Vesicoureterální reflux

Vesicoureterální reflux 

V překladu do českého jazyka znamená vesikoureterální reflux zpětný tok moče z močového měchýře do močovodu, ledvinné pánvičky a do ledviny místo pouze jednosměrného toku opačným směrem. Tato porucha je způsobena anomálií v místě napojení močovodu na močový měchýř, při které se ztrácí funkce chlopenního mechanismu pro zpětný tok. Většina refluxů je vrozena, často se vyskytuje u více členů rodiny a je přítomen u asi 1% dětí.

Reflux zvyšuje náchylnost dítěte k infekci ledviny (pyelonefritis) transportem bakterií z močového měchýře do horních močových cest. Zánětlivou reakcí při infekci může dojít k poškození (jizvení) ledviny. Tento stav se označuje jako refluxní nefropatie (nefros = ledvina, patie = onemocnění). Při výrazném jizvení ledviny se zhoršuje její funkce, může dojít k vzestupu krevního tlaku a nedostatečnosti či selhání ledvin, zhoršení růstu dítěte a zvýšení nemocnosti v těhotenství. Těmto problémům je možno předcházet včasnou diagnosou vesikoureterálního refluxu a prevencí dalších infekcí ledvin.


Podle rentgenologického nálezu je možné reflux klasifikovat na stupně od I do V:


Čím vyšší stupeň refluxu, tím je vyšší pravděpodobnost poškození ledviny.

Reflux je též možné rozdělit na primární a sekundární. Primární reflux je výsledkem anatomické deformity napojení močovodu na močový měchýř. Sekundární reflux vzniká v důsledku jiných onemocnění, např. poškozením míchy (vrozenou vadou nebo úrazem). K refluxu mohou být též přidruženy jiné vady močových cest.

Většina refluxů je zjištěna při vyšetřování infekcí močových cest (větší část u dívek), část je zjištěna ještě během těhotenství nebo po porodu ultrazvukovým vyšetřením plodu nebo novorozence (v tomto případě častěji u chlapců).



Vyšetření, kterým se reflux zjistí, se jmenuje mikční cystouretrografie (MCUG), tedy rentgenologické zobrazení močového měchýře a močové trubice po jejich naplnění rentgenkontrastní látkou cévkou umístěnou v močovém měchýři. Na obrazovce vyšetřující lékař pozoruje močové cesty při jejich plnění rentgen-kontrastní látkou a během močení. Alternativní metodou je tzv. radionuklidový cystogram, při kterém se využívá místo rentgenkontrastní látky radionuklid, toto vyšetření se ale v České republice příliš nevyužívá. Cystografie může být pro dítě nepříjemným a stresujícím zážitkem, proto se často zejména u malých dětí před vyšetřením podávají léky, které tlumí centrální nervovou soustavu, uklidňují až uspávají a způsobují, že si děti vyšetření nepamatují. 



Po zjištění refluxu se ještě vyšetřují ledviny ke stanovení a dalšímu sledování rozsahu jejich poškození ultrazvukem a scintigrafií (zobrazením ledvin po nitrožilním podání radionuklidové látky). Též je třeba hledat možné příčiny refluxu či přidružené vady, sleduje se růst dítěte a krevní tlak. Vyšetření (včetně zobrazovacích metod - MCUG, ultrazvuk a scintigrafie) se v určitých intervalech opakují ke sledování účinku léčby, resp. spontánního odeznění refluxu a stavu ledvin.



Riziko poškození ledvin se zvyšuje se stupněm refluxu. S věkem se reflux často zlepšuje až zcela vymizí. Pravděpodobnost spontánního vymizení je závislá na stupni, straně (jednostranný nebo oboustranný) a věku, při kterém se zjistil. Nižší stupně, jednostranný reflux a reflux zachycený v nižším věku mají vyšší pravděpodobnost spontánní úpravy.

 

Procentuální pravděpodobnost přetrvávání refluxu v závislosti na stupni, jedno- nebo oboustrannosti a době od prvního záchytu

Osy x:  roky od prvního záchytu, osy y: pravděpodobnost přetrvávání refluxu

A: závislost na stupni refluxu pro stupně I (jedno i oboustranný), II (jednostranný i oboustranný), IV jednostranný a IV oboustranný

B: stupeň III v závislosti na jedno- nebo oboustrannosti a věku prvního záchytu

Cílem léčby je prevence infekcí ledvin, poškození ledvin a dalších komplikací. Konzervativní léčba spočívá v dlouhodobém podávání malé dávky antibiotika s očekáváním spontánního vymizení refluxu v průběhu několika let. V některých případech je indikována operační léčba, při které se upravuje ústí močovodu do močového měchýře, cestou endoskopickou (malý zákrok přes močovou trubici) nebo otevřenou operací. O způsobu léčby rozhoduje více faktorů (stupeň refluxu, jedno- nebo oboustrannost, stupeň poškození ledviny, věk, účinnost konzervativní léčby, přání pacienta, resp. jeho rodičů).

Comments