Národní Politika (deník) (Miloš Čtrnáctý, Josef Hais Týnský

Národní politika.(Deník)
 
Čeští filmoví publicisté.

 

(Miloš Čtrnáctý, Josef Hais Týnský, Břetislav Jedlička,

Emanuel Jánský, Viktor Srkal, Josef Štěch). 

 

   V roce 1883 začal ,,Tiskařský a vydavatelský závod Politika” vydávat deník pod názvem Národní politika. Politicky se zpočátku orientoval deník na staročeskou stranu a po vzniku ČSR v roce 1918 měl nejblíže k národně demokratické straně dr. Karla Kramáře. Národní politika byla ve vlastnictví družstva s ručením omezeným. Sama sebe vymezovala jako ,,nepolitický list”. Denní náklad Národní politiky dosahoval až 120 000 výtisků, nedělní náklad až 400 000 výtisků. Národní politika byla pravděpodobně nejprodávanějším deníkem v předválečném Československu. Prvním šéfredaktorem byl spisovatel V. Beneš-Šumavský (1925-1927), do roku 1938 dr. Josef Janda. Dr. Josef Janda jako ředitel České banky stál za rozhodnutím poskytnout dostatečný kapitál filmovému producentovi Antonínu Fenclovi pro jeho podnikatelskou činnost. Ve funkci šéfredaktora setrval do ledna 1938, kdy ho vystřídal   dr. Václav Crha (redaktor Venkova). V redakci listu pracovali i významné osobnosti kulturního či divadelního, literárního světa - např.: spisovatel Josef Hais Týnecký, Miloš Čtrnáctý, Antonín Rouček, dr. Lev Borský (Bondy) aj. Pod redakcí prof. Františka Sekaniny v roce 1927 vzniklo Album representantů všech oborů veřejného života československého – O filmu v něm referoval E.Q. Kujal.

 

 

Redakce – 1929:

 

Alois Česaný, Miloš Čtrnáctý, Olga Fastrová, Josef Hais Týnecký, Jan Hejret, Jan Hrabě, Dr. Josef Janda, Jaroslav Kalva, Ladislav Mattuš, Arnold Miller, Jan Pakosta, František Sekanina, Rost.Boh.Svoboda, Prokop Vavřínek, Karel Žák

 

Historie filmové rubriky:

 

Filmovou rubriku v Národní politice založil novinář a publicista - Miloš Čtrnáctý –šifra:-ctý v roce 1921. Jeho jméno je také spojeno se vznikem Československého rozhlasu –resp. Radiojurnalu.(1925). Filmová rubrika Národní politiky přinášela především program pražských kin a také využívala často  inzertní reklamy při propagaci nově hraných snímků – (V letech 1929-1931).  Významně přispíval do filmové rubriky Josef Hais Týnecký, který publikoval své příspěvky pod šifrou: J.H.T. Svými recenzemi přispíval do listu i známý filmový herec Theodor Pištěk  či spisovatel Karel Engelmüller, A. Moden. Na stránkách Národní politiky byly zde i otištěny rozhovory s českým filmovým hudebním skladatelem Karlem Weissem. Na počátku třicátých let se hlavním filmovým referentem stal spisovatel Břetislav Jedlička-Brodský publikující pod šiframi: abietula, bjb. Národní politika se v roce 1931 významně zapojila do kampaně proti promítání německých filmů v pražských kinech a vyslovila se pro jejich bojkot ze strany českého obecenstva. Jednotlivě přispěli do Národní politiky Václav Švarc (1933), Svatopluk Ježek. V polovině třicátých let se hlavním filmovým referentem odpoledního vydání  deníku stal  Viktor Srkal. V letech 1939-1940 příspíval do denního (resp.). vydání Emanuel Janský. Od poloviny roku 1940 se stal hlavním  vedoucím filmové rubriky se stal Viktor Srkal a od roku 1943 s ním spolupracoval  novinář a publicista Josef Štěch.

 

 

 

Čtrnáctý, Miloš

 

Narozený v roce 1892 – Kralupy nad. Vltavou.

Zemřel v roce 1970 v Praze.

