|
Historie vysokoškolské tělesné výchovy
Její skromné počátky spadají do čtyřicátých let 19. století, kdy v Praze mj. působil mladý posluchač práv Adolf Hájek (1825 – 1916), spoluzakladatel Akademického tělocvičného spolku. Po roce 1848 pak houfně vznikaly pod vlivem revolučních událostí různé studentské spolky, které též pěstovaly tělocvik s branným obsahem. Od roku 1862 se založením Sokola rostl význam sportovního ruchu. V roce 1908 byl zřízen při Univerzitě Karlově tělocvičný ústav, jehož lektorem byl jmenován Antonín Kryštof (1882 – 1910), čilý průkopník a šiřitel nové sportovní hry – české házené. Od roku 1910 byl na jeho místo povolán doc. PhDr. František Smotlacha ( 1884 – 1956), který je považován za zakladatele a organizátora Vysokoškolského sportu. Po vzniku České republiky (1918) byly zřízeny lektoráty TV v Brně, v roce 1927 též v Bratislavě a postupně pak i v dalších místech. V Praze vzniká pod vedením Františka Smotlachy Ústředí vysokoškolského sportu Praha. Po získání základních dotací a subvencí získává vysokoškolský sport rozsáhlý prostor Strakovy Akademie s malou tělocvičnou a bazénkem. Cílem je pravidelně prováděná sportovní a rekreační tělovýchovná činnost. Vzorem je antická harmonie těla a ducha. Největší zájem je o sokolský tělocvik, lehkou atletiku, plavání, házenou, tenis a cyklistiku, bruslení, sáňkování, turistiku, ale i o basketball, volejbal, vodní polo, box, rugby, stolní tenis, střelbu a lukostřelbu, zápas, judo, skoky do vody a vodní turistiku. Začíná též vycházet první periodikum Zpravodaj VŠ sportu Praha.
Posláním VŠ sportu nebyla výkonnost, ale všestrannost a masovost. Postupně začali vynikat jednotlivci a kolektivy. A tak i vysokoškoláci patřili k akademické a státní reprezentaci sportovců. Naši nejlepší studenti nechyběli na žádné ze světových studentských slavností.
Koncem 30. let 20. století, kdy nacistické Německo začalo ohrožovat samostatnost a suverenitu Československé republiky, byla stanovena výnosem MŠANO ze 14. září 1938 pro všechny studenty povinnost zúčastňovat se TV až do věku dovršení 22 let. Toto opatření postavené zcela do služeb obrany státu zásadně změnilo dosavadní volné, na dobrovolnosti založené pojetí pěče o fyzický rozvoj české vysokoškolské mládeže. – Byly zřízeny Ústavy TV na českých VŠ v Praze a v Brně a Institut für korperliche Erziehnung an den deutschen Hochschulen in Prag. V čele ústavů a lektorátů měli být ředitelé – záložní důstojníci. Na realizaci branné průpravy tělesné a dalších úkolů však nezbyl čas. Rok poté – 17. 11. 1939 dochází k uzavření vysokých škol a k tragickým obětem (Václav Sedláček, Jan Opletal a Evžen Rošický). – Následuje likvidace vysokoškolského sportu a dlouhých šest let nesvobody.
Po roce 1945 byly znovu otevřeny Ústavy pro tělesnou výchovu na VŠ. V roce 1952 byly tyto ústavy nahrazeny samostatnými katedrami TV na jednotlivých fakultách vysokých škol, a to na doporučení Vysokoškolské rady UK. Na 1. LF UK v Praze byl nejdříve ustanoven při Katedře tělovýchovného lékařství ....kabinet TV, který se v roce 1953 osamostatnil a vzniklo tak samostatné pracoviště. Vedoucím katedry se stal doc. Josef Kozák.
Kromě hlavního úkolu kateder – starat se o fyzickou kondici a tělovýchovné vzdělání budoucích lékařů, měla KTV i povinnost rozvíjet sportovní a zájmovou činnost studentů i zaměstnanců fakulty. V letech 1961 – 2 byly na základě směrnic MŠ zakládány na VŠ Tělovýchovné jednoty. Naše TJ Slavie LF (založena v roce 1963) se později přejmenovala na VŠTJ Medicina Praha. Vznikaly sportovní oddíly vedené asistenty KTV ( basketbal, volejbal, fotbal, lyžování sjezdové a klasické, judo, šerm, ZRTV a další), ale i oddíly vedené studenty (horolezectví, softball a baseball, florbal). Sportovní oddíly soutěžily ve VŠ studentských ligách, ale také v městských či národních soutěžích – dle výkonnosti. Došlo tak k úzké spolupráci mezi katedrami TV a tělovýchovnými jednotami, které si navzájem pomáhaly odborně i materiálně. Tělovýchovné prostory vysokých škol byly zdarma půjčovány pro sportovní činnost studentů, což výrazně přispělo k rozvoji vysokoškolského sportu.
Specifika VŠ sportu se těžce prosazovala vůči ČSTV nejen z důvodů odborných, ale i politických. Vedoucí pracovníci ČSTV viděli ve vysokoškolském sportu složku, která nebyla ochotna poslušně plnit jejich často neodborná rozhodnutí. Důslednou a usilovnou snahou pracovníků VŠTJ se podařilo jmenovat komisi a později Radu vysokoškolského sportu. V roce 1968 odsoudila konference VS okupaci ČSSR sovětskou armádou a sportovci TJ na VŠ nenastoupili na protest k utkáním se sportovci SSSR. Tento postoj znamenal pro další rozvoj vysokoškolského sportu řadu problémů s vedením ČSTV a někteří pracovníci museli své funkce ve VS opustit. Díky podpoře MŠ se však vysokoškolský sport nadále rozvíjel.
Po 17. 11. 1989 odstartovala nová etapa, která navazuje na tradice vysokoškolského sportu, tak jak jí pojal její zakladatel František Smotlacha. Vysokoškolský sport si klade za cíl pečovat o tělovýchovu a sport na VŠ a o pestré tělovýchovné a sportovní vyžití celé akademické obce. Tělesná výchova a sport je nedílnou součástí vysokoškolského studia a vzdělanosti. Ovlivňuje postoje studentů k tělovýchovným aktivitám, ovlivňuje zdraví, fyzickou a duševní kondici, které jsou též nezbytným předpokladem (součástí) profesního uplatnění.
|