91 - Teze habilitační práce

Dynamické a inovační podnikání:

Výzkum a design životaschopných struktur

Ing. Miroslav Pivoda    , CSc.

Vědní obor: Podniková ekonomika a management

Ostrava 2001

1.    Současný stav řešené problematiky

 

       Proč dynamické a inovační podnikání? Dynamické firmy jsou rychle rostoucí firmy, které mění ekonomiku země a zvyšují zaměstnanost. Statistiky prokázaly podstatné zrychlení obměny největších firem na pomyslné špici pyramidy (viz obrázek). Přitom největší potenciál růstu si vytvářejí právě inovující firmy, které získávají konkurenční výhodu prostřednictvím technických, ekonomických i sociálně psychologických inovací.

 

     Obecně lze říci, že dynamické/inovační firmy představují v daném prostředí úspěšné (životaschopné) struktury, a proto se snažíme lépe porozumět principům, na kterých jsou postaveny.

 

Cílený výzkum dynamického podnikání započal v USA v 80. letech (high-growth companies), později i v západní Evropě a v devadesátých letech i v postkomunistických zemích (výsledky jsou shrnuty v příloze habilitační práce). V České republice spolu s výzkumem v terénu uspořádal autor 4. fóra dynamického a inovačního podnikání. Například 3. fórum dynamického podnikáni se koná ve  Slovinsku v únoru 2002. V roce 2001 byla podána (za účasti autora) žádost o grant v Evropské unii, který má zkoumat evropské (i české a polské) biotechnologické firmy, protože zde se očekává největší budoucí dynamika a zároveň konsolidace odvětví.

 

Česká ekonomika dosud nenabrala patřičnou dynamiku růstu, která by ji opravňovala se stát ekonomicky plnohodnotným členem Evropské unie. Inovace, které jsou motorem růstu moderní ekonomiky, rovněž nepatří k současným silným stránkám českých podniků (pokles a stagnující počet tuzemských patentů v ČR a velmi nelichotivé místo (za Thajskem) v indexu ekonomické tvořivosti). Proto je zaměření předložené habilitační práce věnováno problémům, které nutně patří mezi aktuální.

 

Relevantní poznatky a dovednosti pro inovační praxi. Microsoft, nejdynamičtější inovační firma v nejdynamičtějším odvětví za posledních 25 let rostla také proto, že její ředitel měl jak manažerské, tak technické znalosti a schopnosti. Kritickými poznatky jsou porozumění vývoji technologie a okolnostem, za kterých dochází k inovacím, a jejich prosazení do praxe. Je třeba odolat tzv. iluzi přesnosti, tzn. mít na zřeteli, že například ekonomické hodnocení inovačních projektů pomocí diskontovaných peněžních toků znevýhodňuje žádoucí radikální inovace oproti inkrementálním inovacím. Pro praktický úspěch je též třeba legalizovat "plány učení" tam, kde jde o vývoj radikálních inovací a nelpět mylně na "rigoróznějších" plánech implementačních.

 

Teorie podnikání. Do dnešního dne neexistuje žádná obecná teorie podnikání, stav poznání je  stále ve fragmentované podobě. Po selhání některých "příliš primitivních" ekonomických teorií se prosazuje "organické" nazírání na tuto ekonomickou realitu (tzn. dynamicky rostoucí podniky jsou nejživotaschopnější struktury v daném prostředí). Organický svět je lepším výchozím modelem a zdrojem analogické terminologie. Některé pojmy jsou však odvozeny i z mechanického světa - viz např. tzv. "corridor principle". Současný stav poznání v tomto oboru representují principy, nikoliv rigorózní matematické modely (např. oproti finančnímu řízení, které však představuje jen dílčí disciplinu podnikání).

 

 

2.    Vymezení cíle habilitační práce

 

Obecný cíl je přispět k poznání v daném oboru. Obecný cíl lze naplnit:

-          uspořádáním a zpřesněním terminologie dynamického a inovačního podnikání

-          výzkumem vybraných dynamických a inovačních firem v terénu ("field research")

-          analýzou a syntézou (koncipováním) i z literatury dostupných poznatků (tzv. "desk-top research") o životaschopných strukturách do analytických rámců a principů. Důraz je kladen na možnosti designu[1] životaschopných struktur, i když organické struktury často "vyrůstají" v příhodném prostředí i samy (samoorganizováním).

-          navrhnout postup a metody dalšího (spíše dlouhodobého) výzkumu, který povede k (zřejmě organické) teorii podnikání.

 

V habilitační práci je zachycen široký oborový záběr: management, strategický management, ekonomika, psychologie/sociologie, technika a jde zde o "theory building", nikoliv běžně převažující (zpravidla úzce vymezený) výzkum jako "theory testing".