Novinář a spisovatel. Divadelní pracovník, Spoluzakladatel čs. rozhlasu.(Radiojurnal) Divadelní referent a vedoucí divadelních rubrik v časopisech Čas, Dalibor, Divadelní listy. Jako redaktor Národní Politika založil filmovou rubriku, do které přispíval recenzemi a filmovými referáty. Podepisoval se pod pseudonymy: Capulet, Jiří Xaver (společně s bratrem) a pod šifrou: -ctý.

 

Literatura:

Český hraný film I. 1918-1930. NFA, Praha: 1995

Kočího malý slovník naučný.Redig. Fr. Šídlo. Díl. I.-II. Praha 1925 až 1929.

Kulturní adresář ČSR, Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic.Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. I. roč. Praha 1934.

Kulturní adresář ČSR, Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic.Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. II. roč. Praha 1936.

ČSN roč. XXII./1970; č. 6, s. 201.

LD 23.4. 1970, s. 4.

Vopravil: Slovník pseudonymů a zkratek v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1973, str. 485.

 

Týnecký, Josef  Hais 

 

Narozený 5.3.1885 v Klatovech

Zemřel 24.4.1964 v Praze.

 

Studoval  na gymnáziu v Plzni,  ale studium nedokončil. Nejdříve se stal knihkupcem a od roku 1905 korektorem v měsíčníku Vlast. V roce 1910 přispíval do časopisu Křesťanský dělník. Stal se redaktorem Venkova a později Národní politiky, kde vedl nedělní přílohu. Prozaik a autor děl pro děti.  Za druhé světové války používal pseudonym Tomáš Tichý (1939-1945) – prav. šifra TT. v týdeníku – Praha v týdnu. (1940-1941).

 

Filmografie:

 

• Batalion (1927)

  Režie: Přemysl Pražský.

  Podle literární předlohy Josefa Haise Týneckého

  a divadelní hry Batalion.

 

• Písničkář (1932)

  Režie: Svatopluk Inemann

  Námět: Josef Hais Týnecký.

 

• Batalion (1937)

  Režie: Miroslav Cikán.

  Podle literární předlohy Josefa Haise Týneckého

  a divadelní hry Batalion.

 

Literatura:

Český hraný film I. 1918-1930. NFA, Praha: 1995

Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998.

Havelka, Jiří.: Čs. Filmové hospodářství. V. Filmový tisk a filmová literatura. SPN, Praha: 1962.

Časopis československých knihovníků. Redig. St. Stuna.Lad. Jan. Živný, Adolf Ludvík Krejčík, Bohuslav Koutník, Jar. Lugs. V Praze od r. 1922.

Kulturní adresář ČSR, Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic.Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. I. roč. Praha 1934.

Praha v týdnu, NK Praha – roč. 1940-1941.

Vopravil: Slovník pseudonymů a zkratek v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1973, str. 591.

 

 

Engelmüller, Karel.

 

Narozený v roce 1872 (Praha)

Zemřel v roce 1950   (Praha)

   Divadelní historik a kritik, spisovatel, vrchní finační rada, přispíval do Zlaté Prahy, redaktor Národní politiky od roku 1921, redigoval Ottův divadelní slovník a přispíval do knihovny Divadelního umění. Vedle Jindřicha Vodáka jeden z nejobávanějších československých divadelních kritiků své doby. Filmovým recenzím se věnoval příležitostně, příspěvky publikoval pod svým příjmením nebo pod šifrou: E (1944).

 

 

 

Jedlička, Břetislav-Brodský.

 

Narozený v roce 1873 v Českém Brodě.

Zemřel v roce 1948 v Praze.

 

Původně působil jako odborný učitel, později se stal redaktorem Národní politiky, člen představenstva filmové ligy (1922) jako spisovatel. Svoji spisovatelskou dráhu započal jako básník – První sbírka - Kus mládí – 1897, druhá sbírka - Perokresby 1898. Věnoval se ochraně pražských kulturních památek a jako spisovatel se snažil zachytit atmosféru měnící Prahy prostřednictvím obrázků – resp. momentek. – viz. Momentky z elektriky (1922), Momentky z biografu (1924) a aj.

 

Filmové recenze publikoval ve třicátých letech pod šifrou bjb, resp. (B. J. B., dále používal šifru Abietula, J. B. či –dl-).

 

Literatura:

 

Český hraný film II – 1930-1945. NFA, Praha 1998.

Kulturní adresář ČSR, Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. I. roč. Praha 1934.

