Přehled posledních zpráv
Zobrazení příspěvků 1 - 5 z 56
Zobrazit více »
|
Aktuální zpravodajství
nová podoba stránek Brdské stopy
V nedělních pozdních svátečních hodinách (28.10.2012) byla spuštěna nová verze webových stránek Brdské stopy. Stránky jsou k nalezení na doméně www.brdskastopa.cz (Brdská stopa). Tímto si dovolujeme veřejnosti oznámit, že stránky nacházející se na internetové adrese https://sites.google.com/site/brdskastopa, na kterých se vlastně teď nacházíte, nebudou již nadále vyvíjeny a informace na nich aktualizovány. Zároveň bychom rádi touto cestou poprosili všechny webmastery, kteří mají na svých stránkách uveden odkaz na starou verzi Brdské stopy, aby svůj odkaz aktualizovali. Mnohokrát děkujeme všem našim příznivcům za podporu a přízeň. Věříme, že i nová podoba stránek se Vám bude líbit a bude sloužit dobré věci. S vřelým pozdravem za redakci Brdské stopy Jiří Vlček. |
nová Brdská stopa?
Možná si návštěvník našich internetových stránek při prvním zobrazení adresy brdskastopa.cz řekne, že náš webík přes léto trošičku skomírá. Na první pohled to tak dozajisté vypadá. Není to ovšem z toho důvodu, že by snad byla redakce nějaká línější. Naopak! Připravujeme totiž novou podobu Brdské stopy. Protože to už vypadá, že vše dobře dopadne a nový webík prostě bude, můžeme tuto skutečnost oznámit veřejnosti. A termín spuštění? Nechte se překvapit :-) . . . |
Turistická mapa Brdy 1:25 tis. - 2.vydání
Tento týden spatřilo světlo světa druhé vydání turistické mapy Brd 1:25 tis. od společnosti Geodézie Online. Mapa je v prodeji od úterý 28.8.2012. Oproti svému staršímu sourozenci, tedy vydání prvnímu, používá méně výrazné značení vojenských zón (hraniční lemovkou) a obsahuje také řadu dalších oprav a doplnění. Nechybí ani scházející síť lesních průseků. Navíc se podařil zachovat turisty oblíbený stávající formát mapy, tzn. ten oboustranný. Na straně jedné najdete mapu Strašické oblasti pohoří, na té druhé pak oblast Rožmitálskou.  Mapa jednak navazuje na své předchozí vydání a zároveň také doplňuje mapové pokrytí celého brdského hřebene. Od dubna roku 2012 je totiž od stejné společnosti v prodeji i mapa Hřebenů. Obě dvě mapy, a to nejen ony, jsou k zakoupení pod níže uvedenými odkazy. Turistická mapa Brdy 1:25 tis. Strašicko a Rožmitálsko, 2.vydání Turistická mapa Hřebeny 1:25 tis., 1.vydání |
Brdské listy - nový brdský webový portál
Vážení návštěvníci Brdské stopy, kolegové z Horské služby Brdy, účasníci semináře HSB a mí přátelé. Mám tu čest představit Vám nový brdský webový portál Brdské listy, který spatřil světlo světa 15.června roku 2012. Pojmenování tohoto projektu je velmi příhodné a lze jej interpetovat hned několika způsoby. Každého ihned napadne samotné listoví, se kterým se návštěvník brdských hvozdů pravidelně setkává v tamních temných lesích. Obzvláště v podzimních měsících tajuplné kouty zádumčivého lesa rozzáří pestré barvy dubových, bukových či jiných listů, které nás za větru doprovází svojí padající přítomností. Tvoří tak na našich cestách měkké chodníčky. Někdo jiný si zase může vykládat listy jako své oblíbené novinové periodikum, či jako písemnost, tedy poštovní psaní,dopis,dokument, ba dokonce i seznam. Jak vidno slovíčko list symbolizuje řadu oblastí. Proto i na webovém portálu Brdské listy, pomyslný list sdružuje a zaštiťuje početné množství brdských témat. K nalezení jsou tak líbivé články badatelského charakteru z oblastí brdské historie, místopisu a vojenství. Po pohoří se můžeme virtuálně projít pomocí dobrodružných cestopisů a reportáží. Seznámit se tedy se zažitky samotných, v mnoha případech podivných, cestovatelů po místech, kde dlouho nikdo nebyl. Pochopit z příspěvků vlastně lze i to, o čem brdská turistika a sport je. Brdské listy se snaží přinášet v podobě zpráv informace o pořádaných sportovních či kulturních akcí