Případ systému OLS – část 2

V srpnu 2009 projevili čtenáři zájem o více informací o výzkumu umělé inteligence v Česku, který vědecky vedl doc. Václav Polák. Připomeňte si, jak fungoval výzkum za reálného socialismu.

Matematik Polák o svém výzkumu říkal, že studuje logiku i s logikem, aby se přiblížil skutečnému lidskému uvažování v jeho systému umělé inteligence. Neoddělujte proto technologii od jejího tvůrce. Technologické úspěchy nezáleží jen na usilovné práci, ale i na vztazích na pracovišti. Například Rusové nepřistáli na Měsíci jako první především z důvodu osobních soubojů následovníků po smrti jejich šéfkonstruktéra Koroljova. Nepodceňujte, prosím, a priori žádnou zemi. Dobré nápady a objevy mohou vzniknout kdekoliv na zeměkouli, ale k jejich realizaci či komercializaci může dojít jen v příhodném prostředí. Inzulín byl objeven v Kanadě, ale k jeho komercializaci došlo v USA a Dánsku. Metodu průběžného zaměřování lodních kanonů (zlepšující účinnost zásahu o 1000 procent!) objevil prostý námořník na anglické lodi v Čínském moři, ale byla z důvodu arogance nejdříve zcela odmítnuta generalitou americké armády. Ambiciózní výzkum mohou zabít i expertní posudky. Autor odhaduje, že potopením realizace Polákova výzkumu mohla přijít Česká ekonomika i o miliardy.

 

Kdo hledá, najde!

Našel jsem k Polákovu případu důležité historické dokumenty a fotografie založeny ve svém archivu.

Nejprve se ústy tvůrce (doc. Poláka) pokusím přiblížit jeho revolučně nový, velmi ambiciózní systém umělé inteligence. Dvě stránky popisu systému OLS od samotného tvůrce (v češtině) naleznete zde (http://www.miroslav-pivoda.com-a.googlepages.com/v%C3%A1clavpol%C3%A1kvysv%C4%9Btlujesv%C5%AFjsyst%C3%A9mols-1%C4%8Derv). Tam se mimo jiné dočtete, že „OLS je univerzální formální logika, která je schopna včlenit do svých struktur jakýkoliv formální systém (včetně jakékoliv formální logiky). OLS je logika nejen logického, ale i nelogického. OLS studuje logiku spolu s logikem. … OLS je i softvér modelující mentální procesy člověka a obsahuje též znalosti a metaznalosti o tomto softvéru.“

Více se o systému OLS dozvíte v předmluvě k Polákově knize z roku 1992 zde (v jazyce anglickém). Nechci vás předem odstrašovat od čtení, ale předmluva začíná takto: ln this book operation logic is presented and on its base paramathematics is developed. Operation logic (denoted also as ols-logic or simply OLS which means the abbreviation of operation logic system) is a formal logic, which is nonmonotonic, paraconsistent, multiagent and dynamic logic, which has local and limited reasoning, which has selfreflection and knowledge integration and which has living-through semantics. … Máte-li odvahu pokračovat, přečtěte si více zde: http://www.miroslav-pivoda.com-a.googlepages.com/v%C3%A1clavpol%C3%A1k%3Amathematizedhumanitiesviahum

Miroslav Pivoda se (marně) pokusil vysvětlit možnou budoucí OLS aplikaci pro ekonomy zde: http://www.miroslav-pivoda.com-a.googlepages.com/infoosyst%C3%A9muolszm%C3%A9habilita%C4%8Dn%C3%ADpr%C3%A1ce-proek

 

Jak byl Polákův výzkum Jiřím Zlatuškou v minulosti posouzen a odsouzen jsem již popsal v článku (http://www.miroslav-pivoda.com-a.googlepages.com/poprava%C4%8Desk%C3%A9v%C4%9Bdyrukamaodborn%C3%ADk%C5%AF-p%C5%99%C3%ADpadsy) a také jsem reagoval na Zlatuškův nedávno zveřejněný posudek na moji práci (http://www.miroslav-pivoda.com-a.googlepages.com/kdojenchv%C3%ADlist%C3%A1l%2Cdnesu%C5%BEstoj%C3%ADopod%C3%A1l%21).

