Bůh vybírá jisté lidi, aby mimořádným způsobem připomenul světu Boží existenci, Boží všemocnou lásku a nekonečné milosrdenství. Svatý Charbel Makhlouf (Šarbel Machlúf) je jeden z nejznámějších svatých na Středním východě. Burcuje víru a všeobecnou úctu mimořádnými zázraky a znameními způsobenými silou své přímluvy.
Narodil se 8. dubna 1828 jako páté dítě nemajetných rodičů Antuna a Brigidy Makhloufových, kteří žili v malém městečku na kopci Bekaa Kafra 140 km severně od Bejrútu. Při křtu dostal jméno Josef. Jeho rodiče byli katolíci maronitského ritu. Jejich děti vyrůstaly v radostné atmosféře lásky, která pramenila z živé denní modlitby a tvrdé práce na poli. V té době byl Libanon pod vládou Osmanské říše. Když byly Josefovi tři roky, zemřel mu otec. Josefova matka se rozhodla, že se znovu provdá, aby dětem umožnila péči a vzdělání. Vzala si za manžela poctivého a zbožného jáhna jménem Ibrahím.
Volání k řeholnímu životu
Ve čtrnácti letech Josef pocítil první náznaky volání k mnišskému povolání. Avšak teprve v roce 1851 se rozhodl vstoupit do kláštera v Maifuku, ve kterém potom prožil první rok svého noviciátu. Ve druhém roce novic Josef přešel do kláštera v Annayi, kde 1. listopadu 1853 složil první sliby a přijal jméno Charbel po starokřesťanském mučedníkovi, který byl v roce 107 našeho letopočtu zabit v Antiochii. Dokončil svá teologická studia a 23. června 1859 byl vysvěcen na kněze.
Jako mladý kněz se v roce 1860 stal svědkem hrozného masakru, kdy muslimové a členové drúzské sekty zabili přes dvacet tisíc křesťanů. Muslimské hordy vraždily rodiny křesťanů bez slitování, loupily a vypalovaly kostely, kláštery, statky a domy. Stovky uprchlíků, hladových, zraněných a zděšených z toho, co se stalo, a ještě mohlo stát, hledalo útočiště v klášteře v Annayi. Otec Charbel uprchlíkům poskytl veškerou pomoc - stále se modlil, postil, činil pokání a nabídl Bohu sám sebe jako oběť za vykoupení z utrpení a prosil Jej o slitování nad postiženými i útočníky.
Hmatatelné zpřítomnění Boží lásky
Když někdo, kdo je úplně oddán Bohu, prosí, zpřítomní ve světě Boží všemohoucí lásku. Je to pak Kristus sám, kdo mluví skrze něho, poráží ďábla dobrotou, lež pravdou a nenávist láskou. Na světě neexistují účinnější prostředky boje proti zlu. Takovým způsobem otec Charbel bojoval proti zlu, protože věděl, že nejjistější cesta, jak je možné změnit svět k lepšímu, je změnit sám sebe, stát se svatým ve spojení s Bohem. To byl hlavní cíl jeho života v klášteře. Pouze ti, kdo oddaně touží po svatosti, učiní svět lepším.
15. února 1875, po mnoha letech v klášteře v Annayi, otec Charbel obdržel povolení k odchodu do poustevny svatých Petra a Pavla, kde se spojil s Kristem modlitbami, manuální prací, přísným sebeovládáním a půstem. Malá a odlehlá poustevna, ve které žili pouze tři mniši, se nacházela v nadmořské výšce 1350 metrů. Charbelova cela měla pouze šest metrů čtverečních. Pod hábitem stále nosil žíněnou košili a spal jen několik hodin denně. Jedl velice málo, pouze jednou za den. Maso nejedl vůbec. Eucharistie byla ústředním bodem jeho života. Dříve než přistoupil ke slavení mše svaté v kapli poustevny, vždy se na ni nejprve dlouho připravoval. Pak zůstával ještě další dvě hodiny v díkůvzdání. Denně adoroval před Nejsvětější svátostí. Také každý den četl a rozjímal Písmo Svaté. Pracoval a bez ustání se modlil. Tímto způsobem se odevzdával Bohu, aby Bůh mohl očistit jeho srdce a osvobodit ho od zlých sklonů a egoismu.
Spolubratři považovali Charbela za svatého již během jeho života, protože věděli, jak hrdinně následuje Krista. Pouze určití lidé jsou povoláni k životu tak přísnému, jaký vedl Charbel, ale Kristus volá ke svatosti každého z nás. Smysl pozemského žití je růst v lásce, abychom dosáhli nebe. To znamená milovat tak, jak Kristus miluje nás a uskutečňovat v každodenním životě Jeho největší přikázání: "Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás" (Jan 15,12).
