II,Viz. II.

     124.

    Jánošík

-je-, [Jan Kučera]. Slovenský Jánošík na plátně. Telegraf 8,

17. 1. 1936; č. 13, s. 4. [rec.].

 

Katalog, II, Viz. II.

      193.

      Maryša

-je-,[Jan Kučera]. Proč je dobrá Maryša?. Telegraf 7, 27.11.

1935; č. 240, s. 4 [rec.].

 

Katalog II, Viz. II.

 

 -k-, [Jan Kučera] Zfilmovaná prodaná nevěsta. Telegraf 5, 18. 10. 1933; č. 129, s. 2 [rec.].

 

Katalog. II. Viz II.

     351.

   Svět patří nám

j, [Jan Kučera?]. Smysl a cíl komedie Svět patří nám. České slovo 29, 30.7. 1937; č. 177, s. 12 [rozhovor s J.  Voskovcem a J. Werichem. 1f.].

    Viz. II

 

Katalog II, Viz. II

  

     378.

    Trhani

 

(je), [Jan Kučera] Nerudovi ,,Trhani” na plátně. Český film, který zaslouží uznání. A-Zet 5. 9. 1936; č. 172, s. 4 [rec.].

 

Katalog II, Viz. II.

     420.

   Vojnarka

 

 

-je-, [Jan Kučera] ,,Vojnarka” a jiné nové filmy. A-Zet 4. 12.

1936; č. 237, s. 4 [rec., 1f.].

 

 

Útok.

 

Jan Kučera. Vztah filmu k době. Útok, roč. IV, 15. prosince 1933, číslo, 6-7, str. 75-76. [čl.].

 

Tvorba

 

Jan Kučera. A film je umění! Tvorba, roč. II, č. 9-10.

(Reakce na článek Ctibora Haluzy ,,Film není umění” v č. 8, roč. II, str. 297-299).

 

 

Zlín

 

-k- [Jan Kučera]. Hledání českého námětu. Zlín, Roč. IX, č. 46, 8.11. (1940). [kom.]. (Komentář k chystaným filmovým snímkům: Muzikantská Liduška, Velká Přehrada, Pro kamaráda).

 

K. Lidé v pozadí filmu. Slečna, které nic nejde. Zlín,12.3. 1941, č. 11, str. 14. (seriál v podobě fejetonu na pokračování)

 

K. Film je dílo kolektivní. Zlín, 19.3. 1941, č. 12, str. 10. [kom.]. (komentář k práci režiséra J. A. Holmana při natáčení

Filmu ,,Rukavička”)

 

jk. Lidé v pozadí filmu. O jedné paní a dvou pánech. Zlín, 23.4.

1941, č. 17, str. 10. seriál v podobě fejetonu na pokračování)

 

K. Manon Lescaut ve zvukovém filmu. Zlín, 7.5. 1941, č. 19, str. 10. [rec.]. (recenze italského filmu ).

 

K. Slavná královna – milující žena. Zlín, 28.5. 1941, č. 22, str. 10. (Recenze německého filmu režiséra Veita Harlana).

 

K. Vstupní brána pražského výstaviště ve filmu. Zlín, 2.7. 1941, č. 27, str. 10. [zpr.]. (Zpráva o natáčení veselohry ,,Z českých mlýnů” režisirem M. Cikánem).

 

-jk-. Poznáte jej po hlase. Zlín, 13.8. 1941, č. 33, str. 10. [portrét herce Karla Högera]

 

-jk-. Nový Vávrův film. Turbína. Zlín, 29.10. 1941, č. 44, str. 8. [rec.].

 

-jk-. ,,Pražský flamendr”. Zlín, 10.12. 1941, č. 50, str. 12. [an.].

 

jk. G.W. Pabst. Zlín, 17.12. 1941, č. 51. str. 12.[profil německého režiséra G.W. Pabsta).

 

1941-1943.

 

K nevyjasněným okolnostem patřilo v životě Jana Kučery jeho účast na natočení filmového dokumentu o zničení obce Lidice v roce 1941. V této souvislosti lze poukázat na ještě jeden moment – na jeho  spolupráci s Vejtaunerovou  - Přítomností, která byla obnovena v roce 1943  pod patronací tehdejšího ministra Školství a osvěty – Emanuelem Moravcem.