týkajících se pohoří. Na stránkách najdeme i zprávy z regionálních podbrdských novinových deníků. Turisté a sportovci při plánování svých cest pravděpodobně ocení ucelené meteorologické informace ze soukromých stanic, které v okolí pohoří rychle přibývají. Brdské listy fungují i jako jakýsi archiv starých písemností. Pročítat si tak můžete staré turistické průvodce, kroniky zaniklých obcí a jejich pamětní knihy. Prohlížet se dají i staré mapy na území Brd. Další materiály budou určitě s postupným vývojem stránek přibývat. Samozřejmostí takového portálu je pochopitelně i přehledně seřazený a roztříděný katalog odkazů. K dokreslení celé brdské atmosféry slouží i fotogalerie obsahující fotografie nejenom samotných přispěvatelů a spolupracovníků Brdského listí, ale i čtenářů webu. Samostatnou kapitolou stránek je tzv. Brdská edice. Občanské sdružení seskupené okolo Tomáše Makaje. Úkolem toho krátkého představení Brdských listů není rozhodně detailně popisovat cíle a činnosti tohoto sdružení, ale spíše připomenout jeho rozrůstající se knižní a vydavatelské aktivity. V Brdské edici totiž vyšla řada knih s brdskou tématikou, které ale určitě znáte. Další se připravují. Vždy když sepisuji nějaký článek s brdským obsahem, častokrát tápu jakým způsobem vlastně celé povídání zakončit. Tentokrát příliš přemýšlet nemusím. Stručně a jasně řečeno po téměř půlroční tvrdé práci připlouvá na jedné z internetových vln nový kompletní brdský web, který chce svým čtenářům poskytovat ucelené informace o brdském dění. Všechny předpoklady proto, aby ve svém snažení uspěl, dozajisté má. Navíc vše umocňuje ten fakt, že srdcem celého webu je obětavý Pavel Wünsch. Webový portál Brdské listy, lze najít na internetové adrese www.brdskelisty.cz . Všem návštěvníkům přejeme krásné počtení.  Pavel Wünsch zachycen jako průvodce
na jednom z ročníků Brdských osmistovek |
Strašická muzejní noc
Rádi bychom Vás srdečně pozvali na "Druhou strašickou muzejní noc", která se uskuteční v sobotu 2.června 2012 od 19:00 hod. v areálu Muzea Středních Brd ve Strašicích. Tématem letošního setkání je zaniklé podbrdské hornictví. Přípraven je velmi zajímavý program včetně skvělé muziky, přednášky, vernisáže výstavy a divadelních představení. Organizátoři rovněž pomyslili i na občerstvení. V případě nepřízně počasí, jsou připraveny náhradní prostory, do kterých bude program částečně přesunut. Vstupné dobrovolné! Vše a rovněž mnoho dalšího je také možné vyzvědět na webových stránkách Muzea Středních Brd . Program 2. strašické muzejní noci 19:00 hod. Slavnostní zahájení, hudba Collegium musicum, Strašice 19:30 hod. Vernisáž výstavy „Brdy podzemní“. Výstavní síň muzea 20:00 hod. Havířské písně. Collegium musicum Strašice 20:30 hod. Rokycanské kuličky. Groteska souboru Prašivina 21:00 hod. Přednáška: „Budeme na Brdech soběstační s plynem? – o HF těžbě zemního plynu“ 22:00 hod. Plyn! Nadsazená ukázka chování v zaplynovaných důlních chodbách, Brdský muzejní spolek – montánně-speleologická skupina 22:30 hod. Zával! Nadsazená ukázka, co Vás může potkat v důlních chodbách… Brdský muzejní spolek, montánně-speleologická skupina 00:00 hod. Trampoty paní Nerudové. Groteska souboru Prašivina 01:00 hod. Závěr 2. strašické muzejní noci. Po 2. strašickou muzejní noc bude fungovat příležitostná vyhlídková linka Museal expresu poskytnutá Muzeem historie dopravy Škoda Bus club Plzeň. Odjezd od areálu muzea ve 20 a 22 hodin. Expozice historické dopravy v kasárnách bude otevřena.  foto : Důl č. 2, Hory u Mirošova (Mirošov – Na Zastávce) |
| Přílohy:
Program_MN_2012.pdf
Brdský sníh a lyžování