Otec Charbel byl tak úzce spojen s Kristem, že mohl vyzařovat radost a čistou lásku ke každému koho potkal a proto Ježíš mohl skrze něj učinit mnoho zázraků a znamení. Jeden z četných zázraků, připisovaný tomuto libanonskému mnichu, se udál v roce 1885 a týkal se chudých vesničanů, kteří bydleli v blízkosti kláštera Annaya. Obrovské mračno kobylek přiletělo na pole a začalo ničit úrodu. Pro lidi to byla velká pohroma, která hrozila velkým hladem. Představený kláštera požádal otce Charbela, ať se okamžitě vydá na pole, aby se tam modlil, žehnal je a kropil svěcenou vodou. Kobylky zmizely z každého pole, které mnich požehnal, a úroda byla nakonec zachráněna.
Uzdravuje na těle i na duchu
V roce 1873 otec představený poslal otce Charbela do paláce prince Rašída Bejk Al-Choury, aby se modlil za princova syna Nagiba, který onemocněl tyfem. Lékaři chlapci dávali už jen velmi malou naději. Otec Charbel pozvedl svatý kříž nad hochem a požehnal ho svěcenou vodou. O chvilku později se Nagib uzdravil, k veliké radosti všech přítomných. Když později princův syn dokončil lékařská studia, stal se pak jedním z nejznámějších lékařů v Libanonu. V malém městě Ehme žil duševně postižený člověk, který byl velkým nebezpečím pro sebe i pro jiné. Několik mužů ho s velkými obtížemi přivedlo do kláštera Annaya, ale nedokázali ho už dovést do kostela, protože disponoval nadlidskou silou. Objevil se otec Charbel a požádal ho, aby šel s ním a poklekl před svatostánkem. Muž se sklonil a učinil tak, jak mu mnich řekl. Po modlitbě, v souladu s východním obyčejem, četl otec Charbel postiženému z Evangelia. Pak se stal zázrak. Muž byl uzdraven. Později se oženil, měl početnou rodinu a přestěhoval se do Spojených států. I tam se stalo mnoho zázraků ve spojení s otcem Charbelem, ale většinou až po jeho smrti.
Otec Charbel zemřel na Štědrý večer roku 1898 během adorace před Nejsvětější Svátostí. Jeho spolubratři ho našli na podlaze kaple. Když umývali tělo, objevilo se velké světlo ze svatostánku. Mniši to považovali za viditelné znamení nebe. Venku silně sněžilo a vál ostrý vítr. Všechny cesty k poustevně byly zaváté sněhem a nikdo z kláštera nemohl nejbližší vesničany informovat o jeho smrti. Ale stala se zvláštní věc. Přesně ten den lidé v okolí vnitřně poznali, že otec Charbel byl povolán do nebe. Mladí muži se vydali s lopatami odklízet sníh, aby se dostali do poustevny a donesli tělo do kláštera Annaya. Představený kláštera napsal: „Ztratili jsme jasnou hvězdu, která ochraňovala náš řád, Církev a všechny Libanonce svou svatostí. Modleme se, aby Bůh učinil Charbela naším patronem, který nad námi bude dohlížet a bdít a bude průvodcem temnotami pozemského života."
Tajemná záře, vůně, tekutina...
Na svátek Narození Páně byl otec Charbel uložen k odpočinku do společné hrobky v klášteře. Následující noci se nad celým údolím rozlila záhadná jasná záře a trvala po čtyřicet pět nocí. Událost vyvolala velký rozruch v celém kraji. Tisíce křesťanů i muslimů přicházelo k hrobu, aby viděly tento mimořádný jev. S cílem získat z ostatků otce Charbela alespoň kousek oblečení nebo pramenů vlasů jako relikvie, začali kopat v místě hrobu. Kvůli bezpečnosti se maronitský patriarcha rozhodl přenést Charbelovo tělo do kláštera.
Hrob byl otevřen za přítomnosti lékaře a dalších oficiálních svědků. Exhumované mnichovo tělo bylo neporušené i přes to, že bylo přikryto mokrou zemí. Odborníci ho podrobili lékařským testům, které potvrdily, že tkáně nejeví žádné známky rozkladu, a že tělo navíc vydává úžasnou vůni a uvolňuje tekutinu neznámého původu. Dodnes tato tekutina bez ustání vychází ze světcova těla jako znamení Kristovy uzdravující síly. Tělo otce Charbela bylo umyto, oblečeno do nových šatů a uloženo v otevřené rakvi v jedné místnosti kláštera, která není přístupná veřejnosti. Kvůli neustálému prosakování tekutiny z těla museli mniši vyměňovat roucha zesnulému poustevníkovi každé dva týdny.
24. června 1927 bylo Charbelovo tělo uloženo do kovové rakve a přeneseno do mramorové hrobky v klášterním kostele. V roce 1950 začala prosakovat záhadná tekutina z hrobky. Maronitský patriarcha nechal tělo exhumovat. Bylo vystaveno v přítomnosti členů lékařské komise, představitelů církve a úředníků města. Jejich očím se naskytl mimořádný pohled. Tělo svatého Charbela bylo neporušené jako v okamžiku smrti. Tajemná tekutina, kterou stále ronilo tělo světce, zkorodovala kovovou rakev, a našla si dokonce cestu mramorem hrobky. Tělo bylo opět umyto a oblečeno a vystaveno veřejnosti po několik dní, uloženo do nové rakve a pochováno do hrobky zevnitř vybetonované. Toho roku byl zaznamenán rekordní počet zázračných uzdravení a obrácení v Annayi. Klášter se stal poutním místem nejen pro křesťany, ale i pro muslimy, i pro lidi jiných vyznání.