 

Cíl: Socialistický týdeník pro kulturu a politiku. První číslo vyšlo 21. 1945. č. 1/1945. Vycházel do března 1948. Řídil: Bohuslav Kratochvíl a Karel Šourek. Redakční kruh: Vilém Bernard; Evžen Erban; Jiří Fischer; Jiří Hájek; Jaroslav Havelka; Jaroslav Mecer; Bohumír Šmytl; František Kraus; Vladimír Meissner; Ladislav Pičman; Blažej Vilém; Za redakci Odpovídal Jaroslav Mercer. Tiskl Cíl –tiskařské a nakladatelské podniky –pobočný závod VII; v ulici Františka Zemana VII.

Pseudonym: Kinographicus : Jan Kučera

 

Kinographicus. Český film stojí- před čím?

Cíl 1; 21. října 1945; č. 1; s. 14-16. [čl.].

 

Článek se zabýval otázkou dovozu amerických filmů do tehdejšího Československa. Pojednával o jednání představitelů americké kinematografie AMPPU v Praze.

 

Kinographicus. Co dělají naši filmaři? Cíl 1; 21. prosince 1945; č. 5; s. 78-79. [čl.].

Porovnání situace filmového průmyslu za války a těsně po ní. Zpráva o natáčení Filmu ,,Nezbedného bakaláře” a filmu režiséra Karla Steklého  za asistence M. Friče ,,Průlom”. Recenzent informuje o tom, že filmová výroba za protektorátu byla drahá.

 

 

Kinographicus. Zrcadlo našich dní. Návštěvnost kin.

Cíl 2; 11. ledna 1946; č. 1; [zpr.].

Statistická zpráva o návštěvnosti kin v roce 1945. Informace o tom, že do kin přišly jen sovětské filmy a o amerických se teprve jedná.

 

Kinographicus. Estetika a sovětský film. Cíl 2; 1. února 1946; č. 4; s. 61-62. Kritika sovětského filmu. Autor článku poukazuje na odlišnost vnímaní a jiný vkus u českého a ruského publika.

 

Kinographicus II. Český film dnes, včera a zítra. Cíl 3; 7. února 1947; č. 4. s. 63.  [čl.].

Článek, ve kterém Jan Kučera bilancuje – poukazuje na situaci, kdy nelze umístit český film v zahraničí; o nemožnosti vymazat dějin českého hraného filmu –filmy Otakara Vávry - ,,Kouzelný dům” a ,,Pacientka doktora Hegla”; ,,Šťastnou cestu”, přestože v něm hrála Adina Mandlová. Rovněž nelze odmítat ,,Babičku” F.Čápa či upírat dramatické hodnoty ,,Nočnímu Motýlovi”. Na závěr článku upozorňuje na fakt, že česká filmová tvorba za války přispěla k udržení národního uvědomění. O očištění hereček Hany Vítové a Nataši Gollové, které nadále zůstávaly nežádoucími.

 

Kinographicus II. Tvořit pro lid neznamená tvořit pro zasněnce.

Cíl 3; 14. února 1947; č. 5. s. 73.  [rec.].

Recenze filmu režiséra Václava Kršky ,,Housle a sen”. Kučera označuje film za:,,Film je sám o sobě v mnohém omylným..Odvolávám se, že tvořit pro lid..dát lidem dobré filmy, které jsou srozumitelné nejširšímu okruhu diváků, které mají svůj hlubší smysl a poslání k době neznamená se oddávat snění..”. Recenzent odmítá expresionistické vidění světa, které bylo v Krškových filmech vždy obsaženo, resp. jeho poetičnost.

 

Kinographicus.II. Omyl Ivana Olbrachta. Cíl 3; 21. března 1947; č. 10. s. 135.  [rec.].

