Upečem společně pecen?

Cílem je postavit v Droužkovicích veřejnou pec, ve které by se dal péci společně chleba a další dobroty. Chtěli bychom obnovit tradici společného pečení. Určitě by se rádi zastavili i cykloturisté, kteří se prohánějí po cyklostezce či cyklotrase. Už zde máme společnou pec na vypalování keramiky, dáme i pec na chleba? Byli bychom tak trochu průkopníky v širokém dalekém okolí.

Samozřejmě, jde o věc finančně nákladnou a není ve finančních možnostech MASky ji uhradit ze svých prostředků. Proto jsme se rozhodli požádat komunitu, aby se taky zapojila.

K 15. květnu máme na pec již 17 580 Kč. To je asi 12% z potřebných asi 150 tis. Kč.

Podpořit projekt můžete i Vy a to částkou podle Vašich možností. Přispět můžete prostřednictvím portálu darujme.cz a to bankovním převodem, platbou kartou, Google Pay nebo on-line převodem PayU. Za každou podporu jsme vděční a děkujeme za ni.

Foto je ilustrační a bylo pořízeno během veřejného pečení ve Štolmíři. Pro názornost, jak by asi pec mohla vypadat.


Proč veřejná pec?

Veřejné obecní pece původně sloužily nemajetným občanům, kteří neměli dost peněz na to, aby si postavili doma pec vlastní. Obvyklé tehdy bylo, že se na pečení domlouvalo více rodin najednou a hospodyňky pak už jen přinášely k vyhřáté peci připravené vykynuté těsto v ošatce a odnášely si upečený chléb, který vydržel i týden. Veřejné pece se nacházely v obcích a osadách po celé Evropě především ve středověku. Tam, kde nebyly veřejné pece, se chodilo péci za poplatek k rodinám, které pece měly. V Čechách a na Slovensku se ve veřejných pecích v některých osadách peklo ještě na počátku druhé poloviny dvacátého století (zdroj:http://www.obecsopotnice.cz/sopotnicka-verejna-chlebova-pec/gs-1037).

Ač dnes není chleba ani jiného pečiva nedostatek, koupit si ho můžeme v supermarketu i malém vesnickém obchodě, není nad vlastnoručně upečený pecen. Ten prostě chutná úplně jinak. Ledaskdo z nás si doma svůj vlastní chlebík skutečně peče. Ale takové popečeníčko v pořádné vytopené peci, ovoněné dřevem...to je zase jiná kategorie. Navíc když bychom si u toho mohli posedět a poklábosit.

Co myslíte, dáme to?

Jak by to mohlo fungovat?

Uvedu zde, jak to funguje ve Štolmíři: cca 1x za měsíc, mimo zimního období se pořádá veřejné pečení. Mají tam krásnou venkovní pec (ilustrační obrázky zde vložené jsou pořízeny právě ve Štolmíři). Mají tedy k dispozici kousek vedle prostory, kde zadělají větší množství těsta (pečou kváskový chléb), nechají v ošatkách vykynout. Večer předem roztopí pec, druhý den dopoledne do pece sázejí z ošatek vykynuté bochníky, ale taky dalamánky a třeba koláče. Samozřejmě, že jedno po druhém. Kdo chce, může si přivést k upečení svůj vlastní chleba. V tuhle chvíli nevím, jak to měli vyřešené, že si svoje vlastní chleby poznali. Možná jiným tvarem, možná značkou na chlebu, to teď opravdu nevím, ale není to problém zjistit a okouknout.

Vím, že o to veřejné pečení byl takový zájem, že "prodej" upečeného chleba museli regulovat. Prodej píši v uvozovkách proto, že ho tam neprodávají, ale lidé za výrobky přispívají do kasičky částkou, kterou sami považují za vhodnou.

Samozřejmě - toto je inspirace, jak na to. Pokud se povede, mělo by to být obdobně . Jak to ve skutečnosti bude fungovat, to vyplyne z vlastních zkušeností a zdejších podmínek, které jsou zcela jistě trochu odlišné od těch, které mají ve Štolmíři.

A kdeže by pec měla stát?

Původně jsme uvažovali o tom, že by mohla být součástí volnočasového centra, v zahradě. Nicméně kvůli využitelnosti a dalším skutečnostem se jeví, že by mohla být U hřiště. Už proto, že obcí vede cyklostezka č. 3080 (na mapě vyznačena fialově čárkovaně).

Další inspirace odjinud