Další exhumace se konala 7. srpna 1952, tentokrát za přítomnosti patriarchy syrsko-katolické církve, biskupů, pěti profesorů medicíny, ministra zdravotnictví a dalších pozorovatelů. Ostatky poustevníka byly neporušené a zatopené neustále prosakující tekutinou. Svatý Charbel byl opět vystaven veřejnosti od 7. do 25. srpna toho roku. Bylo učiněno mnoho pokusů zastavit prosakování tekutiny, mimo jiné vyjmutím žaludku a střev, ale bez výsledku. Lidská věda nemůže zastavit sílu Božího počínání na těle svatého poutníka.
Renomovaný libanonský profesor medicíny Georgio Sciukrallah 34krát pečlivě zkoumal tělo v průběhu sedmnácti let. Takto shrnul svá mnohaletá pozorování: „Kdykoli jsem zkoumal tělo svatého Charbela, vždy jsem ho ke svému údivu shledal nedotčené, bez jakékoli známky rozkladu a poddajné a vláčné, jako kdyby ho právě v tom okamžiku zastihla smrt. Nejvíce mne však udivilo neustálé vylučování tekutiny celým tělem. Tuto skutečnost jsem na svých cestách konzultoval s profesory medicíny jak v Bejrútu, tak v různých městech v Evropě, ale nikdo nebyl schopen objasnit tento jev. Tento úkaz je skutečně jedinečný v celé historii. Kdyby tělo vylučovalo pouze tři gramy tekutiny denně (ve skutečnosti je to však mnohem více), pak během 66 let by celková váha tekutiny činila 72 kg, což je o dost více než váha samotného těla. Z vědeckého hlediska nenabízí tato skutečnost žádné vysvětlení, protože lidské tělo obsahuje přibližně pět litrů krve a jiných tělních tekutin. Na základě svého dosavadního zkoumání potvrzuji, že tělo je ve stavu perfektní zachovalosti, neustále produkující záhadnou tekutinu, což připisuji zásahu samotného Boha."
Svatého Charbela za jeho života nikdo nefotografoval, a ani nikdo nenamaloval jeho portrét. Přesto existuje světcova fotografie. K mimořádné události došlo 8. května 1950. Několik maronitských misionářů a jejich žáků se fotografovalo před hrobkou svatého Charbela. Po vyvolání fotografie zjistili, že na ní je ještě jedna neznámá postava - postava mnicha - stojící mezi nimi. Starší mniši, kteří znali otce Charbela, ho na této fotografii poznali. Je na ní zachycen tak, jak vypadal v posledních letech svého života. Odborníci vyloučili jakýkoliv podvod. Tato fotografie sloužila jako předloha pro zhotovení většiny obrazů svatého poustevníka, včetně těch, které byly vystaveny na Náměstí svatého Petra v Římě během jeho blahořečení a svatořečení.
Otec Charbel Makhlouf (Šarbel Machlúf) byl papežem Pavlem VI. prohlášen za blahoslaveného dne 5. prosince 1965. Svatořečen byl týmž papežem 9. října 1977. Zástupy poutníků nepřestávají navštěvovat poustevníkův hrob, který se nachází v maronitském klášteře v Annayi, kde mnozí byli zázračně uzdraveni na těle i na duchu. Příkladem svého života a neustálou přímluvou u Boha nás svatý Charbel vyzývá, abychom usilovali o věčné štěstí v nebi - denně, odvážně a nekompromisně. Do nebe vede pouze jedna cesta - ta, na kterou nás zve Ježíš: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho" (Mk 8,34-35). Podle příkladu svatého Charbela se nebojme jít cestou pokory, sebezapření a odpírání hříchu. Staňme se jedno s Kristem - zdrojem Lásky - neustálou modlitbou, přijetím svátosti pokání a svatého přijímání a obětavou láskou k bližnímu.
MODLITBA k Svatému ŠARBELOVI (Charbelovi) z Libanonu /arabského státu/:
Svatý otče ŠARBELE (Charbele), jenž jsi se zřekl radovánek světa, žil prostý život v samotě poustevníka a nyní dlíš ve slávě nebe, přimlouvej se za nás! Osviť naše mysli a srdce, posiluj naši víru a vůli. Zapal v nás lásku k Bohu i bližním. Pomoz nám, abychom zvolili dobro a odmítli zlo. Chraň nás před nepřáteli viditelnými i neviditelnými, pomáhej nám v každodenním životě. Tvou přímluvou Bůh obdarovává mnohé lidi duchovním nebo tělesným uzdravením nebo vyřešením jiných beznadějných problémů. Shlédni na nás s láskou, je-li to v souladu s Boží vůlí, vypros od Něj, co pokorně žádáme (uveďte, o co prosíte). A především, pomáhej nám, abychom každý den kráčeli cestou svatosti k věčnému životu. Amen.
