jelikož se hlásím k odkazu slovutného JCD a řadím se k pionýrům slepých uliček. Vzhledem k tomu, že už nejsem nejmladší, neoplývám smyslem pro pořádek, mám čím dál větší problémy vzpomenout si, v jaké slepé uličce jsem již byl, v jaké ne, začínám být zaskočen dotěrnými otázkami....  jak jsi toto či tamto udělal, že to fungovalo a v neposlední řadě díky úbytku neuronů přicházím o rozsáhlé statě svého brožovaného života, který může i ostatním sloužit jako poučení z krizového vývoje, případně jako odstrašující případ pro vážná životní rozhodnutí. 

Berte prosím tyto stránky s nadhledem, cokoli zde napíšu, kdykoli popřu; bude-li někdo mít pocit, že zná osobu či obsazení, půjde jen o shodu okolností.