Rádi bychom čtenářům Brdské stopy v následujících odstavcích a řádcích přiblížili jakýsi průřez zaznamenané historie měření sněhu na Brdech. Tímto tak přinášíme náš druhý článek, který volně navazuje na Charakteristiku brdských lyžařských tras a rozšiřuje tím pomyslnou „ knihovničku “ Horské služby Brdy. Ačkoliv jsou celé Brdy ve srážkovém stínu našich příhraničních hor, zejména Šumavy, není to v zimních měsících se sněhem na brdských hřebenech úplně špatné. A to dozajista i díky příznivé nadmořské výšce, která je v nejvyšších místech nad úrovní 800 m n. m. V úvodu se však stručně podíváme na počátky zaznamenávání počasí v Čechách. Z těchto několika let Romanových záznamů navíc vycházejí následující průměry :Počátek zaznamenávání počasí v Čechách Počátky zaznamenávání počasí v Čechách datujeme přibližně do přelomu 17. a 18. století. V prvopočátcích se rozhodně nejednalo o systematické přístrojové měření a zaznamenávání hodnot, ale spíše o soukromá měření, která mnohdy nebyla publikována. Záznamy o těchto datech najdeme tedy v soukromé korespondenci, v kalendářích nebo farních kronikách. Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Přesto jsou však do roku 1774 data z této instituce značně neúplná. Dochovány jsou záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769 – 1763, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771 – 1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769 – 1774. Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775. Přesto jsou až do roku 1783 v řadě mezery buď celých jednotlivých dní nebo pozorovacích termínů, ale od 1. ledna 1784 je řada z hlediska moderních kritérií souvislá a bez mezer. Už v roce 1752 byly rovněž měřeny atmosférické srážky, tedy déšť a pro nás tak zajímavý sníh. Pravidelná a spolehlivá srážková měření začínají v Čechách až od 1. května 1804. Měření teploty a tlaku vzduchu probíhala zpočátku dvakrát denně: ráno (při východu slunce, v létě dvě hodiny po východu) a odpoledne kolem 15. hodiny. Od roku 1800 až do konce roku 1839 byla prováděna pozorování a měření každé dvě hodiny, počínaje od východu slunce až do 22 hodin. Základní pozorovací termíny byly v tzv. "mannheimské hodiny" (7, 14 a 21 hodin), které se udržely dodnes. Po roce 1840 se pozorovalo každou hodinu 10–20x denně, později však v 19. století s poklesem významu Klementina jako astronomické observatoře došlo i k omezení meteorologických pozorování. Na konci 19. století se pozorovalo jen 3× denně v mezinárodních termínech v 7, 14 a 21 hodin. Úpadek observatoře v Klementinu vyvrcholil na počátku 20. století. I přes veškeré nesnáze se ovšem podařilo udržet chod meteorologických pozorování. Ve 30. letech 20. století počali meteorologové na celém světě věnovat zvýšenou pozornost kolísání klimatu, a tak vzrostl i zájem o dlouhodobá historická měření jako např. klementinská. Meteorologická pozorování pokračují v Klementinu dodnes, již více než 250 let. Ačkoliv klementinská měření byla a jsou ovlivněna a zkreslena řadou faktorů (např. kvůli umístění měřících přístrojů v areálu Klementina nebo kvůli jeho poloze v samém středu města), představují pro moderní vědu značně ojedinělý a nesmírně cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí v novodobé historii. Nejstarší lidové záznamy měření sněhu na Brdech Při vyhledávání nejstarších měření sněhu na Brdech musíme logicky sáhnout po starých kronikách obcí, poutních míst, kostelů, far apod. Určitě není v našich možnostech v relativně krátké době projít všechny tyto zdroje na území celého pohoří Brdy. Proto se zaměříme především na místa, která se nacházejí v Brdech středních, a to i z toho důvodu, že tyto polohy jsou odnepaměti pro lyžování nejvhodnější. Nejzajímavější jsou pro nás kroniky zaniklých obcí v okolí Padrťských rybníků, tedy Kolvína, Padrtě a Záběhlých. V těchto letopisech najdeme řadu zmínek. Opomenout také nesmíme historii rozsáhlé lesní louky v blízkosti vrcholu Toku, totiž výběžku Hořovické Baštiny. Z deníku příbramského učitele Ladislava Malého : Příbramský učitel a rovněž také zakladatel příbramského muzea Ladislav Malý byl proslulý jako významný propagátor turistiky v Brdech. Ve svém deníku píše o nejvýše osídleném místě ve středních Brdech, tedy hájovně Carvánce, která se svojí nadmořskou výškou 850 m n. m., jak sám uvádí, působila zimních měsících lidem dosti krušný život. V jeho zápisku z 8. prosince 1893 najdeme: „V okolí Příbrami není dosud sníh, ale v okolí Carvánky se brodíme v závějích vysokých po kolena.