POLITICKÉ NÁZORY:
O politické dění v České republice, v Evropě a ve světě se velmi zajímám a proto vždy chodím k volbám. A jsem přesvědčen o tom, že kdo k volbám nechodí, tak potom nemá žádné morální právo kritizovat politickou situaci v České republice. Mám velké sociální cítění. Takže volím umírněnou levici a střed. Přitom jsem za socialismu ani jako armádní důstojník (tehdy v hodnosti kapitána ve funkci starší tlumočník - instruktor arabského jazyka + učitel arabštiny) nebyl členem Komunistické strany Československa. Nikdy jsem nebyl, nejsem a ani nebudu členem žádné politické strany !!!
MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA BÝVALÉHO PREZIDENTA VÁCLAVA HAVLA:
Jsem přesvědčen o tom, že bývalý prezident Václav HAVEL byl jedním z nejhloupějších prezidentů, jaké kdy naše republika měla a pochybuji, že ho někdo v blízké budoucnosti překoná. Tento pomatený ráčkující uslintaný notorický ožralec, rádoby filozof, autor podřadných divadelních her, polobuzerant (obojživelník) a válečný štváč, který vyzýval k "Humanitárnímu bombardování bývalé Jugoslávie" a pak každý rok netrpělivě očekával, že dostane "Nobelovu cenu za mír" nemohl být normální !!! Osobně se podílel na rozkradení veškerého majetku Československa formou tzv. "Kupónové privatizace", zakázal vývoz zbraní a další vojenské techniky do zahraničí a tím zrušil zbrojní výrobu v Čechách a na Slovensku. Zaprodal nás zemím bývalé západní Evropy za to, že ho jako disidenta v období socialismu finančně podporovaly. Byl to neuvěřitelný lhář, který tvrdil, že chce být prezidentem pouze do prvních svobodných voleb v r. 1990 a nakonec mu moc tak zachutnala, že když skončil jako prezident Československa, tak pokračoval, opojen politickou mocí, ještě další dvě pětileté období jako prezident České republiky. Že ho jeho otec Václav M. HAVEL raději "nevyleštil někam do křoví", když se vracel domů z nějaké taneční zábavy !!! Ještě chci napsat, že Václav HAVEL byl prostě synek z kolaborantské rodiny, který jako malý kluk sedával na klíně prominentnímu nacistickému zločinci Reinhardu HEYDRICHOVI, který měl v plánu zlikvidovat český národ !!! Reinhard HEYDRICH chodil o víkendech k Havlům na obědy a s malým Vašíčkem HAVLEM a jeho maminkou na koupaliště. Václav HAVEL říkal této nacistické zrůdě "MŮJ MILÝ STRÝČKU". Doma mám fotografie, které to dosvědčují. Jsem přesvědčen o tom, že kdybych tyto fotky zveřejnil na facebooku, tak mi je zablokují, tedy spíš zruší facebookový účet.
MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA SOUČASNÉHO PREZIDENTA PETRA PAVLA:
Netušil jsem, že někteří Češi jsou tak neuvěřitelně hloupí a nechali se zcela zmanipulovat (vymýt si hlavy) provládními sdělovacími prostředky v neférové kampani s heslem "Všichni proti Babišovi". Všichni ti "TUPOUNI" (tradičně především Pražáci), co v roce 2023 v druhém kole prezidentských voleb volili za nového českého prezidenta armádního generála ve výslužbě Ing. Petra PAVLA, M.A. snad o něm ani nic nečetli, takže o něm pravděpodobně vůbec nic neví, jinak by ho opravdu nikdy nevolili! Z toho jasně vyplývá, že by se povinně měli podrobit důkladnému psychiatrickému vyšetření!
Připomínám, že nově zvolený prezident České republiky Petr PAVEL byl a je:
1. Neuvěřitelný lhář, který mění svoje názory jako ponožky.
2. Po ukončení Vysoké vojenské školy pozemního vojska Ludvíka Svobody ve Vyškově na Moravě v roce 1983 si podal přihlášku do Komunistické strany Československa (KSČ) a po dvouletém období kandidátství byl dne 13. února r. 1985 do strany přijat. Poté se rychle stal předsedou základní organizace KSČ u vojenského útvaru v Prostějově. Už to svědčí o tom, jaký to byl a je neuvěřitelný kariérista! On nebyl jen obyčejným členem KSČ, jako 99 % všech tehdy sloužících důstojníků, praporčíků a rotmistrů v Československé lidové armádě (ČSLA), kteří do KSČ museli vstoupit, když chtěli sloužit v naší armádě. On využil členství v KSČ k co nejrychlejšímu kariérnímu postupu. Mně ale na tom vadí to, jak rychle po roce 1989 "převlékl kabát" a prohlásil, že to byla chyba, že do KSČ vstoupil a že KSČ byla zločinecká organizace. No to je absolutní vrchol pokrytectví!
