Domovská stránka

Odpovědi na Vaše otázky



Kam až se lze v pátrání dostat? Odpověď není jednoduchá – závisí na množství dochovaných dokumentů. Obecně se možnosti pátrání dají rozdělit takto :

 

2000

1900

1800

1700

cca 1650

před r. 1650

 

„živé“ matriky na OÚ

 

„mrtvé“ matriky ve státních oblastních archivech

 

-

 

mimomatriční prameny a zdroje

 

rodinný archiv

obecní a školní kroniky

vzpomínky pamětníků

epigrafické texty pomníků

obecní kronikáři

gruntovní knihy, katastry, berní rula, soupis poddaných podle víry 1651, cechovní registra, knihy svatebních smluv, knihy dědických rozdílů a pořádností, knihy obligací, knihy kvitancí, knihy listin, snubní protokoly, soupisy obyvatel, městské knihy atd.

urbáře

gruntovní knihy

zachovací listy

zhostní listy

dokumenty obcí v okresních archivech

-

-

-

-

kartografický materiál

-

-

-

odborná literatura zaměřená na regionální historii, pověsti

 


Tato tabulka představuje ideální stav, kdy jsou zdroje informací vydatné a historie rodu se dá dovést cca do 2. poloviny 16. století. Většina rodokmenů se do tzv. mrtvého bodu (tedy tam, kde nelze nalézt další údaje) dosta ne asi ve 2. polovině 17. století. Velmi problematické bývají židovské rody, jejichž matriky se vedly až od dob Josefa II.; potíže se objevují i při vyhledávání údajů rodin nekatolického vyznání.

Většinu osob určují tři matriční údaje – datum narození, sňatku a úmrtí. A kolik vlastně máme doložitelných předků? Jedna generace představuje v historii cca 30 let a každá další znamená dvojnásobný počet přímých předků (výchozí osoba – otec : matka – děd : bába z otcovy strany, děd : bába z matčiny strany - …). Za deset generací nám tedy genové dědictví předalo 512 osob a po dalších dvou pokoleních už dojdeme k číslu 2.048. Takto vedené pátrání se nazývá vývod z předků; je časově a finančně náročné, ale výsledná vypovídací hodnota není vysoká, neboť se nezjišťují počty a osudy sourozenců v jednotlivých generacích. Hlavní smysl vývodu spo čívá v lékařském využití (např. dispozice k různým chorobám, hledání příbuzenských dárců kostní dřeně)

Další variantou je rodokmen - strom života, vycházející od nejstaršího zjištěného předka, tzv. zakladatele rodu. Zahrnuje veškeré potomky, ale do dalšího pokolení sleduje vždy jen rodiny přeživších synů – nositelů příjmení. Právě pro doložené příbuzenství podle příjmení (tedy „po meči“) je tento způsob vyhledávání základní pod mínkou pro kvalitní zpracování rodové kroniky.

Jednodušší obměnu představuje tzv. rodokmen přímé linie, v níž je pátrání zaměřeno vždy jen na rodiny pří mých předků výchozí osoby a o ostatních sourozencích podává jen okrajové informace, zejména ty, jež se vztahují i se sledované linii rodu

Podobně – od nejstaršího doloženého předka – se sestavuje i rozrod, který zahrnuje veškeré potomstvo (po meči i po přeslici) pocházející od určitého výchozího manželského páru. Zde není důležité příjmení, ale rozho dující je pokrevní příbuznost. Vyhotovení rozrodu je s ohledem na množství osob, spletitost vztahů a příjmení velmi časově náročné.