newsletter 16 - Zapomeňte na křížovky

 

Born to be wild?


Někdy si říkám, zda se naše zpoždění za světem dá nějak přesně změřit. Nejmenší bude nejspíš v módě, kde to ale nehraje žádnou podstatnou roli. Jaké je asi ve zdravotnictví? A jaké v péči o staré lidi?

Je to přesně 8 let, co byla vydána převratná studie s názvem ACTIVE. Američani milují akronymy. Ta zpráva se jmenuje Advanced Cognitive Training for Independent and Vital Elderly, Moderní kognitivní trénink pro nezávislé a vitální staré lidi, a světlo světa spatřila 13. listopadu 2002. Na studii se podílelo 11 univerzit a výzkumných ústavů, pokusnými králíky bylo 2802 starých lidí - a výsledek studie byl tehdy převratnou novinkou. Stručně se dá shrnout do jedné věty: Přirozený úbytek mentálních schopností zdravých stárnoucích lidí se dá víceméně vynulovat moderním tréninkem kognitivních schopností. Jinak řečeno, kdo trénuje paměť nebo logické myšlení, nepřijde o ně s věkem. Přitom zdokonalení pomocí specializovaného tréninku vydrží velmi dlouho, řádově léta.

Jedna ze spoluautorek studie ACTIVE, dr. Jerri Edwardsová, k tomu říká: "Je brzy na tvrzení, že můžeme zvrátit kognitivní úpadek natrvalo. Co ale můžeme říci, je, že když člověk cvičí, může zvýšit rychlost zpracování informací v mozku o 146 až 250%, přičemž značná část tohoto zlepšení vydrží i pět let."

Tyto poznatky změnily za ta léta život statisíců stárnoucích Američanů, kteří začali trénovat své mozky, a to mimo jiné díky velké publicitě výsledků studie. Nastal poměrně masový rozvoj různých tréninkových programů, vznikly stovky středisek k trénování mentální výkonnosti. K nám tato vědomost zatím prakticky nedorazila, s naším HAPPYneuronem jsme u nás sami a zájem veřejnosti se za masívní rozhodně označit nedá. Naše zpoždění v tomto směru tedy bude asi větší než 8 let, to je zřejmé.

Čeští důchodci luští křížovky a považují to za cvičení proti stárnutí. "Křížovky nejsou druhem kognitivního tréninku," říká dr. Edwardsová. "Mohou pomáhat, ale nejsou strukturovaným mentálním cvičením, které by zdokonalovalo specifické kognitivní schopnosti - pochopitelně kromě schopnosti luštit křížovky."

Když už je u nás všem jedno, že stárnutím ztrácejí svou mentální výkonnost, je jedna disciplína, kde to kupodivu nikomu jedno není. Řízení auta. V Americe je to pochopitelně zcela jiný problém než u nás, jelikož v zemi s chabou veřejnou dopravou a obrovskými vzdálenostmi je neschopnost řídit auto existenční problém. Český důchodce dojede k lékaři autobusem. Ale i tak je ztráta řidičáku velkým zásahem pro každého. Jedním z klíčových kognitivních problémů je zmenšování tzv. efektivního zorného pole. To je dáno rychlostí zpracování informací v mozku a vizuální pozorností. Není to tedy vlastnost oka, je to mentální schopnost, jež se s věkem citelně zhoršuje. Současně je to schopnost zcela klíčová pro řízení auta. Můžeme si to představit zjednodušeně tak, že mladý člověk se dívá před sebe a současně vnímá i dění po stranách a dokáže na ně reagovat. Starý člověk vnímá jen to, na co se dívá, protože jeho mozek nezvládá zpracování tak velkého množství informací, takže si nevšimne třeba dění ve zpětném zrcátku nebo chodce na přechodu.

Delší dobu se vědělo, že efektivní zorné pole se dá zvětšit pomocí tréninku. Dr. Jerri Edwardsová se podílela na výzkumu, který měl ukázat, zda je lepší tradiční simulátor řízení auta nebo počítačový trénink zaměřený na zrychlení zpracování informací v naší hlavě. Proto byli účastníci výzkumu rozděleni na dvě skupiny, přičemž jedna absolvovala mnoho hodin "jízd" na simulátoru a druhá trénovala na počítači. Zajímavým výsledkem bylo, že obě skupiny se zlepšily prakticky stejně - ovšem zlepšení skupiny ze simulátoru do 18 měsíců téměř vyprchalo, zatímco zlepšení počítačové skupiny zůstalo. Dr. Edwardsová to komentovala: "Rychlejší zpracování informací v mozku zřejmě dovoluje lidem rychleji reagovat na neočekávané situace, jež vyžadují okamžitou reakci, a v dopravě snižuje počet nebezpečných manévrů o 40%."

Je to praktický důkaz, že zvýšení "výpočetní rychlosti" našeho stárnoucího mozku pomocí počítačových her může velmi pozitivně ovlivnit náš život, naše bezpečí, naši výkonnost. Je to také důkaz, že kognitivní trénink je efektivnější než tradiční metody.

Vidíte, a tuhle informaci se od svého lékaře nedozvíte, když si mu budete stěžovat, že ztrácíte jistotu při řízení. A přitom je to tak prosté. Stačí si koupit cédéčko a cvičit... O tom, jak HAPPYneuron zlepšuje řidičské schopnosti, jsme psali už v newsletteru 4.


Martin Chlupáč