3. Předsedou základní organizace KSČ byl znovu i po nástupu do tříletého interního postgraduálního kurzu, který probíhal v letech 1988 až 1991 a který byl organizován 26. oddělením Zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA pro pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly (s krycím jménem Pávek a v prvním ročníku pod krytím Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně). Další dva ročníky již probíhaly v Praze. Nevyčítám mu to, že se do tohoto tříletého interního postgraduálního kurzu pro komunistické nebo socialistické rozvědčíky (špiony) dostal díky "tlačence", kterou mu zařídil jeho otec, tehdy v hodnosti plukovníka, který působil na tehdejší generálské funkci na Západním vojenském okruhu jako zpravodajec. Každý stát na světě potřebuje svoje tajné služby, vojenskou i vnitráckou rozvědku a rovněž vojenskou i vnitráckou kontrarozvědku, přičemž tyto tajné služby chrání jeho zájmy. A je zcela jedno, jest-li je ten stát kapitalistický nebo socialistický, jest-li je to republika, chalífát, království, sultanát, emirát (knížetství) atd. !!! U generála Petra PAVLA mi vadí to, že se opět projevil jako neuvěřitelný lhář a blekotal nesmysly o tom, že ve druhém a třetím ročníku již studoval na demokratického kapitalistického špiona. Naše armáda byla až do 1. července 1991 pevnou součástí socialistického vojenského paktu s názvem Varšavská smlouva a byla podřízena sovětskému velení. A ten zpravodajský kurz dále pokračoval a byl celou dobu studia Petra PAVLA řízen GRU (sovětskou, později ruskou vojenskou zpravodajskou službou)! Na toto postgraduální studium byli vybíráni pouze ti nejlepší a jazykově nadaní důstojníci Československé lidové armády (ČSLA) a také ti nejvěrnější a nejperspektivnější komunisté. Takže generálovi Petru PAVLOVI stále vyčítám to, že se stal "převlékačem kabátů" a že blekotá trapnosti o tom, jak lituje toho, že vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), že to byla "mladická nerozvážnost" atd. Přitom kdyby nebyl v KSČ, tak by na toto tříleté denní postgraduální studium nikdy nebyl přijat !!! Pan generál Petr PAVEL celou dobu od "Chartistického převratu" (takzvané "Sametové revoluce") v r. 1989 až do současnosti byl a stále je bezpečnostním rizikem - potencionálním agentem jak ruských, tak později i amerických tajných služeb !!! Tento člověk je celý svůj dospělý život jako agent vydíratelný a hrozí, že nebude hájit zájmy České republiky !!!
Armádní generál ve výslužbě Ing. Petr PAVEL, M.A. měl být v minulosti, po ztrátě vojenského laptopu s utajovanými skutečnostmi před sídlem Vojenského zpravodajství v Praze, okamžitě s ostudou propuštěn z Armády České republiky, degradován z jednohvězdičkového brigádního generála na vojína a měl být zavřený do vězení !!!
Po svém návratu ze struktur NATO, kde v letech 2015 až 2018 působil v nejvyšší vojenské funkci předsedy vojenského výboru NATO, na dotaz novinářů, zda by uvažoval o tom, že by kandidoval na nového českého prezidenta, to rázně odmítl. Netrvalo to tak dlouho a zase zcela otočil a sám se dobrovolně přihlásil do kandidatury na prezidenta ČR, kterou 28. ledna 2023 vyhrál.
Z kandidáta na prezidenta České republiky armádního generála ve výslužbě Ing. Petra PAVLA, M.A. se stal spolupachatel trestného činu. Jde o to, že zamlčoval a stále zamlčuje informace o pachatelích trestného činu a to konkrétně o zlodějích prezidentské standarty (v tehdejší ceně 33.000,- Kč), kteří tím a následným jednáním způsobili celkovou škodu v dnešní hodnotě 100.000,- Kč. Někdo by mohl namítnout, že šlo jen o přestupek. To ale není pravda! Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem může být dán zcela konkrétní hranicí – například u krádeže rozhoduje, zda je hodnota kradeného zboží nižší než 10.000,- Kč. Takže se jasně jedná o trestný čin !!! Generál Petr PAVEL se s těmito zloději tajně sešel a udělal s nimi dohodu. Jak může být někdo tak neuvěřitelně hloupý !!! A ten ubožák Petr PAVEL se tím ještě chlubil a tvářil se jako hrdina !!! Pevně jsem doufal, že ještě v tu sobotu 7. ledna 2023 bude zatčen, převezen nebo předveden na některé obvodní oddělení Policie ČR, obviněn z trestného činu a uvězněn v nejbližší vazební věznici. Když tedy armádní generál ve výslužbě Petr PAVEL neustále blekotal a blekotá o tom, že Ing. Andrej BABIŠ byl (je) trestně stíhaný a měl již dávno odstoupit z tehdejší funkce předsedy vlády České republiky a z kandidatury na prezidenta ČR, tak jsem doufal, že i on, jako čerstvě trestně stíhaný kandidát na prezidenta ČR, okamžitě z této kandidatury odstoupí. To se nestalo a tak je to ještě větší křivák, než jsem si myslel. Jak se již několikrát ukázalo, tak armádní generál ve výslužbě Petr PAVEL je úplný "trotl" bez jakéhokoliv právního povědomí. Má houfy poradců a jak je vidět, tak se chová jako neřízená střela a dělá "jednu botu za druhou". A tento pomatenec je dnes našim novým českým prezidentem! No to je úplně šílené !!! Velmi trapné také bylo vymlouvání armádního generála ve výslužbě Ing. Petra PAVLA, M.A. k okupaci Československa v r. 1968. Ten HLUPÁK si snad opravdu myslel, že všechny tyto jeho špíny nevyplavou během prezidentské kampaně na povrch !!! To svědčí o tom, jak velice je naivní tato česká loutka, v současné době v rukou největšího teroristického státu v dějinách lidstva - USA !!!