 

 

3.    Metodologie habilitační práce

 

Použité vědecké metody v této práci představují studie kauzality, komparativní analýzy, dedukce a indukce. Pro názorné vysvětlení a rychlou orientaci je využito i metafor a analogií. Autorova hypotéza vztahu přesnosti výzkumné metody versus výtěžnosti poznání říká, že s rostoucí přesností metod klesá výtěžnost vztažená na jednotku vynaloženého úsilí. Jinými slovy má použití méně formálních (rychlých) metod stále své opodstatnění.

 

Mezi adekvátní metody výzkumu podnikatelství patří případové studie. Přesná pozorování a správná interpretace komplexních jevů[2] jsou zde kritické pro vědecký přínos. Statistické šetření může jít do větší šíře, zatímco případové studie do větší hloubky.

 

Provádět generalizace z případových studií není snadné, ale na druhé straně nutno přiznat, že významné poznatky v podnikatelství a strategickém řízení byly získány právě touto metodou. Například profesor M. E. Porter ve své knize "Konkurenční výhoda národů" k této metodě výslovně uvádí: "Prosévání více než sto historických případových studií je velmi neuspořádaný proces, který nepodléhá statistické analýze".

 

Počet principů designu životaschopných struktur v této práci specifikovaných je zatím poměrně malý. Jeden z důvodů je doposud malá báze poznatků pro jejich formulaci.

 

Z historie známe například 14 obecných principů managementu H. Fayola, které vznikly zobecněním jeho celoživotních praktických zkušeností. Altshulerovy principy designu v technickém inženýrství (40 principů a tabulka jejich použitelnosti) byly výsledkem třicetileté analýzy patentové literatury týmem pracovníků. Altshuler měl navíc výhodu v tom, že jím zkoumanou bázi znalostí (1,5 milionu patentů) vytvořil někdo jiný.

 

 Pro další výzkum principů designu a teorie životaschopných sociálně ekonomických struktur bude zapotřebí rozsáhlé inteligentní báze znalostí se sémantickým porozuměním. Metodický návrh této báze pochází z roku 1989[3] (společné práce autora s doc. Polákem) a správnost tohoto zaměření je potvrzena i současnou celosvětovou snahou o zavedení sémantického zpracování na internetu vzhledem ke stále rostoucímu počtu informací.

 

4.    Struktura habilitační práce

 

1.      Příprava výzkumu a definice

2.      Výzkum v terénu (pomocí případových studií)

3.      Potenciál a výtěžek inovačního podnikání

4.      Design životaschopných struktur (formulace principů designu)

5.      Analýza životaschopnosti struktur v měnícím se a odlišném prostředí

6.      Revitalizační/renovační design

7.      Směrem k organické teorii podnikání

Příloha: Výsledky výzkumu dynamického podnikání v ČR evropskou nadací EFER

 

 

5.    Závěry habilitační práce a další rozvoj řešení

 

Poznatky z výzkumu v terénu pomocí případových studií byly prezentovány na prestižní Babson Entrepreneurship Research Conference (1992, 1996, 1999). Vývoj  v dynamické  firmě APP Group dobře spadá pod typické fáze životního cyklu. Studie o inovační firmě Ecofluid mimo jiné dospěla k formulaci tzv. virové teorie organizační transformace.

 

Případová studie o této firmě (s velkým technologickým potenciálem, ale nízkou tržní výtěžností) byla hlavním podnětem k formulaci analytického rámce "Potenciál versus výtěžek" (viz obrázek). V práci jsou uvedeny a doloženy konkrétními případy některé příčiny nevyužití potenciálu inovace. Radikálnost inovace nevylučuje její jednoduchost a případy ukazují i tendenci k jednoduchosti využití inovace (tj. s přátelským uživatelským rozhraním) nikoliv maximalizaci ekonomického a technologického výtěžku.

 

Analýza a ilustrace použitelnosti obecných principů designu životaschopných struktur "1. modularita, 2. komplementarita, 3. synergie, neutralita, antagonismus, 4. přátelské rozhraní" jsou určeny pro projektanty i uživatele. Doposud byly v habilitační práci formulovány obecné principy designu, které jsou shodné jak pro technické, tak pro sociálně ekonomické struktury (a nikoliv jen úzce zaměřené na dynamické a inovační firmy). Proto další, specifičtější principy, jako je např. "princip syndikace[4]", který platí v IT odvětví, bude třeba teprve vyhledat a formulovat. Doposud v principech chybí i adekvátní zohlednění faktoru času. Mezitím pro dynamické IT odvětví (jako výsledek výzkumu pomocí případových studií) vyšla i významná publikace obdobného zaměření, jako byla autorova snaha, tj. "Eisenhardt-Sull: Strategie jako soubor jednoduchých pravidel" (Harvard Business Review, Jan. 2001). Autorovo zaměření a metody výzkumu nejsou tedy ve světě ojedinělé.

