---

ZABÝVÁNÍ SE INVESTOVÁNÍM JE VELMI ZAJÍMAVÉ, POUČNÉ, ROZŠIŘUJÍCÍ OBZOR A VSTŘEBÁVÁNÍ NOVÝCH INFORMACÍ. KAŽDÁ LIDSKÁ ČINNOST VYŽADUJE STUDIUM, ÚSILÍ, VYTRVALOST, CÍLEVĚDOMOST A TRPĚLIVOST, ABY MOHLA BÝT VYKONÁVÁNA V DOSTATEČNÉ KVALITĚ. K TOMU VŠEMU POTŘEBUJEME MNOHO ČASU A STUDIA. VÝHODOU INVESTOVÁNÍ JE, ŽE SE DÁ ZAČÍT V JAKÉMKOLI VĚKU A DÁ SE TÍMTO ZABÝVAT FORMOU KONÍČKA.

 Z 90tých let mi zůstaly z kuponové privatizace pouze jedny kvalitní akcie. Jsou to akcie Moravskoslezských tepláren. Tyto akcie nejsou veřejně obchodovatelné a prodat je mohu jen zpět podniku. Já je prodat nechci. Každý rok z nich mám 8 až 13.000,- Kč Tato dividenda mi chodí pravidelně a tak mi přispívá na vytápění rodinného domu.

 
Investovat jsem začal, když jsem pochopil že k tomu potřebuji rozum 11-ti letého človíčka. Je to často těžké se takto chovat při vybírání investic, ale až si zvyknete, tak budete bohatě odměněni.

---

Kostolany říkal, že kdo neviděl trhy padat, tak je neviděl ani růst. Výhoda value investora je, že se na trhy nemusí dívat vůbec. Ovšem Kostolany byl spekulant :-).

---

Býčí (rostoucí) trh
    1) První fáze býčího trhu je akumulace. Ta nastává , když jsou ceny akcií nízko a finanční zprávy nevypadají dobře. Nicméně prozíraví investoři využívají této fáze a výhodně nakupují akcie.
    2) Druhá fáze býčího trhu je charakteristická zvýšenou aktivitou, rostoucími cenami a lepšími finančními zprávami.

Medvědí (klesající) trh
    1) První fáze medvědího trhu je distribuce. V této fázi prozíraví investoři využívají neinformovanosti ostatních, kteří mají zájem koupit akcie, a začnou jim tyto akcie prodávat. Následuje přesycení trhu a ceny klesají. Šance na realizaci vysokých zisků se snižuje.
    2) Druhá fáze medvědího trhu je charakteristická panickým prodejem. Ceny klesají a investoři se snaží vystoupit z pozic.
    3) Třetí fáze je charakteristická dalším oslabováním a erozí cen. Tituly nižší kvality snižují zisky z předešlých býčích trhů. Objevuje se velké množství pro trh negativních zpráv.

---

Pesimista je člověk, který zastává pesimistické názory, vidí všechno černě. Nevidí žádné perspektivy, nevěří v dobrou budoucnost, a na všem vidí to horší, všechno si představuje a domýšlí v té horší možné variantě. Podle Eysenckovy teorie jsou pesimisté nejčastěji lidé, které označil jako melancholiky. Optimisty pesimisté často označují za snílky nebo lehkovážné a sami sebe za realisty.

Realista je v současnosti označení pro člověka, který uvažuje a jedná věcně, má smysl pro skutečnost, je sebekritický stejně jako je kritický k okolí a umí pravdivě a věrohodně (realisticky) zhodnotit situaci. Je jakýmsi středem mezi optimistou a pesimistou.

Optimista je člověk, který má sklon vidět a posuzovat věci z té lepší stránky. Tato vlastnost se označuje jako optimismus. Podle Eysenckovy teorie jsou optimističtí především lidé, které označil jako sangviniky. Optimisté jsou většinou vyrovnaní a veselí, jejich hledání lepších stránek a výhod, při nepříjemných situacích a nepříjemnostech obecně, může mnohdy připomínat až ironii nebo černý humor a svými poznámkami dokážou stejně tak zvednout okolí náladu (způsobit nadšení pro věc, nebo alespoň smíření se se skutečností), jako přivádět k šílenství svůj psychologický opak – pesimisty.