Současná druhá manželka kariérního komunisty generála Petra PAVLA, rovněž kariérní komunistka Eva PAVLOVÁ (rozená Zelená) studovala po maturitě na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda v Bratislavě (přejmenované v r. 1990, kdy promovala, na Vysokou vojenskou pedagogickou školu) na takzvanou "politručku" (bolševickou propagandistku = politickou pracovnici v Československé lidové armádě) !!! Zajímavé bylo a je, že to nikomu z novinářů nevadilo a nevadí !!!
MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA NEKONTROLOVATELNOU ILEGÁLNÍ MIGRACI Z ARABSKÝCH A DALŠÍCH MUSLIMSKÝCH ZEMÍ DO EVROPY A DO KTERÉHOKOLIV STÁTU NA SVĚTĚ:
Jsem odpůrcem nekontrolovatelné ilegální migrace z arabských a dalších muslimských zemí do Evropy a do kteréhokoliv státu na světě. Odsuzuji politiku německé kancléřky Angely MERKELOVÉ a dalších nesvéprávných čelných politických představitelů, především ze států bývalé západní Evropy, kteří nelegálně a v rozporu se zákony nejen svých jednotlivých zemí, ale i v rozporu se zákony Evropské unie, pozvali do Evropy milióny ilegálních muslimských ekonomických parazitů, kriminálníků a teroristů z řad příslušníků bývalého "Islámského státu", kteří zde nikdy nebudou pracovat, budou celý život žít ze štědrých evropských sociálních dávek, plodit obrovské množství dětí, které rovněž nikdy nebudou pracovat, stejně jako převážná většina Cikánů v České republice, na Slovensku a v dalších evropských státech.
Jsem bytostně přesvědčen o tom, že ISLÁM do Evropy vůbec nepatří !!! Je to militantní náboženství a většina muslimů, kteří se sem ilegálně dostali, jsou zase naopak přesvědčeni o tom, že Evropané mají povinnost se o ně postarat a vůbec nepociťují žádný vděk za to, že sem byli ilegálně MERKELOVOU a dalšími pomatenými evropskými "SLUNÍČKÁŘI" pozvaní. A nejtrapnější na tom všem je, že jak MERKELOVÁ, tak i řada dalších čelných představitelů ze zemí Evropské unie, po tom, co celou migrační vlnu vůbec nezvládli, nyní požadují přerozdělení statisíců a miliónů ilegálních imigrantů i do dalších evropských států, které od první chvíle odmítaly si tyto muslimské ekonomické parazity, kriminálníky a teroristy z řad bývalého "Islámského státu" do svých zemí brát !!! Konkrétně se jedná především o Maďarsko, Polsko, Českou republiku a Slovenskou republiku.
Díky tomu, že jsem absolventem tříletého (šestisemestrového) denního (interního) postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA" na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze, úspěšně ukončeného státní jazykovou zkouškou z jazyka arabského (vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky /CEFR = SERR/ třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1), závěrečnou písemnou prací na téma "Postavení ženy v arabských (islámských) zemích" a závěrečnou ústní zkouškou tohoto tříletého (šestisemestrového) interního (denního) postgraduálního studia (po vysoké škole) oboru "ARABŠTINA", jezdím na dovolenou do arabských (muslimských) států a mám tam mnoho přátel, především z řad muslimů. A tito obyvatelé Egypta, Tuniska, Maroka, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Palestiny /v rámci Státu Izraele/ a Ománu se mne mnohokrát ptali, cituji: "Proč jste vy Evropané tak hloupí a berete si k Vám do svých evropských zemí ty naše kriminálníky a dobrodruhy, kteří k Vám ilegálně připlouvají bez dokladů?" "Jak je možné, že Vás ani nenapadne, že je něco divného na tom, že tito lidé prý ztratili doklady, ale neztratili nejnovější mobilní telefony, tablety, notebooky a tisíce dolarů nebo euro, které mají u sebe atd.?"