“ Dále se v deníku píše: „ Všude dole byla sychravá mlha, ale tady (na Carvánce) nad mraky oslnivě svítilo slunce z modrého nebe.“ (Zdroj: J. Čáka, Střední Brdy) „Hájovna je uprostřed rozsáhlých lesů,“ čteme dále v deníku, „a obyvatelé její jsou tu v zimě takřka zakleti. Již v říjnu musí být hajný zásoben potravinami až do května. Hajná, nynější i předešlá, zcela případně říká, že jsou tu „na Sibiři". Před rokem kupříkladu, šli jsme s kolegou Dvořáčkem na Tok v květnu a nalezli jsme borůvky zralé, z loňského roku konzervované přirozeně v sněhu a ledu.“ (Zdroj: J. Čáka, Střední Brdy)  Kresba J.Čáky : „ původní Carvánka, z jedné strany roubená a z druhé strany kamenná skromná chalupa." (Zdroj: J.Čáka, Střední Brdy) Na nelehký, možná až krušný život na Carvánce, také vzpomíná její poslední obyvatelka Růžena Bučková. Rodina Bučkových odešla z tohoto nejvýše obydleného místa v létě roku 1931. Pro nás jsou zajímavá její vyprávění ze zimních cest za nákupy do Obecnice: „V zimě jsem tu cestu dělala na lyžích. To bývalo tenkrát sněhu, že ani složené metry dřeva nebyly vidět. Zrovna na tohle si vzpomínám proto, že mi jednou uvázla lyže ve spince, co ten metr dřeva nahoře svírá. Venkovní dveře hájovny někdy tak zapadly a zavály, že jsme se jen pracně dostávali ven. Tenkrát přijíždívali na Carvánku lyžaři, hlavně z Příbrami. Nejčastějšími hosty byla skupinka lékařů a sester z tamní nemocnice. A tak jsem vždy, kdy se čekala pěkná neděle, upekla velkou třenou bábovku a navařila čaj, a ono jim to moc přišlo k chuti. Tam nahoře svítilo vždycky slunce silněji než jinde v kraji, tak si lyžaři vylezli po žebříku na střechu kůlny, svlékli si košile a opalovali se tam. “ (Zdroj: J. Čáka, Střední Brdy)  Kresba J.Čáky : „ Po I.světové válce byla přistavěna k původní hájovně nová budova. Vedle bytu hajného byl zde i byt pro hosty se zvláštním vchodem. V roce 1931 byla hájovna rozebrána a odvezena do Strašic." (Zdroj: J.Čáka, Střední Brdy)   Z kroniky obce Padrť
: Roku 1936 se v kronice píše o lidových zvycích obyvatel Padrtě. Vzpomíná pan Václav Herbolt: „Zimy začínaly v polovině listopadu a většinou trvaly až do začátku března, kdy se rychle oteplovalo. Počasí bylo podle dnešní doby stálejší. V dlouhých zimách nebyla vzácností 80-ti centimetrová vrstva sněhu, závěje až jeden a půl metru vysoké, mrazy -20 °C a více. Život na vesnici jakoby ustal, lesní dělníci se těžko dostávali do práce. Udržovala se hlavně sjízdnost silnic, aby obec nebyla odříznuta od "světa" a zásobování. V této době nastávalo draní peří.“ Další zmínka o zimním počasí z kroniky je až z roku 1943. Tehdy byla zima mírná, první sníh padnul 13. listopadu, ale celou zimu se dobře jezdilo na kole, teprve k jaru nastaly vánice a 22. března se prohazovalo, léto bylo krásné, suché.  „ Lokalita bývalého Preisova mlýna na Padrti." : foto J.Vlček Zimy na Záběhlých : Nový rok 1929 přinesl nečekaně tuhou zimu, jaká se vyskytla ojediněle a v celém století jí není pamětníka. Sněhové vánice doprovázely silné mrazy, které vyvrcholily v únoru a dosahovaly -30 až - 40 °C. V této zimě, která byla velmi krutá a která způsobila mnoho škod na porostech a lesní zvěři, se mezi lidem rozšířilo hojně nemocí. (…) Na škole byly vyhlášeny mimořádné školní prázdniny a to do 1. března 1929. V kronice obce Záběhlé nalezneme vzpomínky z dětství jednoho z pamětníků (blíže neurčeno, ale časově popis spadá nejpravděpodobněji do meziválečné doby): „Lyžovat jsme chodili na vrch "Palcíř" a někdy na "Vršek" nad "Hlinišťama", kde vedla lesem "šlajsna" (lesní průsek), rozdělující jednotlivá oddělení porostů a byla vždy přímá, i několik kilometrů dlouhá.