Kulturní adresář ČSR, Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. I. roč. Praha 1936.

Viz. Vopravil. Slovník pseudonymů a zkratek v české a slovenské literatuře. SPN, Praha, 1973,  str. 723.

Touš. K.: Slovník cizích slov – zkratek,novinářských šifer, pseudonymů a časopisů. Karel Jelínek, Blansko, 1947, Str. 13.

 

Emanuel Jánský.

 

Filmový publicista

 

Narozený v 1900 v Praze.

Zemřel v roce 1965.

 

Prosadil se jako divadelní a literární kritik, novinář a filmový publicista. Již od počátku dvacátých let se intenzivně zajímal o filmovou tvorbu,  v roce 1922 se stal  členem předsednictva Čsl. Filmové ligy. Přispíval tehdy do deníku 28. říjen a Divadelních novin. Od roku 1928 se stal redaktorem Poledního listu, který tehdy vydávalo nakladatelství Tempo J.Stříbrného. Jiřího Havelka ho uvádí jako  zakladatelem stálé filmové rubriky.* Příspěvky  byly většinou  buď označeny jako Filmová aktualita či již pak byly samostatné články a anotace.  Jako filmový kritik později ve třicátých letech spolupracoval s deníkem Národní politika a dalšími periodiky, které vycházely jako přílohy k deníku Expres (např. Nedělní list). Výhrady na jeho adresu v souvislosti s jeho jednáním vyslovil český historik Zdeněk Kalista, který uvedl, že jednou z příčin zákazu časopisu Lumír bylo aktivistické jednání Emanuela Jánského. Po druhé světové válce se již věnoval převážně divadelní a literární kritice. Přispíval do deníku Zemědělské noviny.

 

V Poledním listu, Národní politice,Expresu,

Filmových zajímostech. používal šifry: e.j., ej., E.J.

 

Literatura:

 

Český hraný film II – 1930-1945. NFA, Praha 1998.

Kulturní adresář ČSR, Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. I. roč. Praha 1934.

Kulturní adresář ČSR, Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Sestavil Phdr. Antonín Dolenský. I. roč. Praha 1936.

 

Viktor Srkal – novinář a publicista – filmový referent v Národní politice – 1936-1944, za války účastník zájezdu českých novinářů do Německa – návštěva tzv. Západního valu na Rýně. Poslední předseda klubu filmových novinářů v rámci Svazu novinářů. Po válce kulturní a filmový referent ve Svobodném Slově, účastník II.MFF v Mariánských Lázních a Karlových Varech. Spolupracoval s řadou listů a týdeníků, které po roce 1945 vydávala Národně socialistická strana.

 

Bibliografie:

 

Filmový festival v Mariánských lázních. Mariánské lázně.

(původní zpráva Viktora Srkala). Svobodný směr, 6. srpna 1947,

roč. III, č. 182, str. 3. [zpr.].

 

Filmový festival v Mariánských lázních. Druhá česká premiéra

,,Alena”. Mariánské lázně (V. Srkal). Svobodný směr, 7. srpna 1947, roč. III, č. 183, str. 3. [zpr.].

 

 

Šifry: al, al-.

 

Bartošek, L.: Náš film. (Kapitoly z dějin 1896-1945). Mladá fronta, Praha: 1985.

Český hraný film I 1896-1930. NFA, Praha: 1995.

Český hraný film II  1930-1945. NFA, Praha: 1998

 

 

 

Josef Štěch.  Novinář a publicista, redigoval filmovou rubriku Národní politiky.

 

Šifra: Jš., j.š.

 

Karel Weiss

Narozený 13.2 1862 v Praze. Zemřel 4.4. 1944 v Praze.

Český hudební skladatel. Vystudoval na pražské konzervatoři – obor varhanní hudby u profesora Františka Skuhrenského. Jako hudební skladatel se prosadil především v zahraničí (Německo, Rakousko). Do podvědomí veřejnosti se zapsal svoji originální hudbou k filmu ,,Magdalena”.

Literatura:

Český hraný film 1898-1930, Národní filmový archív, 1995, viz. film, č. 159.

OČADLÍK, Mirko. Svět orchestru. 3., přepracované a doplněné vyd. Praha : Panton, 1962. S. 620.  

 

 

Comments