Adventní kalendář

I když je někdy těžké udělat další krok, máme zkušenosti a schopnosti, které nám pomohly dostat se až sem. Uvědomme si je a pomáhejme si jimi.

Abychom mohli pomoci jiným, je důležité nejprve ošetřit sami sebe. Možná je adventní čas tím pravým obdobím, kdy se zaměřit na sebe.

Aby se nám mohlo dostat vhodné pomoci a podpory, musíme druhým říct, co potřebujeme.

Když jsme bez energie a sil, potřebujeme pro znovuobnovení nějakou jiskru. Takovou jiskřičkou může být najití něčeho, na co se můžeme těšit.

I velcí lidé byli kdysi malincí a velké věci skládají se z menších. Proto je fajn dělat malé činy (úsměv, ocenění, chvilka pro sebe, žádost o pomoc...) pro svoji pohodu, protože díky nim můžeme růst.

Je dobré nechávat minulé minulosti, abychom měli místo na něco nového.

Pro vstřebání zážitků, pro osvěžení, pro změnu i pro zážitek je dobré dopřát si odpočinek.

Předvečer sv. Mikuláše – připomínka štědrosti a prostor pro činění dobrých skutků pro své blízké. Rozhlédněme se okolo sebe a potěšme druhé a tím i sebe.

I dnes platí přísloví: "Naděje umírá poslední." Naděje je naše světlo. Naděje je to, co nám pomáhá jít dál. Hledejme ji a nenechme si ji vzít.

Poděkovat můžeme i sami sobě. Máme si za co poděkovat, že dokážeme jít životem. Tak ať se nám jde lehce.

Hledejme inspiraci všude kolem sebe. Vždyť "in-spirare" znamená "vdechnutí." Tak ať nám přinese nový, čerstvý nádech a projasní naše dny.

Nenechme se zasypat starostmi a odklízejme je pravidelně z našich myslí, jako sníh z chodníků. Můžeme tím předcházet fatálním pádům.

"A přesto říct životu ano."
E. V. Frankl

Ocenění je velký dar, který pohladí, dává energii i motivaci, a přitom nic nestojí.

Někdy nás touhy a přání stále někam ženou a nenechají nás v klidu. Jak příjemné může být se zastavit a uvědomit si, že to, co máme, nyní vlastně stačí.

I pláč k životu patří a mnohdy je ozdravný a úlevný.
Jako řeka pomůže odnést věci dál, jako sprcha smývá špinavé, tak i pláč pomáhá.

Krize má mnoho jmen a podob. Někdy jí nazýváme trápením, těžkou, obtížnou, náročnou situací, zatěžkávací zkouškou, totální ztrátou, chaosem, propadem ... Ale jedním z prvních kroků z ní vždy je - rozhlédnout se po pomoci.

Cítit klid, když vše okolo nás je pěkné a funguje, není až tak těžké.
Hledat pokoj/klid, když v našem životě řádí bouře, je výzva. Ale pokud jej nalezneme, vynaložené úsilí se vrátí - můžeme pocítit vnitřní klid, smír, uspokojení a bezpečí.

Když se člověk v těžké situaci potřebuje nadechnout , říct si jaký udělá první krok, potřebuje se vyplakat či poradit, jsou tu linky důvěry - například Modrá linka.
Je lehčí nám zavolat nebo napsat, než být na trápení sám.

Když se nacházíme v tenzi, napětí, jsme nervózní či pociťujeme paniku, je jedním z prvních kroků soustředit se na tělo, dech či hlas. A mnohdy pomůže nádech a výdech či hlasité volání, ale také zpěv.
A zpívání dělá svět krásnější i ve chvílích pohody.

Je dobré na věci nezůstávat sám.
Mnoho z nás si ale říká: "Nemůžu zatěžovat své blízké... Nechci, aby se to dozvěděli."
I pro tyto situace existují linky důvěry nebo je možné využít osobní poradnu Modré linky.

Vánoce na Modré lince přečtěte si naše povídání zde

Abychom mohli opravdu pomáhat, musíme se umět ptát, co druhý právě potřebuje.
I projevený zájem umí člověka pozvednout a nevyžádaná pomoc naopak zadupat.
Pomáhejme s citlivostí k sobě i druhému.

Mnohdy je rozchod bolestivý, ale přesto nevyhnutelný.
Je dobré hledat cesty, po kterých jít dál, než dávat překážky na cestu tomu druhému, protože to ho k nám nevrátí.

Vánoce se blíží. Užívejme si hvězd na nebi a navíc první den, kdy se se nám noc již neprodlužuje. Těšme se světel a úsměvů.

Je mnoho snů i chmur, skvělých i fatálních nápadů, mnoho myšlenek, pocitů a nálad, důležité však je, jak je přetavíme ku prospěchu pro sebe i své okolí. Tak ať se nám daří zlé opouštět a dobré posilovat.