“ Pozn. Vršek nad „Hlinišťama“ se nachází na úbočí Kočky nad rybníčkem na Zadní Záběhlé Zimy na Kolvíně : Nejpodrobnější záznam o zimním počasí najdeme v kronice obce Kolvín, a to z roku 1929, kde se píše: „Není pamětníka tak tuhých mrazů, jaké byly tuto zimu. Začaly již na Štědrý den, ale byly téměř do konce ledna ještě snesitelné, ač u nás bývají mrazy dosti veliké, byly tyto citelné. Po celý leden ukazoval teploměr -14 až -18 °C. Koncem ledna mrazy neobyčejně zesílily a v únoru vůbec neklesly pod -20 °C. Největší mrazy u nás byly kolem 12. až 15. února, -36 °C! Již v lednu počaly veliké vánice a napadly ohromné spousty sněhu. Ve dnech 22. až 27. února se nepřetržitě sypal sníh, jehož napadlo na 150 cm, a kde byly naváty závěje, bylo ho na 2 m. Denně musila býti prohazována cesta, aby se dítky dostaly do školy, a to se vždy dětem ze severní části „Pod Palcířem“ ani nepodařilo. Cestování do naší obce i z ní bylo úplně přerušeno. Nebylo vody. Velké škody způsobily mrazy v polích i lesích. Ptactvo, zvěř a srnčí hladem hynula. Stav zvěře poklesl na 60 %. Zajíci přibíhali až do stavení, odkud se nedali odehnati ani zuřivým štěkotem psů. Následky mrazů byly nedozírné. Jenom ve školní zahradě bylo zničeno na 50 stromků ovocných a 10 stromů úplně zmrzlo. Dlouho se na tuto zimu bude vzpomínat!“ Zima letošního roku, 1930, byla dosti citelná, jak tu obyčejně bývá. V noci ze 3. na 4. ledna byla náhlá obleva, všechen sníh roztál a byla hojnost vody. Na počátku března napadla ještě spousta sněhu, místy až naváto na 100 cm, jež poleželo do 24. března. V noci bývaly silné mrazy, průměrně -5 až -6 °C. V roce 1933 se v kronice dočteme o lyžařích, kteří se po Kolvíně pohybovali. Ukázalo se jich totiž „slušné množství“. Tímto naši exkurzi po pravděpodobně nejstarších záznamech povětrnostních podmínek na Brdech musíme ukončit. Ne snad, že bychom chtěli, ale jak je obecně známo, osud brdských obcí se po druhé světové válce definitivně naplnil. Ty tak byly doslova smazány z povrchu zemského. V našem pátrání po dalších nejstarších zmínkách o lyžování ve středních Brdech jsme zatím nebyli moc úspěšní. Jeden střípek ale přeci jen máme. Je to stará fotografie turistů z Hořovic ze 13. ledna roku 1935. Ti se na svých lyžích, kterým se tehdy říkalo ski, pohybovali na hřebeni mezi vrcholy Černé skály, Brdy a Slonovce. Ve starých regionálních turistických průvodcích se dá vyhledat i zmínka o vhodnosti Brd pro lyžování. Doslova se praví: „Celková nadmořská výška a klimatické podmínky způsobují, že sněhová pokrývka je většinou trvalá a dosti vysoká. Proto lze i z níže položených míst podnikat v zimě lyžařské túry do brdského jádra oblasti, která je spolehlivým lyžařským terénem. Nejvyhledávanějším cílem je Třemšín (z Rožmitálu p. Tř., Nepomuku, Blovic apod.) a některé vrcholky Hřebenů (Stožec, Písky atd.). Také pro cvičné lyžování je tu mnoho vhodných míst - zejména na Rožmitálsku, Příbramsku, u Nového Knína, u Kamýka n. Vlt. atd. (zvlněné hřebeny a louky)." Určitě jste si také všimli, že v textu jsou úplně vynechány Brdy střední. Pravděpodobně záměrně. V roce 1958, kdy byl tento příbramský průvodce vydán, už vládla na Brdech totalita a s ní zároveň i přísné střežení tamního vojenského prostoru.  „ Hořovičtí turisté na hřebeni Slonovce u vojenské pozorovací věže 13.1.1935." foto poskytl p.Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy Měření sněhu porevoluční Sněhoměřič Martin Douša (roky 1988 až 2010) : Výběr nejzajímavějších dat z Martinových záznamů :
Jarní lyžování - nejzazší termín byl 9. 4. 2003 na hřebeni Prahy na 12-ti cm sněhu. Výňatek ze zimních záznamů Romana Poustky (roky 1993 až 2007) :