Kučera upozorňuje v recenzi, že film vyznívá protičesky a protižidovsky. Odkazuje na polemiku mezi Ivanem Herbenem ze Svobodného slova a Olbrachtem, že rány nebyly namířeny na režiséra Václava Krňanského, ale byly přímo určeny Ivanovi Olbrachtovi (Viz. Rudé Právo. 7. března 1947.).

 

 

K dvěma recenzím Jana Kučery

 

I. Jan Kučera k filmu ,,Řeka čaruje”.

 

Samotná obnova filmové produkce však trvala až do konce roku 1945, kdy byly dokončeny dva hrané filmy ,,Rozina Sebranec” –režiséra Otakara Vávry a ,,Řeka čaruje” – režiséra Václava Kršky; které se  počaly točit již v období okupace. V prvním čísle týdeníku Cíl z 21. října 1945 si Jan Kučera klade sám pro sebe základní otázku - Český film stojí – před čím?. A na tuto otázku naváže článkem z 21. prosince 1945 – Co dělají naši filmaři?; ve kterém srovnává situaci za války a těsně po ní. Nedočkavost v očekávání natáčení nových hraných filmů se takto projevila i u filmového kritika; který měl k dispozici daleko více informací; než-li domácí řadový divák. A když český film přichází do kin v průběhu prosince 1945 a ledna 1945; tak se i hned stane předmětem polemiky. V případě Krškova filmu ,,Řeka čaruje” došlo k střetu dvou myšlenkově odlišných světů, které se však nikdy nemohly porozumět; světa, který v rámci proměny společnosti; požadoval podřízení individuality železnému zákonu historie a v rámci tohoto názoru neexistuje žádná pochybnost o nutnosti této podřízenosti, se světem režiséra, který si uchoval svůj poetický vnitřní svět s jeho vnitřní barevností. Krškův film byl za svojí poetiku a téma podroben ostré kritice.**

 

Kinographicus. [Jan Kučera] Český film stojí – před čím? Cíl 1; 21. října 1945; č. 1; s. 14-16. Kinographicus. [Jan Kučera] Co dělají naši filmaři? Cíl 1; 21. prosince 1945; č. 5; s. 78-79.

** Kinographicus II. [Jan Kučera] Tvořit pro lid neznamená snít pro zasvěcené. Cíl 3; 14.2. 1947; č. 5; s. 73.

 

II. Causa ,,Nikola Šuhaj” v časopise Cíl.

 

Pozice kritiků se však naplno vymezili v případě filmu ,,Nikola Šuhaj” v režii Miroslava J. Krňanského natočeného podle literární předlohy Ivana Olbrachta. Problematickou se stala nejen nákladnost celého filmu, ale i jeho obsah. Zatímco Jan Kučera  ve své recenzi obvinil režiséra i scénáristu z toho, že film vyznívá protičesky a protižidovsky, tak oproti tomu Záviš Kalandra ve své komentáři konstatoval, že:,,..Skutečnost jiná: ve filmu se šetrně zahlazují ty drásavé krutosti podkarpatských poměrů; na něž kdysi román vrhal nelítostné světlo.. a dodává:,,… A banálnost, papírovost, prolhanost Olbrachtova filmu má svůj nejhlubší kořen, že se pokouší proměnit pohádku karpatských horalů v pohádku našeho ministerstva informací..”.*

 

* Jaroslav Bitnar. [Záviš Kalandra] Nikola Šuhaj dříve a nyní. Dnešek II, č. 1, 3.4. 1947, s. 9-11. [kom.].

 

 

Únor 1948.

 

Systémový zlom v únoru 1948 znamenal pro mnoho filmových publicistů a pracovníků tvrdý zásah do jejich osobního, ale především profesního života. U Jana Kučery to znamenalo odvolání ze všech funkcí a zákaz možnost vyučovat na FAMU. Přestože se snažil dosáhnout odvolání těchto zákazů  i prostřednictvím intervence (role Lubomíra Linharta je v jeho případě neobjasněna) byl na dlouhá léta postižen. I z toho vyplývala snaha přizpůsobit se v letech 1952-1953, jak můžeme zaznamenat v jeho seznamu přednášek a prací v letech 1953-1955.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

          

 

Comments