Dále se mne ptají: "Proč se Evropa nedohodla s bohatými arabskými (muslimskými) státy z Arabského poloostrova, že evropské státy budou přijímat pouze křesťanské uprchlíky z válečných oblastí (především ze Sýrie) a tyto ropné arabské státy budou přijímat zase jen muslimské uprchlíky ze všech současných i bývalých států postižených válkou a občanskou válkou (Sýrie, Libye, Afghánistán, Irák, Somálsko, Súdán atd.)?" "Tím by se předešlo jakýmkoliv náboženským sporům a nikdo v Evropě by zcela zákonitě neměl nic proti křesťanským migrantům ze Sýrie, kteří utekli do sousedních arabských zemí a do Turecka z obavy o svoje životy".
Jako Čech a Evropan ale absolutně nesouhlasím s tím, že jak ze Sýrie, tak i z Libye a dalších muslimských zemí proudí do Evropy především mladí a dobře živení muslimští muži ve věku 18 až 35 let, kteří doma (ve válečných oblastech) zanechali své matky, sestry, manželky s dětmi, babičky, tety a další příbuzné a místo toho, aby je poslali do bezpečí a sami bojovali na jedné straně válečného konfliktu, tak je tam nechali samotné bez ochrany. Tito mladí muslimští muži jsou neuvěřitelní zbabělci a měli by být, jako váleční zběhové, v Evropě okamžitě zatčeni a v "dobytčácích" (nákladních vagónech pro přepravu dobytka) okamžitě vyhoštěni zpět do svých zemí a tam by měli být postaveni před válečný soud a zastřeleni, jako to vždy v historii bylo !!! A doufám, že kdyby v budoucnosti nastal nějaký válečný konflikt v České republice, tak že by většina Čechů, jako první, poslala do zahraničí nejdříve právě svoje manželky s dětmi, sestry, matky, babičky, tety atd. a doma by bránili naši Českou republiku. Já určitě, jako podplukovník Armády České republiky ve výslužbě, ano !!!
Na závěr chci napsat, že osobně nemám vůbec nic proti Arabům, kteří zde v České republice v minulosti studovali, zůstali zde a plně se asimilovali. Oženili se zde, pracují nebo podnikají v České republice, platí daně jako všichni naši občané, jejich děti chodí do českých škol atd. Rovněž bych neměl žádný problém s tím, kdybychom na dobu válečného konfliktu, např. v Sýrii, vzali do České republiky kompletní rodiny muslimských uprchlíků (ženy, děti i muže), kteří by se ale zde museli chovat v souladu s našimi českými a evropskými zákony a v případě, že by se tak nestalo, tak by byli okamžitě všichni vyhoštěni zpět do muslimských zemí, odkud uprchli. Po skončení válečného stavu v těchto zemích by se ale tyto kompletní muslimské rodiny musely okamžitě vrátit zpět do své vlasti.
Ing. Luboš KREPL:
vystudovaný český arabista (státní jazyková zkouška z jazyka arabského na závěr tříletého /šestisemestrového/ denního /interního/ postgraduálního studia /po vysoké škole/ oboru "ARABŠTINA" na FILOZOFICKÉ FAKULTĚ UNIVERZITY KARLOVY v Praze /vysvědčení o úspěšně vykonané zkoušce má stejnou platnost jako vysvědčení o všeobecné státní jazykové zkoušce vykonané na jazykové škole a podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky CEFR = SERR třetí úroveň cizího jazyka, stupeň C1/);
učitel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) na jazykových školách v Brně (Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Jazyková škola MIRAMARE, Jazyková škola AKZUZ, Jazyková škola kulturního střediska OMEGA) a na Jazykové škole při FILOZOFICKÉ FAKUTĚ MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně (celkem více než 38 let) a rovněž i v Prostějově u 601. skupiny speciálních sil VOJENSKÉ ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY VOJENSKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (celkem 14 let a dva měsíce až do odchodu do vojenského důchodu v 59 letech do 31. srpna r. 2017);
bývalý soudní tlumočník jazyka arabského (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY, jmenovaný na vyžádání přímo ministrem spravedlnosti České republiky (a ne pouze předsedou Krajského soudu v Brně, jako všichni ostatní tlumočníci jiných jazyků) (celkem více než 22 let);
bývalý tlumočník + překladatel arabského jazyka (moderní spisovné arabštiny) pro MINISTERSTVO OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY (celkem 14 let a pět měsíců od funkce starší tlumočník - instruktor arabského jazyka /moderní spisovné arabštiny/ až po vedoucího samostatného celoarmádního jazykového pracoviště /na úrovni vedoucího vysokoškolské katedry nebo ředitele vysokoškolského ústavu/ na Vojenské akademii v Brně);
autor 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic s lektorskými posudky od Prof. PhDr. Jaroslava OLIVERIUSE, CSc. z Katedry věd o zemích Asie a Afriky (později Ústavu Blízkého východu a Afriky a nyní Katedry Blízkého východu) FILOZOFICKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY v Praze a od PhDr. Evy SLOŽILOVÉ, Ph.D., M.A. (rozené Dorňákové) z Centra jazykové přípravy UNIVERZITY OBRANY v Brně (dříve Ústavu jazykové přípravy VOJENSKÉ AKADEMIE v Brně) a potom z MASARYKOVY UNIVERZITY v Brně. Všechny tyto moje publikace vydala VOJENSKÁ AKADEMIE ANTONÍNA ZÁPOTOCKÉHO v Brně a VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně);
podplukovník Armády České republiky ve výslužbě (celkem 24 let a tři měsíce služby v naší armádě);
A teď několik tematických okruhů z jedněch mých 13 arabsko - českých a česko - arabských vysokoškolských skript a učebnic, které vydala VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně (dnes UNIVERZITA OBRANY v Brně):
Modlitby (křesťanů):
- OTČENÁŠ
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.