Sněhové zpravodajství „neoficiální“ Horské služby Brdy : Vznik Horské služby Brdy (dále jen HSB) je do kronik zaknihován v roce 1998. U zrodu této organizace stojí především rodina Fialů z Hluboše. Samotný sníh je v rámci HSB evidován od zimy na přelomu let 2004 a 2005, a to především díky sněhoměřiči Martinovi Doušovi, zakladateli tohoto odvětví u HSB. Na webových stránkách se tak objevují informace o výšce sněhové vrstvy v nejvyšších polohách brdského pohoří. Jak tomu bývá, časem se počet pravidelných sněhoměřičů zvýšil, a tím také vzrostla četnost sněhových informací na webu HSB. V dnešní době přispívají do sněhového zpravodajství pravidelně tři měřiči, navíc se velmi výrazně zapojuje redakce brdského webového portálu Brdy.org. V posledních letech také sledujeme sjízdnost nejpopulárnějších brdských běžkařských tras. Od letošní zimy (2011/2012) byl navíc spuštěn nový sněhový portál Brdská stopa, který se snaží přinášet komplexní sněhové informace z celých Brd. Za ta léta se nám podařilo nasbírat relativně velké množství dat. Některá zajímavá čísla naleznete v tomto článku. Zajímavá měření z archivu HSB :
Pro Brdskou stopu : Jiří Vlček
|
Poslední březnový den ve znamení Semináře HSB
Horská služba Brdy
nezahálela a poslední březnový den, po kterém následuje všemi velmi dobře známý
apríl, uspořádala svůj historicky první seminář. Sami si určitě říkáte, že se
poslední dobou s akcemi podobného druhu navíc zaměřenými na brdskou tematiku doslova
roztrhl pytel. I zde lze najít jistou analogii. Náš seminář však měl být jiný.
Totiž turisticky-poznávací. A to se také povedlo.
Na ranní sraz před budovu lesní správy v Nepomuku u Rožmitálu pod Třemšínem dorazilo nakonec 16 účastníků z 21 ohlášených. Na sníženém počtu se podepsaly především nemoci a také zhoršená předpověď počasí na sobotní den. Ta se paradoxně nevyplnila. Sice nás celý den na cestě po hřebenech doprovázel silný vítr, ale déšť nás naštěstí míjel. Takže v podstatě to správné brdské počasí. Na srazu se objevila řada zajímavých lidí. Jmenovitě bych ale rád vyzdvihl účast pana Vlastimíra Holíka, který nelenil po ránu absolvovat pěší túru o délce cca 16 km jen proto, aby se zúčastnil našeho Semináře HSB. Čas počátečního výstupu byl dodržen, a tak se celá skupina vydala okolo 9:00 hod. tzv. „traverzem“ k bývalé boudě u Sv.Jána. Po krátké přestávce a vyfunění po „náročném“ výstupu odcházíme po hřebeni k Čákově vyhlídce. Odtud pod meteoradarem na severní vyhlídku z úbočí Prahy. Po cestě se ještě na chvilinku zastavíme u zděného opevnění bývalého radaru Pegasus Y, kde o celém zařízení poutavě vypraví Pavel Wünsch. Následuje sestup úbočím vrcholu Praha až na samotné Roviny. Po krátkém připomenutí filmu Práče, ve kterém se místní hájovna objevila, odcházíme přes Paterák na vyhlídku z vrchu zvaného Kočka. Po rychlém pozdním obědě opouštíme toto větrné místo a vydáváme se doslova po hřebeni na „Předkočičí“ k „Ležatému mezníku“. Odtud snadno sestupujeme úbočím po lesní cestě k památnému dubu poblíž bývalé myslivny na Přední Záběhlé. Následuje nudnější cesta, horskou hantýrkou řečeno tzv. normálkou, z Přední Záběhlé okolo Ganglofova náhonu k lomu pod Červeným vrchem a poté po cyklostezce do Nepálu, kde jsme již netrpělivě očekáváni. V první části celodenního semináře jsme tedy absolvovali pohodovým tempem necelých 17 km. Druhá část Semináře HSB, tzv. přednášková, začala velmi neformálně, ale překvapivě rovněž dle časového plánu. Vyčerpaným „horalům“ totiž přišel vhod nepálský guláš, který jako vždy nezklamal. S prvním příspěvkem o historii „neoficiální“ Horské služby Brdy vystoupil jeden z jejich zakladatelů Vlastimil Fiala. Ten ve svém příspěvku popsal samotný vznik této organizace a naň plynule navázal barvitým popisem všemožných akcí pořádaných tímto sdružením. Všichni účastníci Semináře HSB