To vše by ale nemělo překvapit čtenáře, který ví, jak obtížně se prosazují radikální inovace. Odborník, který se propracoval jen na vylepšování textového editoru, může obtížně připustit, že by někdo v českém mohl přijít s prací, která by si zasloužila Nobelovu cenu.

 

Poučení z krizového vývoje

Pokud chcete někdy řídit ambiciózní výzkum, poučte se z minulých chyb. Minulé chyby se překvapivě často opakují. Připomenu nejdříve, že Václav Polák po politickém vyhazovu z Masarykovy univerzity (po roce 1968) pracoval jako vrátný, později jako systémový programátor v ČSAD, aby mu po letech byla přece jen umožněna vědecká práce na Slovenské akademii věd, Ústavu technické kybernetiky v Bratislavě. Tam si s sebou vzal z Brna i schopného programátora, ale nějak si přitom nevšiml, že ten člověk je nejen odborně schopný, ale bohužel i osobně všehoschopný!   

Zde (http://www.miroslav-pivoda.com-a.googlepages.com/v%C3%A1clavpol%C3%A1kinformujeostavuprogram%C5%AFolsv%C4%8De) najdete neodeslanou stížnost Václava Poláka řediteli Ústavu technické kybernetiky Slovenské akademie věd v Bratislavě z června 1989. Ve čtyřstránkovém dopise naleznete mimo jiné i toto:

  • … jsem zjistil, že pokud se týče programů z OLS-release3, které jsem předal Továrkovi k implementaci, pak se většinou vůbec nezačaly programovat …
  • (16) Na veřejnosti se ing. Továrek často prezentoval jako tvůrce OLS, takže nic netušící veřejnost mu prokazovala patřičné pocty (například na konferenci s mezinárodní účastí v Liblicích 5 - 7. 6. 1989 je v programu uvedena přednáška ing. Továrka o modelech buňky pomocí OLS, i když ing. Továrek buňce vůbec nerozumí, a dvě práce na toto téma jsem vypracoval já).  

Zveřejňuji dosud nepublikované dokumenty, aby si zejména mladí čtenáři korigovali své mylné představy o idylických vztazích na výzkumných pracovištích, kde se všichni iniciativně a nezištně snažili o nic jiného, než o plnění jim svěřených úkolů pod vedením jejich oblíbeného šéfa.

Václav Polák o špatném stavu vývoje jeho OLS systému na Slovenské akademii věd podrobně napsal, ale pak už nenašel odvahu svou stížnost řediteli Planderovi, předložit.  Jeho rozhodnutí ovlivnila zřejmě také skutečnost, že tou dobou ing. Továrek již odcházel ze Slovenské akademie věd. Polák předal proto svou stížnost alespoň mně k archivaci (protože jsem požíval jeho plnou důvěru). Polák mi dovolil zveřejnit cokoliv z jeho života po jeho smrti, a proto tak činím.

Kde udělal Václav Polák chybu? (Nejdříve připomeňme kontext: Důsledné převedení OLS systému do počítačového softvéru by byl pádný argument proti oponentům, kteří jeho práci označili za „šarlatántví“ či blábol. Ovšem Nobelova cena - po které Polák toužil - se nedává za software, ale za novou teorii!) Měl věnovat Polák více času na kontrolu počítačové implementace svých novátorských myšlenek než na jejich další rozvíjení? Jak je možné, že doc. Polákovi s jeho inteligencí trvalo tak dlouho (několik let!), než prohlédl, jak ho ing. Leoš Továrek podvádí? Styděl se snad Polák veřejně přiznat, že vsadil na špatného člověka? Nebo prohlédl Polák Továrka již poměrně brzy, ale v jeho specifických podmínkách (byl dosazen na Slovenskou akademii věd nejsilnějším komunistou na Slovensku, ale nezískal vedoucí funkci) neměl Polák odvahu žádat o pomoc vedení Slovenské akademie věd (či znovu přímo Jozefa Lenárta)?