Amen.
- ZDRÁVAS MARIA
Zdrávas Maria, milostiplná, Pán s tebou.
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný je plod života tvého Ježíš.
Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné
nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
- APOŠTOLSKÉ VYZNÁNÍ VÍRY
Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země,
i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho;
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Ponciem Pilátem,
ukřižován, umřel i pohřben jest;
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých;
vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího;
odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
společenství svatých,
odpuštění hříchů,
vzkříšení těla a život věčný.
Amen.
- PŘIJĎ TVŮRCE DUCHU SVATÝ (Veni Creator)
Přijď, Tvůrce, Duchu svatý, k nám,
a navštiv myslí našich chrám,
z výsosti nebes zavítej,
do duší nám svou milost vlej.
Tys Utěšitel právem zván,
tys dar, jenž Bohem věčným dán,
zdroj živý, láskyplný dech,
tys posvěcení myslí všech.
Tys sedmi darů studnice,
prst Otcovy jsi pravice,
tys Bohem přislíbený host,
ty dáváš ústům výmluvnost.
Rač světlo v mysli rozžehnout,
vlij do srdcí nám lásky proud,
našeho těla slabosti
zhoj silou svojí milosti.
Dál nepřítele zapuzuj
a duši pokoj uděluj,
ať vždycky pod vedením tvým
vyhneme se vlivům škodlivým.
Nauč nás Boha Otce znát
a Syna jeho milovat
a v tebe, Duchu svatý, zas
důvěřovat v každý čas. Amen.
- SLÁVA OTCI ... (doxologie)
Sláva Otci i Synu
i Duchu svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků.
Amen.
- VYZNÁNÍ VÍRY NICEJSKO - KONSTANTINOPOLSKÉ
Věřím v jednoho Boha,
Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země,
všeho viditelného i neviditelného.
Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista,
jednorozeného Syna Božího,
který se zrodil z Otce přede všemi věky:
Bůh z Boha, Světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha,
zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem:
skrze něho všechno je stvořeno.
On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe.
Skrze Duch Svatého přijal tělo z Marie Panny
a stal se člověkem.
Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta
byl umučen a pohřben.
Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma.
Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce.
A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé
a jeho království bude bez konce.
Věřím v Ducha Svatého, Pána a dárce života,
který z Otce i Syna vychází,
s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován
a mluvil ústy proroků.
Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev.
Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.
Očekávám vzkříšení mrtvých
a život budoucího věku.
Amen.
- VZÝVÁNÍ DUCHA SVATÉHO
Přijď, Duchu Svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
K: Sešli svého Ducha a všechno bude stvořeno
L: a obnovíš tvář země.
K: Modleme se: Bože, ty nám sesíláš svého Ducha, aby nás osvěcoval světlem pravdy;
dej, ať nám tato jeho pomoc nikdy nechybí, abychom se dobře rozhodovali a správně jednali.
Skrze Krista, našeho Pána.
L: Amen.
- Modlitba k Svatému ŠARBELOVI (Charbelovi) z Libanonu /arabského státu/
Svatý otče ŠARBELE (Charbele), jenž jsi se zřekl radovánek světa, žil prostý život v samotě poustevníka a nyní dlíš ve slávě nebe, přimlouvej se za nás! Osviť naše mysli a srdce, posiluj naši víru a vůli. Zapal v nás lásku k Bohu i bližním. Pomoz nám, abychom zvolili dobro a odmítli zlo. Chraň nás před nepřáteli viditelnými i neviditelnými, pomáhej nám v každodenním životě. Tvou přímluvou Bůh obdarovává mnohé lidi duchovním nebo tělesným uzdravením nebo vyřešením jiných beznadějných problémů. Shlédni na nás s láskou, je-li to v souladu s Boží vůlí, vypros od Něj, co pokorně žádáme (uveďte, o co prosíte). A především, pomáhej nám, abychom každý den kráčeli cestou svatosti k věčnému životu. Amen.
Modlitby (muslimů):
- PĚT (KAŽDODENNÍCH) MODLITEB