slyšeli příběh „Brdmana“, představili si jak náročný je „Výstup na Sněžku“ a zaznamenali si kvalifikační délku „Letu na lyžích“. Činorodost Horské služby Brdy je neomezená! Jako druhý byl přednesen příspěvek zabývající se historickými i současnými měřeními sněhu na Brdech, který byl doplněn několika střípky z historie brdského lyžování. Z úst Jiřího Vlčka a Martina Douši zazněly úryvky z kronik zaniklých obcí na Brdech a byla přednesena řada zajímavých sněžných měření z nedávné minulosti a vlastně i současnosti. Představeny byly také pomůcky, kterými Horská služba Brdy zajišťuje svá současná měření. Po krátké přestávce vystoupil na semináři s určitě nejzajímavějším a rovněž i nejkvalitnějším příspěvkem Pavel Wünsch. Ten vyprávěl o Berní rule Podbrdska. V úvodu své přednášky shrnul nejstarší soupisy půdy v Čechách a na Moravě až po tzv. Stabilní katastr. Zabýval se rovněž celou problematikou výběru daní z půdy v jednotlivých etapách, nepřesnostmi a neúplnostmi těchto soupisů apod. V závěru příspěvku se pak povídalo detailně o samotné Berní rule na Podbrdsku. Na závěr Semináře HSB byly promítnuty brdské fotografie od Čeňka Kožnara a archivní němý filmový snímek natočený při příležitosti vzniku Horské služby Brdy. Pan Čáslavský totiž po dlouhém jednání exkluzivně poskytl pro tento seminář svůj trezorový film a s ním i jedno vysílací právo na snímek nazvaný Hospoda. Účastníci tak mohli vidět a především i s barvitým komentářem režiséra slyšet, první oficiální zasedání HSB v Hluboši. Okolo 20:00 hod. byla akce ukončena a všichni se tak mohli pomalu začít vracet do svých domovů. Touto cestou bych rád poděkoval všem příchozím za účast na našem premiérovém ročníku Semináře HSB. Zájem nás velmi příjemně překvapil a rovněž také potěšil. Velký dík patří všem přednášejícím nejenom za samotné přednesení svého příspěvku, ale především také za jejich čas strávený nad přípravami. Redakce Brdské stopy slibuje, že se uskuteční i další ročník. Jak bude vypadat se nechte prosím překvapit. Jisté představy ale máme. Pod odkazem uloženým pod fotografií se můžete podívat na velmi pěkné album z celé akce . Autorem je Dan Svoboda.  |
Statistiky návštěvnosti Brdské stopy v únoru 2012
Na hřebenech
Brd už dávno sníh roztál, my však můžeme na letošní zimu nostalgicky zavzpomínat alepoň
prostřednictvím statistik návštěvnosti portálu Brdská stopa za měsíc únor 2012.
Únor tohoto roku byl totiž na sníh relativně dosti bohatý. To se také dozajisté
promítlo do našich statistik. Obdobně jako v lednu tohoto roku nejvyšší únorové přístupy postupně zaznamenáváme od každého čtvrtka v týdnu, kdy páteční návštěvnost kulminuje, v sobotu se drží na podobné úrovni a přes neděli k pondělí pozvolně opadá. Jednoduše lze znovu říci, že s blížícím se víkendem se poptávka po informacích zvyšovalala. Tentokrát se na přelomu ledna a února 2012 držela návštěvnost mezi 250 – 300 přístupy za den, z toho bylo vždy 200 – 250 přístupů unikátních. Druhý únorový víkend pak přinesl do Brd intenzivnější sněhové přeháňky a s tím i rekord návštěvnosti našich stránek. V pátek 10.února 2012 četlo Brdskou stopu neuvěřitelných 541 návštěvníků (418 unikátních). V týdnu mezi 10. a 17.únorem 2012 se návštěvnost držela na úctyhodných 300 – 350 přístupech za den (250 – 300 unikátních) s tím, že v pátek 17.února 2012 navštívilo Brdskou stopu 483 lyžařů (z toho 352 návštěv bylo unikátních). Pak nastala v Brdech obleva a s tím přišel i úbytek návštěvníků našeho portálu. Ke konci druhého měsíce roku 2012 pravidelně nachází Brdskou stopu 100 unikátních návštěvníků. V průměru si každý čtenář při své návštěvě přečte na našem webu 3 – 4 stránky. Nejvíce Vás zajímalo pochopitelně Aktuální sněhové zpravodajství (cca 45% návštěv), Lyžařské trasy (38% návštěv), mapa sněhového pokrytí (8% návštěv). Zbylých 9% zůstalo na ostatní naše rubriky.