Pokud se pokusíte správně odpovědět si na tyto otázky, vezměte také prosím v úvahu Polákovu osobnost. Polákovo chování ovlivňovala zejména jeho snaha vyhýbat se konfliktním a stresovým situacím, které bytostně nesnášel. Musíme si také připomenout, že v té době Polák (jako bezdětný vdovec a nemocný člověk) neusiloval již o žádné peníze či mocenské postavení. (Po listopadu 1989 mu někdo nabízel, aby se vrátil na Masarykovu univerzitu do nějaké významné vedoucí funkce, ale to Polák odmítl.) Polák chtěl pouze dokončit svůj celoživotní výzkum a získat morální ocenění (nejlépe v podobě Nobelovy ceny). Domníváte se, vědci s těmito vlastnostmi u nás již neexistují, a proto se z Polákova případu nelze do budoucna poučit?

 

Digitalizace knih Václava Poláka – a co dál?

Autorskými právy (Copyright) na Polákovu knihu z roku 1989 pověřil Václav Polák mne, a já jsem ochoten zpřístupnit tuto knihu na internetu zdarma pro kohokoliv. Z Moravské zemské knihovny v Brně mi sdělil ing. Žabička, že je třeba uhradit náklady za digitalizaci, 4Kč krát 660 stran a jeho knihovna provede digitalizaci ihned. Náklady budou 2640 Kč plus spousta dobrovolnické práce na korekturách po optickém rozpoznávání znaků (OCR). Nebo bude třeba počkat na státní projekt digitalizace knih zdarma, což může trvat nejméně 2 roky (ale také kniha nemusí být do projektu zařazena vůbec, protože část fondu, kde se zmíněna kniha nachází, nebude mít velkou prioritu).  

Polákovu knihu z roku 1992 je možno digitalizovat za podobných ekonomických podmínek, ale zveřejněna bude pouze pro čtenáře v knihovně (tzn. nikoliv přes internet pro kohokoliv a kdekoliv). Nakladatelství DAVAY v Bratislavě (ústy ředitele ing. Mariána Šípa) nemá nic proti internetovému zpřístupnění Polákovy knihy z roku 1992, ale bohužel neví, kdo má k této knize autorská práva po smrti Václava Poláka.

 Naposledy v Česku (v roce 2004) mne kontaktoval a projevoval zájem o naprogramování Polákova systému ing. Stanislav Vrána z Rašovic. Najde se v Česku dostatečný počet zájemců pro zpracování OLS systému ve stylu bezplatné Wikipedie? V roce 1989, Václav Polák odhadoval, že počítačová implementace jeho systému OLS by vyžadovala 15 programátorů po dobu 2 let, a pak ještě 5 programátorů po dobu 4 let pro naprogramování komunikace hlasem v přirozeném jazyce.

Miroslav Pivoda, Brno

 

* * * * * * *

Příloha 1

Vysvětlení systému OLS doc. Václavem Polákem

1. červenec 1989

 

Současný stav umělé inteligence je charakterizován krizí – používané dosavadní metody nepřinesly předpokládaný výsledek:

a) nabízené expertní systémy jsou schopny řešit jen to, co odborník dávno a lépe zná a přitom za cenu velkého množství práce se získáváním a ukládáním znalostí, a nejsou schopny řešit situace neznámé, tj. situace, v nichž člověk zejména potřebuje pomoc,

b) porozumění přirozenému jazyku je velmi povrchní až téměř žádné,

c) není zvládnut problém prokletí rozměrnosti báze znalostí (při velkých množstvích se práce se znalostmi zhroutí, zejména vyhledávání a aktualizace),

d) není vyřešen problém prokletí diversity přirozeného jazyka (dosavadní možnosti komunikace v přirozeném jazyku jsou omezeny jen na velmi úzký problémový okruh a tím není využita nejdůležitější vlastnost přirozeného jazyka – jeho univerzalita),

e) není řešen problém tvůrčí činnosti,

f) není řešen problém percepce uměleckého díla,

g) v každém okruhu intelektuálních činností je automatizace těchto činností podle vlastních principů, i když člověk řeší všechny své intelektuální činnosti podle jedněch univerzálních principů – v čemž tkví jádro jeho přizpůsobivosti.