Paradox. Jsou-li závěry a principy příliš zobecněné, mohou se jevit jako triviální (viz například hodnocení nejpřínosnějších publikací v prestižním Harvard Business Review za poslední léta, (HBR April 2001), a jejich následné zesměšnění praktikem (HBR, September 2001, Letters)). Nicméně to, že jsou v praxi stále porušovány základní principy (což právě prokazují ilustrativní případové studie), ukazuje, že nejde o výsledek triviální. V dobách socialismu byla v Polsku dokonce formulována "Praxeologie" jako obor pro zkoumání a zobecňování praktických zkušeností.

 

Životaschopnost v měnícím se prostředí. Životaschopnost prakticky osvědčených struktur selhává v měnícím se a odlišném prostředí. Dílčí závěry a hypotézy z komparativních analýz (například o firmách Lincoln Electric a Agrokombinát Slušovice) jsou v jednotlivých podkapitolách. Je  rovněž analyzována role a hranice možností flexibilních organizačních struktur, role vůdcovství a též možnosti revitalizačního/renovačního designu.

 

Pedagogické využití. Habilitační práce byla vydána na Fakultě technologické VUT/UTB ve Zlíně a byla využita autorem ve výuce. Prostřednictvím Asociace inovačního podnikání ČR byla tato publikace rozšířena i na jiná pracoviště v České republice s pozitivní odezvou.

 

Teorie podnikání je dosud fragmentovaná. Případové studie unikátních, dynamicky rostoucích firem (Lincoln Electric Co., Semco, apod.) jsou součástí stávající fragmentované teorie, nikoliv jen ilustrací nějaké obecné teorie (jak je známe z přírodních či technických věd). Případové studie často ilustrují protikladná praktická doporučení. Obecná teorie podnikání proto dosud chybí a k její formulaci budou zřejmě ještě třeba desetiletí. Formální, matematický aparát (OLS), který dokáže pracovat s protichůdnými informacemi (a nezhroutí se), byl navržen doc. Polákem, ale nebyl dosud počítačově implementován.

 

 

6. Resumé

 

     Dynamic entrepreneurship refers to rapidly growing companies that provide new jobs, and potentially replace the largest companies in an economy Innovative entrepreneurship focuses on entrepreneurship that deals primarily with technical innovations Dynamic, growing companies have already proved to represent viable social-economic structures in a given environment.

 

     Field research was carried out in the Czech Republic using longitudinal case studies as the main research method. Both dynamic and innovative companies were observed. The next chapter clarifies technological potential and technological yield, and market potential and market yield. Between both types of potentials and yields, a crucial role is played by so-called "technological integration" and "economic, social and psychological integration". Four common, basic principles for architectural design of both technological and social-economic viable structures are specified and illustrated using short cases: modularity, synergy-neutrality-antagonism, complementarity, user-friendly interface.

 

     The viability of a structure is strongly related to its environment. How is viability of both technological and social-economic structures affected in changing (or suddenly changed) environments? Is an endeavor to achieve maximum flexibility the right answer? What attributes of the environment are necessary for extraordinarily viable business structures: history and culture, law environment, business clusters are analyzed. Revitalization of the Czech economy via entrepreneurship was neglected.

 

     Towards an organic theory of entrepreneurship: This title suggests an analogy to biological structures. The author postulates creating a theory of entrepreneurship - as a knowledge-base using artificial intelligence’s Operational Logic System (OLS).

 

     The supplement presents earlier EFER research results combined with the author's own research results arising out of four Czech Dynamic/Innovative Entrepreneurs Forums.



[1] Důraz na design vyplývá též z praktických zkušeností autora, který pracoval jako designer mechanických strojů, informačních systémů a organizačních struktur. (Poslední praktický návrh organizační struktury pro UTB ve Zlíně: "Centrum pro inovace a transfer technologií").

[2]  Také v organickém světě nelze zkoumat živý projev rozebráním živočicha na části a jejich následnou analýzou. Rozebráním živého celku na části život uniká.

  [3] Například "neinteligentní" báze znalostí S*P*A*R*C firmy IBM z roku 1989 (pro získání konkurenční výhody firmy prostřednictvím informační technologie) byla opuštěna pro její velkou pracnost a málo četné využití. V dohledné době (5-10 let) se však situace změní.

[4]  Princip syndikace doporučuje prodej stejného zboží (informace) mnoha zákazníkům, kteří jej integrují s jinou zbožní nabídkou (opět informací) a redistribuují. Syndikace vyžaduje modularitu výrobku a existenci mnoha nezávislých distribučních bodů (internet). Firma se musí umístit do takové pozice na syndikační síti, která maximalizuje počet kontaktů na ostatní firmy a zákazníky.