Zajímavé je také sledovat demografické údaje. Jednoznačně převažují návštěvníci z hlavního města Prahy (cca 57 %), následuje pak Plzeň (cca 25 %), Příbram (cca 4%), Rokycany (cca 2%), Beroun (cca 2%), Hořovice (cca 1%), Kladno (cca 1 %) a zbylá Kladno, Blatná, Tábor, Rakovník, další města a zahraniční destinace se dělí o zbývajících cca 8%. Překvapivě na naše stránky zabrousí i čtenáři na svých cestách v zahraničí. Pravidelnější přístupy jsou z Londýna, Vídně, Boise (USA) atd.
Pomocí Google Analytics jsme schopni také sledovat, jakým způsobem se na naše stránky připojíte. Ve 45% případů se na Brdskou stopu dostáváte z odkazujících stránek (cca 60% z mateřského webu Horské služby Brdy, cca 11% z portálu Kamzasnehem.cz, cca 7% z meteorologické stanice Misov.info, cca 4% z portálu Pribramsko.eu, cca 2% z portálu Brdy.org, ostatní portály mají zhruba 1%), ve 32% si nás najdete klíčovým slovem ve vyhledávači ve většině případů z Googlu a Seznamu (nejčastěji Brdská stopa, sníh brdy, ski areál těškov, hs brdy a další). 23% je pak přímých přístupů.
Shrnutí základních dat za únor 2012 : 6985 návštěv (2896 unikátních) 22 140 zobrazených stránek (15 959 unikátních zobrazení) průměrně navštíveno stránek jedním uživatelem : 3,17 průměrná doba strávená na webu : 3:13 min. průměrná doba strávená na jedné stránce : 1:29 min. nejvyšší počet návštěv : 541 (10.2.2012) nejvyšší počet unikátních návštěv : 418 (10.2.2012) |
Tajemný makrosvět Josefa Arnošta
Neděláme to pravidelně, ale musíme Vás informovat a především Vás pozvat na jednu ne zcela brdskou akci. Od 23.března 2012 bude k vidění v Obchůdku z přírody v Rokycanech v Palackého ulici (lidově řečeno v nádražce) výstava fotografií Josefa Arnošta. Vernisáž " Tajemného makrosvěta " je plánována na páteční 18-tou hodinu. Spojení našeho kamaráda Pepči s Brdy ale přeci jen existuje. Nejen, že pochází z podbrdského hornického městečka Mirošova, ale zároveň je také naším oficiálním fotografem na akci zvané " Betlémské světlo na Baštíně ". Svůj talent předvádí především v časopise Příroda, kde několikrát uspěl se svými pavouky, skákavkami a jinými brouky zvolenými za fota měsíce. Chlubit se může také svými dvěma třetími místy ve fotografické soutěži v kategorii makro v časopisech Příroda a Naše příroda. Celá redakce Brdské stopy Ti Pepčo věří, že to jednou všem natřeš a budeš stát na stupni nejvyšším! Pakliže tedy budete mít v pátek tu správnou náladu, určitě na tuto vernisáž nezapomeňte. Fotografie budou stát minimálně za Vaše krátké zastaveníčko a povšimnutí. Skoll.  |
| Přílohy:
pozvanka_vystava.jpg
sněhové zpravodajství - 9.3.2012
Dobrý večer všem! I náš největší vytrvalec, sněhoměřič Martin Douša, dnešním dnem ukončuje svou brdskou lyžařskou sezónu. I když my ostatní přeci jen pochybujeme o jeho slovech : "Jaro je tu! ". Vsadíme se totiž o kilo jitrnic, že ještě lyže do sena nezahodil. Každopádně všem posledním fanatikům Martin vzkazuje, že HSB projela poslední miniokruh o délce cca 1 km, který začíná u trafostanice pod vrchem Praha, poté vede po okraji hřebene k Čákově vyhlídce odkud jde přímým průsekem k Padrťské vyhlídce, a dále k severní vyhlídce a kolem kóty zpět k silnici. Zbylý "skorosouvislý" sníh je firn. Kdo si chce udělat poslední fotku s lyžemi na sněhu musí tedy sem a nebo případně na Vysoký Tok (pojmenování nejvyššího brdského vrcholu v turistickém průvodci z roku 1924, mimochodem tehdy uváděna výška nejvyššího brdského kopce 857 m.n.m.). Skoll ! |
1-10 of 56