 

Operační logika představuje alternativu umělé inteligenci, řeší shora uvedené problémy (a)-(g) a tím ukazuje cestu z krize. OLS vychází z následujících myšlenek:

1) lidské vědomí představuje algoritmickou osobnost,

2) lidské vědomí reprezentuje nejlepší způsob operativního zpracování znalostí,

3) výpočetní systémy začátkem příštího století budou algoritmické osobnosti.

Principy OLS byly formulovány V. Polákem a N. Polákovou roku 1979. Po smrti N. Polákové pak V. Polák vybudoval OLS (a na jejím základě ols-personality) jednak jakožto formálně logický systém, jednak jako algoritmický systém umělé inteligence (v knize Polák 1989).

 

OLS je univerzální formální logika, která je schopna včlenit do svých struktur jakýkoliv formální systém (včetně jakékoliv formální logiky). OLS je logika nejen logického, ale i nelogického. OLS studuje logiku spolu s logikem. OLS je metalogika ostatních formálních logik. OLS je sebereflexivní – studuje a konstruuje OLS v rámci OLS. OLS je softvér modelující mentální procesy člověka a obsahuje též znalosti a metaznalosti o tomto softvéru. OLS má znalosti uloženy ve formě sémantických vět v bázi znalostí, která je budována na systémovém principu a která je pojmově integrována lexikonem frází. Vyvozování ols-reasoning zahrnuje všechny známé druhy vyvozování (rule-based, case-based, natural-based, qualitative-based), přičemž se hlavně používá analogií a metafor a řeší se pomocí příkladů.

 

OLS představuje inovaci nejvyššího řádu, neboť její uplatnění způsobuje zásadní změny jak v oblasti teoretických disciplín, tak i v aplikacích.

OLS v teoretických disciplínách způsobuje:

A) zobecnění formálních logik

B) nový paradigm teorie přirozeného jazyka vedoucí k rozsáhlým studiím a experimentům v lingvistice ve spojení s psychologií, sociologií a filosofií

C) nový paradigm teorie osobnosti vedoucí k mnoha experimentům

D) vytvoření nové metodologie ve zkoumání psychologie, lingvistiky, sociologie, pedagogiky, antropologie, historie vědy o umění a etologie,

E) vytvoření meta-znalostí a přeformulování konkrétních znalostí různých vědních oborů (za účelem integrace znalostí podle meta-meta struktur).

OLS v aplikacích způsobuje:

F) prostředek pro realizace informatizačních aktivit společnosti (dokumenty se hledají dle obsahu)

G) ols-expert pro územní plánování,

H) ols-expert pro 3D-solid-CAD,

I) ols-expert pro podnikatelské strategie,

J) ols-expert pro plánování sociálně ekonomického rozvoje centrálních orgánů

atd.

 

Implementace by vyžadovala na IBMPC pod DBMS 15 programátorů po 2 roky na vytvoření:

OLS-OLSIN (programový prostředek, který umožňuje uživateli programovat vlastní ols-sofvtér),

OLS-META-EXPERT (expert pro tvorbu expertů)

a OLS-META-PERSONALITY (expert pro tvorbu personality).

Dále je potřeba 5 programátorů na 4 roky pro komunikaci hlasem v přirozeném jazyce.

 

Literatura:

Polák, V. (ed.): Operation Logic Processing – a Universal Artificial Intelligence. 3rd edit., Technical University Press, Brno 1989. 

 

Brno, 1. 7. 1989 

Václav Polák